Konzervatoř: Porovnání verzí

'''Konzervatoř''' je vzdělávací instituce se zaměřením zejména na nevýtvarné [[umění|umělecké]] vzdělání, tedy [[hudba|hudbu]], [[zpěv]], [[tanec]] a hudebně [[drama]]tické umění. V [[Česko|Česku]] má konzervatoř v současné době v rámci [[Systém vzděláníVzdělávání v České republiceČesku|českého vzdělávacího systému]] obvykle postavení obdobné jako [[vyšší odborná škola]] (VOŠ), resp. pokud jde o dosažený stupeň vzdělání ([[kvalifikace (osobní)|kvalifikaci]], blíže [[ISCED]]), nejedná se tedy o  [[vysoká škola|vysokou školu]] (VŠ). Nicméně podobně jako VŠ, či VOŠ, se i konzervatoře řadí mezi vzdělávací instituce, které poskytují [[Vzdělávání_v_Česku#terciární vzdělávání|terciární vzdělání]].

Vzdělávání na konzervatoři se řídí, stejně jako na VOŠ, školským zákonem (nikoliv ''vysokoškolským zákonem'') a též úspěšní absolventi konzervatoře mohou od roku [[2005]] používat ''označení'' ([[Akademický titul#České nevysokoškolské tituly|neakademický titul]]) [[diplomovaný specialista]] (ve zkratce DiS. uváděné za jménem, odděleno čárkou), stejně tak jako absolventi VOŠ. Vzdělávání na konzervatoři je zpravidla šestileté a je zakončeno (po čtyřech letech) [[střední škola|středoškolským vzděláním]] ([[maturita|maturitou]]), resp. [[vyšší odborná škola|vyšším odborným vzděláním]] vna konzervatoři ([[absolutorium|absolutoriem]]) – tedy opět obdobně jako na VOŠ. Existují různé typy konzervatoří, např. [[Hudba|hudební]] a [[Tanec|taneční]].

Vzdělávání vna konzervatořikonzervatořích je v &nbsp;[[Česko|Česku]] v &nbsp;současné době upraveno zmíněným školským zákonem, tedy zákonem č. 561/2004 Sb., o &nbsp;předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, přičemž toto vzdělání má dle zákona za cíl rozvíjet znalosti, dovednosti a další schopnosti [[žák]]a získané v &nbsp;[[základní škola|základním]] a v &nbsp;[[základní umělecká škola|základním uměleckém vzdělávání]], poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných [[umělec]]kých nebo uměleckých a umělecko -[[Učitel|pedagog]]ických činností, a to konkrétně v oborech [[hudba]], [[tanec]], [[zpěv]] a hudebně dramatické umění ([[herectvíherec]]tví). Zákon dále uvádí, že vzdělávání vna konzervatoři vytváří další předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti.<ref name="561/2004">{{Citace právního předpisu

Většina hudebních konzervatoří, vedle klasického hudebního a pěveckého (praktického i [[Hudební teorie|teoretického]]) vzdělání, nabízí obvykle rovněž vzdělání v&nbsp;souvisejících oborech. Mezi ''povinné předměty'' pro všechny [[student]]y hudebních oborů (netýká se oborů herectví) patří obligátní hodiny hry na [[klavír]], [[hudební teorie]] a [[Rytmus (hudba)|rytmus]], [[Periodizace dějin evropské hudby|dějiny hudby]], [[Pěvecký sbor|sborový]] neboli [[Ansámbl|ansámblový zpěv]], pro [[hudebník]]y je obvykle povinná účast ve [[Orchestr|školním orchestru]]. Mezi ''základní předměty'' konzervatoří patří ''hlavní obor'', tzn. konkrétní praktické zaměření: [[hudební nástroj]], [[zpěv]], případně [[Hudební skladatel|hudební skladba]], [[dirigent]]ství či [[sbormistr]]ovství či [[herec]]tví atp., a mezi ''všeobecné předměty'' pak například patří výuka cizích jazyků, jevištní řeč a herectví (pro studenty pěveckých oborů), [[tělesná výchova]] a další předměty.