Avaři: Porovnání verzí

Odebráno 17 bajtů ,  před 13 lety
m
→‎Konec Avarů: - zbytecne linky
m (→‎Konec Avarů: typos, linky)
m (→‎Konec Avarů: - zbytecne linky)
Zhruba ve stejné době franský kupec [[Sámo]] vedl Slovany ve střední Evropě v povstání proti Avarům. Slovanům se už nelíbila poroba, zejména násilné svazky Avarů se slovanskými ženami.
 
V roce [[626]] podnikli Avaři spolu s balkánskými Slovany společný, ale nezdařený útok s Peršany na [[Konstantinopol]]. Důvodem neúspěchu byla [[Byzancie|byzantské]] [[námořnictvo]], pro které slovanské dlabané čluny nebyly velkým problémem. Obě armády se proto nedokázaly spojit a koordinovat svůj útok. Avaři se pak vrátili do [[Panonie]], přičemž většinu Balkánu ponechali slovanským kmenům, které ani Avaři, ani byzantská říše nedokázala ovládat.
 
Na začátku [[9. století]] se díky vnitřnímu i vnějšímu tlaku začal avarský stát rozpadat. Roku [[810]] byl zcela zlikvidován [[Franská říše|franským]] králem a císařem [[Karel Veliký|Karlem Velikým]]. Během jediné generace Avaři vymizeli. Frankové se zřejmě nespokojili se zničením institucí tohoto státu, ale provedli i důkladnou etnickou čistku, neboť Panonie poté zůstala prakticky neobydlenou. Zbylí Avaři zřejmě splynuli se slovanským obyvatelstvem, kteří zde vytvořili [[nitranské knížectví|nitranské]] a [[balatonské knížectví]]. Naposledy jsou Avaři zmiňováni v Panonii roku [[871]]. V [[10. století]] do této oblasti vtrhli Maďaři (mluvící [[uralské jazyky|uralským jazykem]], po genetické stránce pocházející nejspíše ze [[střední Asie]]), kteří se zde prý střetli se zbytky Hunů, což mohli být ve skutečnosti zbytky Avarů.