Spravedlnost: Porovnání verzí

Přidáno 17 bajtů ,  před 3 lety
velikost obr.
(velikost obr.)
O distributivní spravedlnost jde také v požadavku spravedlivé mzdy: má mít lékař větší plat než horník? Než učitel, poslanec, řidič? Na tuto obtížnou otázku odpovídají moderní společnosti tak, že spravedlivou mzdu každému určuje ten, kdo jeho výrobky či služby potřebuje. Ale kdo to má udělat pro ty, koho „potřebuje“ čili zaměstnává a platí stát?
 
[[Soubor:Justice statue.jpg|left|thumb||Spravedlnost s mečem a s knihou - socha na budově [[okresní soud v Olomouci|soudu v Olomouci]]]]
 
=== Procesní spravedlnost ===
Přesto provoz moderního soudnictví vyžaduje také jistou předvídatelnost rozsudků a rozhodnutí, takže se teoretici shodují na jakémsi minimálním výměru spravedlnosti. Podle britského právního teoretika Harta znamená spravedlnost požadavek „rozhodovat ve stejných případech stejně a v nestejných odlišně“.<ref>H. L. A. Hart, cit. u V. Knapp, ''Teorie práva''. Praha 1995, str. 87.</ref> To je ovšem požadavek minimální, neboť vyžaduje jen jistou důslednost či koherentnost rozhodování a 20. století zažilo politické systémy, kde se rozhodovalo sice důsledně, ale velmi nespravedlivě. Podle J. Přibáně se „zákon sám stal zločinem“.<ref>Přibáň - Holländer, ''Právo a dobro v ústavní demokracii''. Str. 29.</ref>
 
[[Soubor:Justitia - Capella dei Scrovegni - Padua 2016.jpg|rightupright=0.8|thumb||Spravedlnost váží jednotlivé lidi. [[Giotto di Bondone]] ([[1267]]–[[1337]]), [[Padova]] ([[Itálie]])]]
 
=== Spravedlnost jako férovost ===
 
== Nejen spravedlnost ==
[[Soubor:Gerechtigkeit-1537.jpg|thumb|upright=0.8|Alegorie spravedlnosti, [[Lucas Cranach starší]], 1537]]
 
Jakkoli je spravedlnost pro každé společenství a každou společnost nesmírně důležitá, přece však sama nestačí. Předně se představa spravedlnosti opírá o jistou základní důvěru mezi lidmi, kterou římský právní teoretik [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]] popisuje takto: