Juan Manuel Fangio: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy
Bez shrnutí editace
Řádek 23:
 
== Život ==
Juan Manuel Fangio se narodil 24. června 1911 v Argentinskémargentinském Balcarce, v rodině italských emigrantů. Zpočátku se věnoval kopané a pro typický tvar svých nohou získal přezdívku ''El Chueco'', což znamená žokej na sudu. Ale velmi rychle se u něj projevila vášeň pro mechaniku. V 16 letech opustil studia na škole, aby se vyučil automechanikem. Po vojenské službě si otevřel malý autoservis a začal závodit v místních závodech. Jednalo se především o dálkové závody na nezpevněných silnicích napříč jihoamerickým kontinentem. Juan Manuel Fangio začal závodit v 18 letech na voze [[Ford Motor Company|Ford]], který získal od taxislužby. První závod absolvoval v roce [[1934]] na voze [[Ford T]], musel však odstoupit kvůli zlomené ojnici. V roce [[1938]] sestrojil spolu s bratrem automobil, s nímž nastoupil do závodu Cochea. Závod dokončil na 7. pozici, když dokázal nejlépe zajet tréninkové jízdy. Jedním z nejzajímavějších závodů, v němž zvítězil, byla Velká cena severu pořádaná na 10 000 kilometrů. Tento závod začínal v [[Buenos Aires]], stoupal pohořím [[Andy|And]] až do [[Lima|Limy]] v [[Peru]] a vracel se zpět do Argentinskéhoargentinského hlavního města.
 
Po [[druhá světová válka|2. světové válce]] se Fangio v roce [[1947]] vrátil do světa závodních vozů jako pozorovatel a následující rok i jako pilot. Vláda [[Juan Perón|Juana Peróna]] mu nabídla špičkový závodní vůz [[Maserati 4CLT]], aby se účastnil [[Velká cena Argentiny|Velké ceny Argentiny]]. Zde se seznámil s Francouzem [[Jean Pierre Wimille|Jeanem Pierrem Wimillem]]. V roce [[1949]] Fangio odjel do [[Evropa|Evropy]] podporován režimem Juana Peróna.
 
Ve svých 37 letech začal slavit úspěchy na evropských okruzích. V roce [[Formule 1 v roce 1950|1950]] podepsal smlouvu s továrním týmem [[Alfa Romeo|Alfy Romeo]] a ve stejném roce bojoval o titul mistra světa s týmovým kolegou [[Giuseppe Farina|Giuseppem Farinou]], který se tak stal prvním šampiónem [[Formule 1]]. Následující rok už triumfoval v mistrovství světa Fangio a získal první ze svých pěti titulů.
 
Rok [[Formule 1 v roce 1952|1952]] byl poznamenán havárií, která Fangia vyřadila ze zbytku sezóny. Aby mohl závodit na okruhu v [[Monza|Monze]], musel překonat velkou vzdálenost z [[Belfast]]u, kde závodil doslova před několika hodinami. Z [[Paříž]]e jel bez přestávky celou noc, aby dorazil necelou půl hodinu před startem. Unavený Fangio startoval s vozem [[Maserati]], nad nímž po několika kolech ztratil kontrolu a těžce havaroval.