Břevnov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
aktualizace
menší úprava hesla, přidána fotografie
Řádek 20:
| vlajka =
}}
'''Břevnov''' ({{Vjazyce2|de|Breunau}}) je městská čtvrť a [[katastrální území]] [[Praha|Prahy]], náležející téměř celé k  městské části [[Praha 6]], ale nepatrnou částí (krátký úsek ulice [[Spiritka]] u  stejnojmenné usedlosti) zasahuje i do městské části [[Praha 5]]. Tato pražská katastrální území dnes sousedí s  Břevnovem: [[Liboc]], [[Veleslavín]], [[Střešovice]], [[Hradčany]], [[Smíchov]], [[Motol]], [[Řepy]], [[Ruzyně]].
 
Na území Břevnova pramení potok [[Brusnice (potok)|Brusnice]]. Část Břevnova je právě tímto potokem zformována a Brusnici vděčí Břevnov za svůj poměrně členitý reliéf. Nejnižší [[nadmořská výška]] Břevnova je v místě, kde Brusnice opouští území Břevnova. Naopak nejvyšším místem Břevnova je [[Malý Břevnov]] s nadmořskou výškou přibližně 383 m. V současné době{{Kdy?}} je v Břevnově evidováno 148 ulic.
Řádek 26:
 
== Citát ==
[[Soubor:Břevnovský klášter (29).jpg|náhled|left|[[Břevnovský klášter]]]]
{{Citát|Břevnov jsem znal od svého nejranějšího mládí. Chodívali jsme tudy od [[Pohořelec (Hradčany)|Pohořelce]] ke [[Břevnovský klášter|klášteru]] a pak vzhůru Zeyerovou alejí do Hvězdy. Na fialky a konvalinky. Konvalinky už tam nerostou. Cestou nikdy jsme nezapomněli se zastavit před starým hostincem Na Marjánce. Na průčelí této proslulé tančírny byl primitivně výmluvný obraz [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]]. Taneční dny na Marjánce byly slavné.| [[Jaroslav Seifert]] <ref> [[Jaroslav Seifert]]: ''Všecky krásy světa'', Praha, Československý spisovatel, [[1982]], str.&nbsp;465 </ref>}}
 
== Historie ==
Břevnov je prvně zmiňován již v &nbsp;[[10. století]]. Nejvýznamnější historickou budovou a centrem vzdělanosti je [[Břevnovský klášter]]. [[27. duben|27. dubna]] roku [[1907]] pak byl [[František Josef I.|Františkem Josefem I.]] povýšen na město, podle legendy omylem. Samostatným městem zůstal do konce roku [[1921]], poté se stal [[Velká Praha|součástí hlavního města]]. Spolu s&nbsp;[[Liboc]]í a [[Střešovice]]mi tvořil tehdejší [[Praha XVIII|Prahu XVIII]].
 
=== Novodobá historie ===
Během druhé poloviny [[20. století]] utrpěl Břevnov několik urbanistických a architektonických šoků. Jedním z &nbsp;nich byla výstavba ulice Pionýrů (dnes Patočkovy) v &nbsp;50. letech, která jednak rozdělila Břevnov na dvě prakticky oddělené části a jednak došlo díky výstavbě této dopravní tepny ke zbourání vnější obvodové zdi kláštera a několika dalších staveb v areálu kláštera. Takto zmizela původní vstupní brána do areálu, pivovar, ovčín a rovněž byl výrazně zmenšen Pivovarský rybník. Patočkova ulice je dnes jednou z &nbsp;hlavních příjezdových cest do Prahy a v tomto směru zcela nahradila původní historickou trasu, která zhruba kopíruje Bělohorskou ulici.
 
Během 70. let došlo k výstavbě obytného panelového [[sídliště]] v &nbsp;těsné blízkosti kláštera, na místě původní obce Břevnov. Z &nbsp;původní zástavby zbylo jen několik domů v &nbsp;blízkosti areálu kláštera a kaplička na místě někdejší návsi. Protože na výstavbě sídliště se podíleli vězňové a mnohé z &nbsp;nově postavených bytů byly určeny pro rodiny pracovníků ministerstva vnitra, bylo často hanlivě přezdíváno jako sídliště „Obušek“, častěji „Na pendreku“.
 
