Rakousko: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 5 lety
m
m (Editace uživatele 213.192.2.30 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 178.217.146.221)
Moc Habsburků se z jejich držav v severním Švýcarsku rozšířila ovšem nejen na rakouské a štýrské vévodství, nýbrž záhy také získali [[Korutany]] a [[Tyroly]]. Po smrti [[Rudolf IV. Habsburský|Rudolfa IV. Habsburského]] roku [[1365]] však došlo ke sporům mezi jeho syny, kteří si vládu v zemi roku [[1379]] rozdělili. Dvě větve rodu mezi sebou následující století soupeřily a ke sjednocení habsburských držav došlo znovu až roku [[1491]] za vlády [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I.]] Po jeho smrti rakouské země obdržel jeho vnuk [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]], jenž roku [[1526]] získal také českou a uherskou korunu, a položil tak základy [[habsburská monarchie|habsburského soustátí]]. Po jeho smrti roku [[1564]] se však moc v habsburském soustátí opět rozdělila mezi jeho nástupce. Rozdělená země se musela čelit náboženskému neklidu i [[třicetiletá válka|třicetileté válce]] a k jejímu sjednocení došlo opět až roku [[1665]] za vlády [[Leopold I.|Leopolda I.]], který musel vzápětí čelit masivnímu [[Osmanská říše|osmanskému]] tažení. Protiútok rakouských a spřátelených vojsk však nakonec vytlačil Osmany z Uher, čímž se území habsburské monarchie podstatně zvětšilo. Dalších územních zisků pak habsburská monarchie došla ve [[Válka o španělské dědictví|válce o dědictví španělské]] na počátku 18. století, kdy jí připadla některá území ovládaná [[Španělští Habsburkové|španělskými Habsburky]].<ref>''Dějiny Rakouska''. S. 120–331.</ref>
 
[[Soubor:Empire Autricien au XVIIXVIII. siecle.JPGjpg|thumb|Územní vývoj habsburské monarchie]]
 
Císař [[Karel VI.]] ovšem roku 1740 zemřel bez mužského potomka, a jeho dcera [[Marie Terezie]] proto musela čelit několika armádám, jež si chtěly habsburské dědictví rozdělit. V [[Války o rakouské dědictví|nastalé válce]] bylo nakonec úspěšné jen [[pruské království|Prusko]], které získalo většinu [[Slezsko|Slezska]] a další menší území. Další války zemi ještě více vyčerpaly, což postavilo Marii Terezii a jejího syna [[Josef II.|Josefa II.]] před nutnost provést osvícenské reformy, jež začaly feudální správu nahrazovat moderní státní správou.<ref>''Dějiny Rakouska''. S. 332–368.</ref>
487

editací