Sasko-lauenburské vévodství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy
Řádek 54:
V roce [[1260]] zdědili Bernhardovi vnuci Johann I. a Albrecht II. jeho území, kterému vládli společně v [[nedíl]]u. Roku [[1296]] si však území Albrecht II. a jeho tři synovci (synové zesnulého Johanna I.) rozdělili. Albrecht II. získal [[Sasko-Wittenbersko]] a synovci: Johann II., Erich I. a Albrecht III. Sasko-Lauenbursko jako nedíl ([[primogenitura]], tedy vláda nejstaršího syna byla v Lauenbursku prosazena teprve r. [[1619]]). Obě linie spolu soupeřily o zisk [[kurfiřt]]ského hlasu, který byl v roce [[1356]] přiřčen císařem [[Karel IV.|Karlem IV.]] [[Rudof I.|Rudolfu I.]] ([[1297]]-[[1356]]), vévodovi [[Sasko-Wittenberg|sasko-wittenberskému]].
 
Zatímco území Saska-Wittenberska se v průběhu staletí drasticky změnilo, vévodství Lauenburg zůstalo téměř beze změny až do ztráty nezávislosti v roce [[1689]], kdy bylo zděděno (a okupováno) knížaty [[Lünebursko-cellské knížectví|brunšvicko-lüneburskými]] (od r. [[1705]] pak [[Hannoverské kurfiřtství|kurfiřty hannoverskými]]), kteří se později stali [[Hannoverská dynastie|britskými králi]]. [[Vídeňský kongres|Vídeňským kongresem]] v roce [[1815]] bylo Lauenbursko uděleno nejprve [[Fridrich Vilém III.|králi pruskému]] a vzápětí [[Frederik VI.|vévodovi holštýnskému]] jako kompenzace za ztrátu [[Norsko|Norska]] a ztrátu nároků na bývalé [[Přední Pomořany|švédskéŠvédské Pomořany]] s ostrovem [[Rujána|Rujánou]], které kongres dodatečně přiznal [[Pruské království|Prusku]]. [[Holštýnské vévodství|Vévoda holštýnský]] byl zároveň králem [[Dánsko|dánským]], takže v letech 1815 až [[1864]] bylo Lauenbursko pod dánskou nadvládou.
 
== Konec samostatnosti ==