Legování: Porovnání verzí

'''Legování''' (z [[němčina|něm.]] ''legieren'', od [[latina|lat.]] ''ligare'', spojovat, svazovat) označuje [[Metalurgie|metalurgický]] postup, při kterém docházíse kcíleně přimísenípřiměšují legujícíchlegující prvkůprvky k  hlavnímu kovu, či [[Slitina|slitině kovů]] za účelem zlepšení jeho mechanickýchužitných vlastností. TakTo se děje buď již při vsázce, nebo až po roztavení kovu. PostupPříkladem je důležitý například při zpracovánívýroba [[ocel]]i. Při slévání drahých kovů označuje legování přimísení přísady pro dosažení žádoucí [[ryzost]]i, barvy a podobně.

Legovaná ocel vzniká přidáním jiných kovů (prvků) do nízkouhlíkaté oceli. Nejčastěji je to [[molybden]], [[mangan]], [[nikl]], [[chrom]], [[vanad]] a [[křemík]]. Rozlišují se oceli nízkolegované (do 4 % jiných kovů) a vysokolegované, mezi něž patří také [[nerezavějícíKorozivzdorná ocel|korozivzdorné oceli]]i.

* [[NerezavějícíKorozivzdorná ocel]]