Romantismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 17:
== Historické pozadí ==
[[Soubor:Goya War3.jpg|thumb|270px|[[Francisco Goya|Goyův]] čárový lept s akvatintou z cyklu Hrůzy války]]
Romantické ideje se masově rozšířily v období [[napoleonské války|napoleonských válek]]. PoPřed obdobíobdobím relativního klidu [[18. století]], kdy se velký počet sporů podařilo urovnat diplomatickou cestou (poslední celoevropský konflikt byla [[třicetiletá válka]], jež skončila roku [[1648]]; v [[18. století]] nicméně proběhly méně významné válečné konflikty, jako byla [[válka o španělské dědictví]] či [[sedmiletá válka]]) byla většina kontinentu zasažena nejprve tzv. revolučními válkami (války s Francouzskou republikou) a poté válkami napoleonskými. Válečné hrůzy, dobrodružství i potřeba silných individualit (zejména vojevůdců, jako byl [[Napoleon Bonaparte]], Horatio [[Horatio Nelson|Nelson]], Michail [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]] a další) rozněcovaly fantazii umělců (spisovatelů, malířů i hudebníků, zpočátku např. [[Ludwig van Beethoven|Ludwiga van Beethovena]]) i lidu. Napoleonské války zároveň podněcovaly vlastenectví.
 
Na rozvoj romantismu měla vliv vzdělanost měšťanů, která se zvýšila díky osvícenským reformám. Větší kupní síla středních vrstev, způsobená počátkem liberalizace výroby a podnikání, vedla ke zlepšení životních podmínek. V posledních desetiletích [[18. století]] se měšťané začali intenzivněji podílet na kulturním životě, protože mohli investovat do vzdělání a uměleckého vyžití. Aristokracie reagovala na emancipaci měšťanstva tím, že se uzavřela vůči novým společenským vlivům. (V [[19. století]] již nenalezneme téměř žádného šlechtického spisovatele či filosofa, kdežto do [[18. století]] šlo o domény aristokracie; v [[18. století]] začala buržoazie šlechtě konkurovat).