Filip II. August: Porovnání verzí

Přidáno 818 bajtů ,  před 3 lety
Verze 13303263 uživatele Maruska.tinterova (diskuse) zrušena
Značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
(Verze 13303263 uživatele Maruska.tinterova (diskuse) zrušena)
{{infoboxInfobox - osoba}}panovník
| jméno = Filip II. Francouzský
[[Soubor:Sacre de Philippe Auguste.jpg|náhled|upright|Filipova korunovace]]
| titul = francouzský král
| obrázek = Sacre de Philippe Auguste.jpg
| popisek = Filipova korunovace
| vláda =
| datum korunovace =
| tituly =
| celé jméno =
| předchůdce =
| následník =
| typ dědice =
| dědic =
| Královna =
| král =
| partner1 = [[Isabela Henegavská]]
| partner2 =[[Ingeborg Dánská (1176)|Ingeborg Dánská]]
| partner3 =[[Anežka Meránská (1201)|Anežka Meránská]]
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo = [[Ludvík VIII. Francouzský]]<br />[[Marie Francouzská (1224)|Marie Francouzská]]<br />[[Filip Hurepel]]<br />Tristan
| rod =
| dynastie = [[Kapetovci]]
| hymna =
| motto =
| otec = [[Ludvík VII. Francouzský]]
| matka = [[Adéla ze Champagne]]
| datum narození = [[21. srpen|21. srpna]] [[1165]]
| místo narození = [[Paříž]]
| datum úmrtí = [[14. červenec|14. července]] [[1223]]
| místo úmrtí = [[Nantes]]
| datum pochování =
| místo odpočinku = [[Bazilika Saint-Denis]]
|}}
'''Filip II. August''' ([[francouzština|francouzsky]] ''Philippe Auguste''; [[21. srpen|21. srpna]] [[1165]] [[Paříž]] – [[14. červenec|14. července]] [[1223]] [[Nantes]]) byl významným francouzským králem, který přispěl ke sjednocení [[Francie]] a odstranění vlivu [[Anglie|anglických]] panovníků na kontinentě. Během své vlády získal zpět velkou část anglického [[kontinent]]álního panství. Jeho zásluhou je také modernizace [[Paříž]]e, kde se zasadil například o vybudování [[Louvre|Louvru]] a dalších významných památek.
 
Král Ludvík VII. toužící po synovi potřeboval nutně ženu, která mu dá vytouženého následníka trůnu, a proto se již pět týdnů po smrti své druhé manželky [[Konstancie Kastilská (1160)|Konstancie]] potřetí oženil s [[Adéla ze Champagne|Adélou]], sestrou hraběte [[Jindřich I. ze Champagne|Jindřicha I. ze Champagne]].<ref name="kolektiv140">{{Citace monografie | příjmení = Ehlers | jméno = Joachim | odkaz na autora = | příjmení2 = Müller | jméno2 = Heribert | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Schneidmüller | jméno3 = Bernd | odkaz na autora3 = | spoluautoři = a kol. | titul = Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888–1498) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 420 | isbn = 80-7203-465-0 | poznámka = Dále jen ''Francouzští králové'' | strany = 140}}</ref> Příbuzenství bylo posíleno roku [[1164]], kdy se [[Marie Francouzská (1145–1198)|Marie]], Ludvíkova dcera z manželství s [[Eleonora Akvitánská|Eleonorou Akvitánskou]]<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/tetbaldiener/marie_von_frankreich_graefin_von_blois_champagne_1198.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> provdala za macešina bratra a ženich o osmnáct let starší než nevěsta<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/tetbaldiener/heinrich_1_der_freigebige_graf_von_champagne_troyes_brie_1181.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> se tak stal zároveň zetěm svého švagra krále.<ref name="kolektiv140" />
 
Královo manželství s Adélou bylo požehnáno narozením syna 21. srpna 1165. Dlouze očekávaný Filip pojmenovaný po pradědečkovi se narodil po osmadvaceti letech od uzavření králova prvního manželství a z tohoto důvodu byl nazýván ''Božím darem''.<ref name="kolektiv147">''Francouzští králové'', s. 147</ref> Ludvík VII. byl roku [[1179]] postižen záchvatem mrtvice, po kterém ochrnul a ztratil i způsobilost k vládě.<ref name="kolektiv146">''Francouzští králové'', s. 146</ref> Vliv získali bratři královny Adély a udrželi si jej až do dvorského sněmu, který se konal téhož roku a kde nemocný král se souhlasem pánů vyhlásil Filipovu korunovaci. Čtrnáctiletý mladíček se nečekaně rychle vymanil z vlivu strýců a Adéla po synově sňatku s [[Isabela Henegavská|Isabelou Henegavskou]] hledala oporu dokonce i u [[seznam anglických králů|anglického krále]] [[Jindřich II. Plantagenet|Jindřicha II.]] Ludvík VII. zemřel o rok později a Adéla se stala vdovou.
 
Filip se hned na počátku vlády projevil jako obratný diplomat a chopil šance v podobě napjatých vztahů v Anglii. Chytrou manipulací se mu podařilo střídavě ovlivňovat syny anglického krále [[Jindřich II. Plantagenet|Jindřicha II. Plantageneta]], které tak dostal pod svůj vliv. Podařilo se mu starého krále s pomocí jeho synů porazit a tak ještě víc upevnil svou pozici.
 
== Třetí křížová výprava a vztah k Anglii ==
[[Soubor:Philippe Auguste et Richard IIIe croisade.jpg|náhled|upright|left|Filip August a Richard Lví srdce ''(středověká iluminace)'']]
Roku [[1190]] i přes jisté neshody ustanovil čerstvě ovdovělý Filip svou matku a strýce Viléma, remešského arcibiskupa, do čela regentské rady po dobu své nepřítomnosti v zemi a společně s novým anglickým králem [[Richard I. Lví srdce|Richardem]] se zúčastnil [[třetí křížová výprava|třetí křížové výpravy]].
 
{{Citát|Vzal na sebe znamení svatého kříže, kterým byl náš pán ověšen a které mu bylo přišito na ramena, aby vysvobodil hrob a aby vytrpěl utrpení i námahu pro lásku našeho Pána. Vydal se s velkým vojskem do zámoří proti nepřátelům kříže a věrně a oddaně se snažil, až bylo město Akkon dobyto.|''Kroniky ze Saint-Denis''<ref name="duby154">{{Citace monografie | příjmení = Duby | jméno = Georges | titul = Neděle u Bouvines 27. července 1214 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 221 | isbn = 80-7203-164-3 | poznámka = Dále jen ''Neděle u Bouvines'' | strany = 154}}</ref>}}
 
[[4. červenec|4. července]] [[1190]], přesně tři roky po bitvě u&nbsp;Hattínu, vyrazili oba králové z [[Vézelay]] směrem na [[Lyon]]<ref name="bridge154">{{Citace monografie | příjmení = Bridge | jméno = Antony | titul = Křížové výpravy | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 228 | isbn = 80-200-0512-9 | poznámka = Dále jen ''Křížové výpravy'' | strany = 154}}</ref> a poté přes Sicílii do Svaté země. Během výpravy se spory mezi impulzivním Richardem a klidným Filipem vyhrotily. Richard se zaplétal do mezinárodní politiky, čímž průběh tažení značně zpomaloval a to Filip nehodlal tolerovat. Během obléhání Akkonu vážně onemocněl a na podzim roku 1191 se oproti předchozí úmluvě rozhodl odcestovat zpět do [[Evropa|Evropy]]. Při návratu do vlasti si vypíchl oko.<ref name="duby29">''Neděle u Bouvines'', s. 29</ref>
 
Richard Lví srdce se při svém návratu do Anglie dostal do [[Německo|německého]] zajetí. Filip situace využil a spojil se s [[Jan Bezzemek|Janem Bezzemkem]], který se snažil Anglii ovládnout a získat tak výhody v podobě diplomatických ústupků i územních zisků.
 
Když se Jan stal po Richardově smrti anglickým králem, Filip zahájil ještě silnější tlak a postupně oslaboval moc Anglie nejen na kontinentu, ale podněcoval i vnitřní konflikty, které nadále oslabovaly Janovu moc. Roku [[1204]] získal [[Normandie|Normandii]] a roku [[1206]] už mu patřila většina anglického území v severní Francii. Tuto svou snahu završil roku [[1214]] v [[bitva u Bouvines|bitvě u Bouvines]].
== Osobnost krále ==
[[Soubor:Sceau de Philippe Auguste. - Archives Nationales - SC-D157.jpg|náhled|upright|Filipova pečeť]]
Osobnost krále Filipa byla na svou dobu velmi netypická. Ačkoli se zúčastnil [[křížové výpravy]], nikdy nebyl [[prototyp]]emprototypem válečníka. Údajně se bál [[kůň|koní]] a nevynikal zvláštní silou. Jeho předností bylo ale logické myšlení a obratná [[diplomacie]], díky které se šikovně pohyboval na šachovnici evropské politiky. Byl ale velmi rozhodný a pokud bylo třeba, dokázal se postavit i do čela vojska. Doboví kronikáři o něm mluvili jako o ''pohledném muži hezké postavy, veselé tváře, s pleší, brunátné pleti, který se rád napije a dobře nají.''<ref name="duby29" />
 
Své postavení v boji proti Anglii se snažil posílit i sňatkem s dánskou princeznou [[Ingeborg Dánská (1176)|Ingeborg]], dcerou [[Valdemar I. Veliký|Valdemara I.]], od kterého si sliboval námořní pomoc, ke které ale nikdy nedošlo. Tento sňatek uzavřený [[15. srpen|15. srpna]] [[1193]] v [[Amiens]]u také způsobil obrovský skandál, když Filip svou ženu zapudil údajně ihned po svatební noci a usiloval o anulaci manželství.<ref name="kolektiv153">''Francouzští králové'', s. 153</ref> Ingeborg se ale odmítala vzdát postavení francouzské královny, za což ji Filip na několik let držel v domácím vězení. I přesto, že [[papež]] odmítl sňatek zrušit, o tři roky později se Filip znovu oženil s [[Anežka Meránská (1201)|Anežkou Meránskou]] a v tomto svazku vytrval i přes církevní [[klatba|klatbu]], která na něj byla uvalena. Roku [[1200]] ale nakonec na [[papež]]ůvpapežův nátlak dovolil Ingeborg, aby se vrátila ke dvoru. Anežka odešla na hrad v [[Poissy]], kde při porodu syna Tristana v červenci [[1201]] zemřela.<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/andechs_diessener/agnes_maria_von_meran_koenigin_von_frankreich_+_1201.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref>
 
Během mnoha let, co se snažil o anulaci manželství, používal i prohlášení o [[impotence|impotenci]] způsobené magickými praktikami.<ref>[http://epistolae.ccnmtl.columbia.edu/woman/68.html www.epistolae.ccnmtl.columbia.edu]</ref> Neschopnost pohlavního aktu pravděpodobně platila pouze pro styk s Ingeborg, protože se králi v rozmezí let 1205–1209 podařilo zplodit [[Petr Karlík|levobočka]].