== Zajímavé stavby ==
{{Podrobně|Seznam kulturních památek v &nbsp;Břevnově}}
[[Soubor:Praha, Brevnov - Gymnasticka, vyklenkova kaple.jpg|thumb|Výklenková kaple v &nbsp;ulici Gymnastická, v &nbsp;pozadí [[hotel Pyramida]]]]
 
Kromě břevnovského kláštera nalezneme na území Břevnova i další pozoruhodné stavby nebo komplexy staveb. V &nbsp;severozápadním výběžku Břevnova se nachází budova [[Ústav makromolekulární chemie AV ČR|Ústavu makromolekulární chemie]] [[Akademie věd České republiky|Akademie věd ČR]] postavená v &nbsp;letech [[1960]]–[[1964]] podle projektu [[Karel Prager|Karla Pragera]]. Legendou tohoto ústavu se stal jeho bývalý ředitel [[Otto Wichterle]], jemuž je věnován pomník před budovou.
 
Za povšimnutí stojí větší množství bývalých hospodářských usedlostí, z &nbsp;nichž už dnes žádná neslouží svému původnímu účelu nebo se z &nbsp;nich dochovalo pouze torzo. Mezi nejznámější patří [[Ladronka]]. Dnes je tento nově rekonstruovaný objekt částečně přístupný veřejnosti. Dalšími jsou například [[Kajetánka]], [[Šleiferka]], [[Spiritka]], [[Petynka]], [[Hybšmanka]], [[Kneislovka]], [[Tejnka]] nebo [[Liborka]].
 
Díky historickým souvislostem vešel ve známost [[hostinec U Kaštanu]], kde byla roku [[1878]] založena [[Česká strana sociálně demokratická|Českoslovanská sociálně demokratická strana]]. Dnes je díky rozšířené Bělohorské třídě budova hostince asi o &nbsp;třetinu zmenšena a kromě pohostinství je v &nbsp;ní kulturní centrum Kaštan provozované [[Unijazz]]em.
 
Osobitou stavbou je [[Hotel Pyramida]] na [[Dlabačov]]ě, původně Dům rekreace [[Revoluční odborové hnutí|ROH]], postavený v &nbsp;letech [[1980]]–[[1985]] podle projektu Nedy a Miloslava Cajthamlových.
 
Z &nbsp;ptačí perspektivy a na mapách jsou jistě nepřehlédnutelné [[Strahov (Praha)|Strahovské]] stadiony, za zmínku stojí [[Stadion Evžena Rošického]] a zejména [[Velký strahovský stadion]]. V &nbsp;blízkosti Břevnovského kláštera se nachází plochodrážní stadion [[Markéta (stadion)|Markéta]], na kterém se pořádají i mezinárodní [[Motocyklový závod|motocyklové závody]]. Mezi největší komplexy na katastrálním území Břevnova patří [[Ústřední vojenská nemocnice]], známá také jako „Střešovická nemocnice“. Její stavba byla započata v roce [[1936]] a probíhala s přestávkami prakticky během celého 20. století. Atmosféru Břevnova minulých století si z &nbsp;velké části uchoval [[Břevnovský hřbitov]] v sousedství kláštera. Pohřbeni jsou zde mimo jiné [[Karel Kryl]], [[Jan Patočka]] a [[Jan Anastáz Opasek]].
 
Územím Břevnova prochází směrem od východu na západ [[Poutní cesta od pražské Lorety do Hájku|poutní cesta]] z &nbsp;[[Kostel Narození Páně (Praha)|pražské Lorety]] do [[Klášter Hájek|kláštera v &nbsp;Hájku]]. Cesta byla lemována dvaceti [[kaple|kapličkami]] z &nbsp;let [[1720]]–[[1726]]. Dodnes se dochovalo dvanáct z &nbsp;těchto kaplí, pět z &nbsp;nich stojí na území Břevnova. V &nbsp;posledních dvou dekádách jsou dochované kaple postupně opravovány.
 
V roce [[2004]] byla u autobusové zastávky Břevnovská postavena kovová [[lávka]] pro pěší přes Patočkovu ulici podle návrhu architekta Marka Housky.
Řádek 78 ⟶ 79:
}}
* {{Citace monografie
|příjmení = Holub|jméno = Bonifác Jan|rok = 1890|titul = Paměti farnosti u &nbsp;sv. Markéty v &nbsp;Břevnově a blízkého okolí|vydavatel = vlastním nákladem|místo = Praha|url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/12178893}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Holub