Docent: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Vřed (diskuse | příspěvky)
m →‎Externí odkazy: Šotek (oprava URL).
Vřed (diskuse | příspěvky)
m Úprava vn. odk.
Řádek 40:
 
=== Kritika ===
Současný systém obsazování pracovních míst docentů,<ref>§ 77 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> jmenování docentů<ref>§ 71 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> a habilitací<ref>§ 72 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> v [[Česko|České republice]] bývá kritizován, a to ačkoli i v České republice proběhl [[boloňský proces]], který uvádí jako poslední/finální (''terminal degree''), tedy jako nejvyšší možnou kvalifikaci (doktorského stupně – blíže [[ISCED]]), [[doktorský studijní program]] ([[akademický titul]] [[Ph.D.]]). Přesto je v Česku i nadále jmenování docentem<ref>§ 71 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> [[rektor]]em vysoké škole bráno de facto jako získání dalšího akademického titulu (přesněji přiznání doživotního označení) ''docent'', a to historicky během [[akademický obřad|akademického obřadu]] podobného [[promoce|promoci]], tedy nikoliv jakožto ad-hoc rozhodnutí rektora zakládající pracovněprávní vztah, a to ani vůči vysoké škole na níž jmenování docentem proběhlo, ani vůči škole na níž je dotyčný zaměstnán,<ref>§ 77 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> jako u [[asistent (pedagog)|asistentů]] či [[odborný asistent|odborných asistentů]]. V praxi je tedy v [[Česko|Česku]] brán i nadále jakožto další akademický titul (''označení''), tak jako tomu bylo historicky před tímto procesem.<ref>§ 71 zákona č. 39/1980 Sb.</ref> Praxe je tedy taková, že po řádném zakončení habilitačního řízení a následného jmenování docenta ([[rektor]]em školy) není docent jmenován na příslušné místo (pozici) na vysoké škole, ze kterého by mohl být případně odvolán a již by docentem nebyl, ale jedná se nejprve o získání tohoto ''označení'' [[jmenování]]m a následně se dotyčný docent může ucházet o pracovní pozici shodně pojmenovanou jako ''docent'' na vysoké škole, na kterou je zpravidla nutné absolvovat výběrové řízení, nicméně i po skončení na tomto pracovním místě je dotyčný stále kvalifikován jako docent (nikoliv pouze jako [[Doktor (Ph.D.)|doktor]] – Ph.D.). Docenti však po svém jmenování obdrží jmenovací listinu, tedy nikoliv [[vysokoškolský diplom]] jako v případě akademických titulů.
 
Obdobný systém funguje v současnosti též u nejvyšší hodnosti – [[profesor]]a, který je rovněž de facto stále brán jako [[akademický titul]]. Tento současný systém v případě profesorů [[vysoká škola|vysokých škol]] (v tomto případě je v [[Česko|Česku]] nejmenuje [[rektor]], ale [[Prezident České republiky|prezident]]) bývá též kritizován. Například [[Mikuláš Bek]], [[rektor]] [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]], v jednom z rozhovorů pro ''[[Mladá fronta|Mladou frontu]]'' v roce [[2014]] situaci vysvětlil následovně: „''(...) já jsem dlouhodobě příznivcem toho, aby profesory ustanovovaly jednotlivé univerzity. Aby je nejmenoval [[Prezident České republiky|prezident]] ani [[ministr školství|ministr]], nýbrž [[vysoká škola|vysoké školy]] samy. Klíčová je tam úloha [[vědecká rada|vědeckých rad]], v níž je rektor přítomen jen jako jeden z členů.''“ Dále uvedl: „''Současné uspořádaní [v Česku] je přežitkem poměrně vzdálené minulosti, totiž doby před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]], kdy profesoři byli vlastně státními úředníky. [[Univerzita|Univerzity]] tehdy nebyly samostatnými právními osobami, nýbrž byly součástí [[stát]]u. Profesor byl v postavení státního úředníka, tak bylo logické, že jeho jmenování je podepsáno prezidentem jako představitelem státu. Ale situace se výrazně změnila po druhé světové válce. Od té doby jsou v [[Evropa|Evropě]] univerzity samostatné [[právnická osoba|právnické osoby]] a je velmi zvláštní, že někdo mimo právnickou osobu jmenuje její zaměstnance do hodnosti, která souvisí s pracovním zařazením člověka. Nepovažuji to za logické, na rozdíl od [[Armáda České republiky|armády]], kde prezident jmenuje generály, protože prezident je [[vrchní velitel]] armády. Ale u vysokých škol prezident není vrchním velitelem. To je ale můj názor, který je v tuto chvíli určitě menšinový, byť není osamocený. Zakládá se také na zkušenosti ze zahraničí, protože systém tak, jak je u nás, nikde jinde v Evropě nefunguje.''“<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 56:
}}</ref>
 
[[Václav Bělohradský]], [[Česko|český]] [[profesor]], v rozhovoru ([[2016]]) k současnému celkovému nastavení univerzitního prostředí uvedl, že ''univerzity jsou zcela odtržené od reality, dokonce i od případných čtenářů z [[akademický pracovník|akademických řad]].'' Kariérní postup v rámci akademického prostředí upřesnil následovně: „''Funguje ‚univerzitní škvár‘, to jsou spisy, na které dostanete nějaký [[grant (účelový dar)|grant]] – a pak je odnesete do sklepa. Univerzitní systém je nastaven tak, že produkuje texty bez čtenářů jako základní podmínku kariéry,''“ vysvětluje. Sám nevylučuje, že pohledem zvenku jednou zjistí, že „''to, co jsem psal, byly blbosti''“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Profesor Bělohradský: Díky Zemanovi vychladl nahnědlý proud. Lidé se uklidnili, protože vidí, že jim někdo naslouchá
| url = http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Profesor-Belohradsky-Diky-Zemanovi-vychladl-nahnedly-proud-Lide-se-uklidnili-protoze-vidi-ze-jim-nekdo-nasloucha-445506
Řádek 79:
| datum_přístupu = 2016-07-01
}}</ref>
* Jmenování nových docentů obvykle v ČR historicky probíhá při slavnostním ceremoniálu, [[akademický obřad|akademickém obřadu]], podobného [[promoce|promoci]] (ve [[20. století]], resp. do [[boloňský proces|boloňského procesu]], se ještě jednalo ze zákona výslovně o [[akademický titul|titul]]);<ref>§ 27 odst. 4 zákona č. 172/1990 Sb.</ref> u nižších pozic, např. [[odborný asistent|odborných asistentů]], či [[asistent (pedagog)|asistentů]], tomu tak není.
* Mezi [[akademický pracovník|akademickými pracovníky]] bylo k roku [[2009]] 34 % žen, ty navíc méně často dosahují vyšších titulů – mezi docenty je pak pouze 26 % žen a pouze 16 % [[profesor]]ů jsou ženy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Průměrný plat akademiků je 33 500 korun