Jiří Gruša: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení dat; kosmetické úpravy
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxu; narovnání přesměrování
Řádek 1:
{{Infobox Politik- politik
| čestný_titultitul před =
| jméno = Jiří Gruša
| čestný_sufixtitul za =
| obrázek = Jiří Gruša, 2011.jpg
| velikost obrázku =
| malý obrázek =
| popisek = Jiří Gruša v roce 2011
| pořadí = 3.
Řádek 11 ⟶ 10:
| od = [[2. červen|2. června]] [[1997]]
| do = [[2. leden|2. ledna]] [[1998]]
| předseda_vládypředseda vlády = [[Václav Klaus]]
| předchůdce = [[Ivan Pilip]]
| nástupce = [[Jan Sokol]]
Řádek 18 ⟶ 17:
| do2 = [[31. prosinec|31. prosince]] [[1992]]
| předchůdce2 = [[Pavel Sadovský]]
| nástupce2 =
| úřad3 = 1. velvyslanec [[Česko|ČR]] v [[Německo|Německu]]
| od3 = [[1. leden|1. ledna]] [[1993]]
| do3 = [[červen]] [[1997]]
| předchůdce3 =
| nástupce3 = [[František Černý (diplomat)|František Černý]]
| pořadí4 = 2.
Řádek 30 ⟶ 29:
| předchůdce4 = [[Pavel Jajtner]]
| nástupce4 = [[Rudolf Jindrák]]
| strana = nestraník
| datum narození = [[10. listopad]]u [[1938]]
| místo narození = [[Pardubice]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| datum úmrtí = [[28. říjen|28. října]] [[2011]] (72 let)
| místo úmrtí = [[Bad Oeynhausen]]<br />{{Vlajka a název|Německo}}
| národnost =
| manžel/kachoť =
| stranavztahy = nestraník
| vztahyděti =
| dětisídlo =
| alma_materalma mater = [[Univerzita Karlova|Univerzita Karlova v Praze]]
| sídlo =
| zaměstnání =
| alma_mater = [[Univerzita Karlova|Univerzita Karlova v Praze]]
| zaměstnánínáboženství =
| náboženstvípodpis =
| podpisweb =
| webová_stránkapoznámky =
| poznámky =
}}
'''Jiří Gruša''' ([[10. listopad]]u [[1938]] [[Pardubice]] – [[28. říjen|28. října]] [[2011]] [[Bad Oeynhausen]]<ref>[http://derstandard.at/1319181496139/Schriftsteller-und-Politiker-Jiri-Grusa-gestorben Der Standard: Schriftsteller und Politiker Jiří Gruša gestorben (28. Oktober 2011)] (něm.)</ref>, [[Německo]]) byl [[Česko|český]] [[poezie|básník]], [[próza|prozaik]], [[překladatel]], [[literární kritik]], [[diplomat]] a [[politik]]. Od června [[1997]] do ledna [[1998]] zastával post [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR]] ve [[Druhá vláda Václava Klause|druhé Klausově vládě]] (jako nestraník). V letech [[2003]] až [[2009]] byl prezidentem [[Mezinárodní PEN klub|mezinárodního centra PEN klubu]]. Pro jednu ze svých knih použil pseudonym ''Samuel Lewis''.
Řádek 57 ⟶ 56:
Za částečné publikování ''Listů z Kalpadocie'' v letech 1968-1969 v ''Sešitech'', byl opět trestně stíhán kvůli údajnému šíření [[pornografie]]. Po [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa]] vykonával různá zaměstnání. Dva roky spolupracoval s [[Divadlo za branou|Divadlem za branou]] a poté pracoval ve stavebnictví. Dále se věnoval psaní a jeho další díla vyšla buď v [[samizdat]]u, nebo v exilových nakladatelstvích. Jednalo se například o [[Novela (literatura)|novelu]] ''Dámský gambit'', se kterou souvisí jeho seznámení se s [[Ludvík Vaculík|Ludvíkem Vaculíkem]] a [[Ivan Klíma|Ivanem Klímou]]. Ludvík Vaculík první přišel s myšlenkou přepisu a vydávaní textů mladých autorů, kteří se pravidelně scházeli k autorskému čtení v bytě Ivana Klímy. Gruša se ujal organizačních úkolů, a tak vznikla edice [[Petlice (edice)|Petlice]]. Petlice se velmi rychle vyvíjela a díla se šířila i díky přepisům samotných čtenářů. Jeden z těchto čtenářů, jenž si doma zařídil malou přepisovací dílnu, kde zrovna přepisoval ''Dotazník'' aneb ''Modlitbu za jedno město a přítele'', byl zatčen a spolu s ním i Jiří Gruša, který čerstvě podepsal [[Charta 77|Chartu 77]] a byl obviněn, že svým románem ''Dotazník'' zaútočil na společenské zřízení. Ve vězení strávil necelé tři měsíce. Byl propuštěn díky mezinárodnímu ohlasu na jeho dílo a díky reakcím některých významných autorů. [[Soubor:Brno, koncert k listopadu 1989, Jiří Gruša.jpg|thumb|Jiří Gruša v roce 2009|294x294pixelů]]V roce 1980 získal literární stipendium v [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]]. Bylo mu umožněno opustit [[Československo|Československou republiku]]. Po několika měsících strávených ve Spojených státech amerických se vrátil zpět do Československa. Během cesty byl však varován od Ludvíka Vaculíka, aby návrat odložil. Proto posečkal v německém [[Bonn]]u u svého přítele. Po několika dnech obdržel dopis, ve kterém byl zbaven československého občanství a tím mu byl znemožněn návrat do Československa. Trvale se tedy usadil v [[Západní Německo|Německé spolkové republice]], kde získal státní německé občanství. V Německu začal velmi intenzivně pracovat, dále se věnoval tvorbě, psal převážně [[Němčina|německy]] a spolu s [[Tomáš Kosta|Tomášem Kostou]] se v roce 1986 rozhodl založit firmu, která se věnovala překladu literárních textů.
 
Po pádu [[Sametová revoluce|železné opony]] se vrátil do [[Čechy|Čech]] a vstoupil do diplomatických služeb. Stal se [[Velvyslanec|velvyslancem]] v Německu do června roku 1997, poté byl 5 měsíců [[Ministr školství|ministrem školství, mládeže a tělovýchovy]]. Rok nato se stal velvyslancem v [[Rakousko|Rakousku]] a v této funkci vytrval 6 let. Během tohoto období byl vyznamenán [[Cena Jaroslava Seiferta|Cenou Jaroslava Seiferta]] za sbírku ''Grušas Wacht am Rhein (Grušova Hlídka na Rýnu)'', za niž získal i [[Magnesia Litera|cenu Magnesia Litera]]. Po roce 2004 se stal ředitelem ''Diplomatické akademie Vídeň'' a také získal předsednictví v Mezinárodním sdružení [[Mezinárodní PEN klub|PEN-klubů]]. Obě tyto funkce vykonával do roku 2009, kdy se vrátil k literární tvorbě. Na sklonku života vyšlo jeho dílo ''Beneš jako Rakušan''. Dne 28. října roku 2011 zemřel během operace srdce ve věku 72 let.
 
== Dílo ==