Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 1 944 bajtů ,  před 3 lety
něco o historii vzniku samotné instituce
[[Soubor:Janackova konzervator Ostrava Czech republic 2.jpg|thumb|Janáčkova konzervatoř v Ostravě.]]
[[Soubor:Pražská konzervatoř roh 2.jpg|náhled|Budova Pražské konzervatoře]]
'''Konzervatoř''' je vzdělávací instituce se zaměřením zejména na nevýtvarné [[umění|umělecké]] vzdělání, tedy [[hudba|hudbu]], [[zpěv]], [[tanec]] a hudebně [[drama]]tické umění. V [[Česko|Česku]] má konzervatoř v  současné době v  rámci [[Vzdělávání v Česku|českého vzdělávacího systému]] obvykle postavení obdobné jako [[vyšší odborná škola]] (VOŠ), resp. pokud jde o  dosažený stupeň vzdělání ([[kvalifikace (osobní)|kvalifikaci]], blíže [[ISCED]]), nejedná se tedy o [[vysoká škola|vysokou školu]] (VŠ). Nicméně podobně jako VŠ, či VOŠ, se i konzervatoře řadí mezi vzdělávací instituce, které poskytují [[Vzdělávání_v_Česku#Terciární_vzdělávání|terciární vzdělání]].
 
== Historické souvislosti ==
Vzdělávání na konzervatoři se řídí, stejně jako na VOŠ, školským zákonem (nikoliv ''vysokoškolským zákonem'') a též úspěšní absolventi konzervatoře mohou od roku [[2005]] používat ''označení'' ([[Akademický titul#České nevysokoškolské tituly|neakademický titul]]) [[diplomovaný specialista]] (ve zkratce DiS. uváděné za jménem, odděleno čárkou), stejně tak jako absolventi VOŠ. Vzdělávání na konzervatoři je zpravidla šestileté a je zakončeno (po čtyřech letech) [[střední škola|středoškolským vzděláním]] ([[maturita|maturitou]]), resp. [[vyšší odborná škola|vyšším odborným vzděláním]] na konzervatoři ([[absolutorium|absolutoriem]]) – tedy opět obdobně jako na VOŠ. Existují různé typy konzervatoří, např. [[Hudba|hudební]] a [[Tanec|taneční]].
Výraz konzervatoř pochází z italského ''conservatorio'' (''conservare'' – ochraňovat, uchovat apod.), který původně označoval [[Sirotčinec|sirotčince]] (zařízení pro ochranu dětí) nejprve v [[Neapol]]i a později v celé [[Italské království|Itálii]]. V [[16. století]] existovala čtyři taková zařízení, zřizovaná vesměs při kostelích. V těchto ''konservatořích'' získávali nejen chlapci, ale také dívky vzděláváni od nejlepších skladatelů ve městě, a to v oboru hudby a zpěvu. Ačkoli ženám bylo tehdy zapovězeno zpívat v kostele na kůru, stávaly se z nich první profesionální [[zpěv]]ačky. Tímto způsobem se výraz konzervatoř rozšířil na všechna hudební vzdělávací zařízení.
 
Mnoho významných konzervatoří vzniklo na konci 18. století a především v 19. století:
#[[Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris|Pařížská konzervatoř]] ([[1795]])
#[[Pražská konzervatoř]] ([[1808]], resp. [[1811]])
#[[Universität für Musik und darstellende Kunst Wien|Vídeňská konzervatoř]] (1819)
#[[Royal Academy of Music|Královská hudební akademie]] v [[Londýn]]ě (1822)
#[[Mozarteum]] (1841)
#[[Vysoká škola hudební a divadelní v Lipsku]] ([[1843]])
#[[Mnichovská konzervatoř]] ([[1846]])
#[[Sternova konzervatoř|Berlínská Sternova konzervatoř]] (1850)
#[[Vysoká škola hudební v Kolíně nad Rýnem]] (1850)
#[[Drážďanská konzervatoř]] ([[1856]])
#[[Stuttgartská konzervatoř]] ([[1857]])
#[[Hochova konzervatoř ve Frankfurtu nad Mohanem]] (1878)
#[[Konzervatoř Nikolaje Rimského-Korsakovova v Petrohradu|Petrohradská konzervatoř]] ([[1862]])
#[[Moskevská státní konzervatoř]] ([[1866]])
#[[Liszt Ferenc Zeneművészeti Egyetem|Budapešťská konzervatoř Ference Liszta]] ([[1875]])
 
== Vzdělávání na konzervatoři ==
Vzdělávání na konzervatoři se řídí, stejně jako na VOŠ, školským zákonem (nikoliv ''vysokoškolským zákonem'') a též úspěšní absolventi konzervatoře mohou od roku [[2005]] používat ''označení'' ([[Akademický titul#České nevysokoškolské tituly|neakademický titul]]) [[diplomovaný specialista]] (ve zkratce DiS. uváděné za jménem, odděleno čárkou), stejně tak jako absolventi VOŠ. Vzdělávání na konzervatoři je zpravidla šestileté a je zakončeno (po čtyřech letech) [[střední škola|středoškolským vzděláním]] ([[maturita|maturitou]]), resp. [[vyšší odborná škola|vyšším odborným vzděláním]] na konzervatoři ([[absolutorium|absolutoriem]]) – tedy opět obdobně jako na VOŠ. Existují různé typy konzervatoří, např. [[Hudba|hudební]] a [[Tanec|taneční]].
 
Vzdělávání na konzervatořích je v&nbsp;[[Česko|Česku]] v&nbsp;současné době upraveno zmíněným školským zákonem, tedy zákonem č. 561/2004 Sb., o&nbsp;předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, přičemž toto vzdělání má dle zákona za cíl rozvíjet znalosti, dovednosti a další schopnosti [[žák]]a získané v&nbsp;[[základní škola|základním]] a v&nbsp;[[základní umělecká škola|základním uměleckém vzdělávání]], poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných [[umělec]]kých nebo uměleckých a umělecko-[[Učitel|pedagog]]ických činností, a to konkrétně v oborech [[hudba]], [[tanec]], [[zpěv]] a hudebně dramatické umění ([[herec]]tví). Zákon dále uvádí, že vzdělávání na konzervatoři vytváří další předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti.<ref name="561/2004">{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon