Březno u Loun (skanzen): Porovnání verzí

Přidáno 1 764 bajtů ,  před 5 lety
 
== Poloha lokality a přírodní podmínky ==
Lokalita leží na okraji [[Žatecká pánev|Žatecké pánve]], která je součástí [[Geomorfologický celek|geomorfologického celku]] [[Mostecká pánev|Mostecké pánve]]. Tato úrodná oblast je charakteristická dlouhými vegetačními periodami, nižšími průměrnými srážkami a příznivými průměrnými teplotami. Archeologická lokalita a archeoskanzen se nalézají u řeky [[Ohře]], asi 700&nbsp;m východně po jejím proudu od vsi [[Březno (Postoloprty)|Březno]], části obce Postoloprty. Jedná se o nejnižší [[Říční terasa|říční terasu]], rovinu ve výšce 190–193 m n. m. Ohraničená je na západní straně [[Březenský vrch|Březenským vrchem]], na severní straně tokem řeky, na východní a severovýchodní straně terénem stoupajícím k výšině nad [[Mělecký potok|Měleckým potokem]], na jižní straně potom zvlněným terénem.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Pleinerová|jméno=Ivana|příjmení2=|jméno2=|titul=Březno und germanische Siedlungen der jüngeren Völkerwanderungszeit in Böhmen|vydání=|vydavatel=Archeologický ústav Akademie věd České Republiky|místo=Praha|rok=2007|počet stran=245|strany=3-4|isbn=978-80-86124-68-1}}</ref> Podloží je tvořeno převážně [[Slínovec|slínovci]], které jsou zakryté valouny zakrytýmia říčními písečnými sedimenty, místně se objevuje [[spraš]], případně písečná spraš. [[Kryopediment|Kryopedimenty]] [[Pleistocén|pleistocénního]] stáří zaujímají nevětší plochu okolí lokality a dodnes pozitivně ovlivňují úrodnost půd. Půdní vrstva je tvořena především [[Černozem|černozemí]] a [[Leptosol|rendzinami]].<ref name=":0" />
 
=== Přírodní podmínky v minulosti ===
Vyhodnocení a rekonstrukci přírodních podmínek v minulosti lokality bylo možné provést pro některá období pravěku.
 
Jindřich Petrlík v roce 1988 rekonstruoval hypotetickou podobu okolní krajiny v [[Mladší doba bronzová|mladší]] a [[Pozdní doba bronzová|pozdní době bronzové]] na základě rozboru přírodních daností malých prostorových jednotek (tzv. nanochor) v okolí sídliště a jejich vývoje s přihlédnutím k výsledkům [[Dendrologie|dendrologických]], [[Palynologie|palynologických]], [[Zoologie|zoologických]] a jiných rozborů nálezů z lokality. Na nejúrodnějších částech plošiny na kryopedimentech a slínech předpokládá existenci polí. V okolí vodotečí a v nivě řeky Ohře rostly lužní lesy, které mohly být částečně změněny na louky a pastviny. Zamokřený terén v nízko položených místech, stejně tak jako terén často podléhající záplavám, mohl zabraňovat zemědělskému využití. Tok Ohře vymezující lokalitu byl však posunut dále na sever od dnešních břehů. Pastviny se mohly také nalézat na svazích blízkých kopců. Okolní listnaté lesy tvořené [[Dub|duby]], [[Bukovité|buky]] a [[Habr|habry]] zabíraly zřejmě souvislejší území.<ref>PETRLÍK, J., 1988: ''Krajinné prostředí knovízských sídlišť v okolí Března u Loun''. In: Ivana Pleinerová, Jiří Hrala: Březno, osada lidu knovízské kultury v severozápadních Čechách. Okresní muzeum Louny, Ůstí nad Labem. S. 14-19</ref>
 
== Archeologické nálezy a historie ==