Bajt: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: možný vandalismus odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 109.81.183.3 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Martin Urbanec |
||
Řádek 16:
== Reprezentace znaků ==
Do bajtu lze uložit 256 různých hodnot, což bohatě stačí pro rozlišení velkých i malých písmen [[anglická abeceda|anglické abecedy]] včetně číslic a základních [[interpunkční znaménko|interpunkčních znamének]]. Bajt proto zpočátku mohl sloužit pro uložení jednoho znaku textu. Způsob kódování znaku na číselnou hodnotu, kterou bylo možno uložit do bajtu, popisoval například kód [[ASCII]]. Tento kód však vůbec neobsahuje znaky s [[diakritické znaménko|diakritickými znaménky]] používané v jiných jazycích. Rozšířené verze kódu pak přidávají různé znaky užívané v evropských zemích. Postupně vzniklo několik takových kódování, označovaných jako [[znaková sada|znakové sady]], přičemž všechny byly nevyhnutelně vzájemně nekompatibilní. 256 možností je totiž příliš málo pro rozlišení všech znaků používaných v jazycích píšících [[latinka|latinkou]], nemluvě o dalších abecedách (jako např. [[ruština]], [[čínština]], [[japonština]] či [[korejština]]). Z toho důvodu vznikla vícebajtová kódování znaků, ve kterých však jeden znak už neodpovídá jednomu bajtu. Dnes používaná tabulka znaků [[Unicode]] používá nejčastěji dvou- či čtyřbajtová kódování s pevnou délkou ([[UTF-32]], výjimečně [[UCS-2]]) či kódování s proměnlivou délkou, u kterých různé znaky zabírají různé počty bajtů ([[UTF-8]], [[UTF-16]]).
== Značení ==
Pokud se bajt používá jako jednotka informace, značí se zpravidla velkým písmenem ''B'', zatímco malým ''b'' se značí bit; tak definuje značky také norma [[IEEE]] 1541. Velké ''B'' se však užívá v [[soustava SI|soustavě SI]] pro jednotku [[hladina akustického tlaku|hladinu akustického tlaku]] [[bel]] (a navíc jsou značky začínající velkým písmenem v soustavě SI vyhrazeny pro jednotky odvozené ze jmen osob; bajt však do této soustavy nepatří). Pro co nejvyšší jednoznačnost se proto bit někdy nezkracuje a ponechává se jako „bit“ (např. Mbit/s pro megabit za sekundu), tak to specifikuje také norma [[International Electrotechnical Commission|IEC]] 60027.
Ve [[francouzština|frankofonních]] zemích se někdy pro bajt používá značka ''o'' jako ''octet'', včetně příslušných předpon pro násobky (např. „ko“, „Mo“).
== Násobky a užívané předpony ==
{{viz též|Binární předpona}}
S bajty i bity se používají běžné [[předpona soustavy SI|předpony soustavy SI]] jako kilo-, mega-, giga- atd., např. 10 [[gigabyte|GB]], 11 [[megabit|Mb]]/[[sekunda|s]]. Tyto předpony však mají někdy odlišný význam, který je
Z technologických důvodů jsou velikosti některých [[elektronická paměť|počítačových pamětí]] obvykle násobkem nějaké mocniny dvou. Například počítač [[IBM PC]] Model 5150 měl kapacitu [[operační paměť|operační paměti]] 65 536 B = 64·2<sup>10</sup>.<ref>[http://www.old-computers.com/museum/computer.asp?c=274 IBM PC Model 5150] na old-computers.com</ref> Pro zjednodušení se však taková paměť neoznačovala jako 65,5 kilobajt, ale pojem kilobajt se „mírně“ upravil na 2<sup>10</sup> = 1024 a kapacita paměti se označila prostě jako 64 KB. Pro odlišení se tato jednotka zpravidla značila s velkým písmenem – KB – a neformálně se označovala jako „velké kilo“, na rozdíl od tradičně pojatého kilobajtu, tzv. „malého kila“, které se značilo malým písmenem – kB. Obdobně se později začaly užívat další upravené předpony mega-, giga- atd. (u těch už kontext podle velikosti písmena rozlišit nelze) označující 2<sup>20</sup>, 2<sup>30</sup> atd.
Takto upravené předpony se používají zejména při vyjadřování velikosti [[polovodičová paměť|polovodičových pamětí]], zatímco například kapacity [[pevný disk|pevných disků]] používají dekadické předpony. Bez znalosti kontextu tedy může být složité určit, jaký význam byl zamýšlen, přičemž rozdíl může dosahovat až několika [[procento|procent]] (nejasnosti kolem skutečné kapacity prodávaných pamětí dokonce vedly k právním sporům<ref>[http://www.foxnews.com/story/0,2933,201269,00.html ''Western Digital Settles Hard-Drive Capacity Lawsuit''], FOXNews.com, 28. 6. 2006</ref>).
{| class="wikitable"
| |||