Docent: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: Šotek (oprava URL). |
m Úprava vn. odk. |
||
Řádek 40:
=== Kritika ===
Současný systém obsazování pracovních míst docentů,<ref>§ 77 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> jmenování docentů<ref>§ 71 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> a habilitací<ref>§ 72 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> v [[Česko|České republice]] bývá kritizován, a to ačkoli i v České republice proběhl [[boloňský proces]], který uvádí jako poslední/finální (''terminal degree''), tedy jako nejvyšší možnou kvalifikaci (doktorského stupně – blíže [[ISCED]]), [[doktorský studijní program]] ([[akademický titul]] [[Ph.D.]]). Přesto je v Česku i nadále jmenování docentem<ref>§ 71 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> [[rektor]]em vysoké škole bráno de facto jako získání dalšího akademického titulu (přesněji přiznání doživotního označení) ''docent'', a to historicky během [[akademický obřad|akademického obřadu]] podobného [[promoce|promoci]], tedy nikoliv jakožto ad-hoc rozhodnutí rektora zakládající pracovněprávní vztah, a to ani vůči vysoké škole na níž jmenování docentem proběhlo, ani vůči škole na níž je dotyčný zaměstnán,<ref>§ 77 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> jako u [[asistent (pedagog)|asistentů]] či [[odborný asistent|odborných asistentů]]. V praxi je tedy v
Obdobný systém funguje v současnosti též u nejvyšší hodnosti – [[profesor]]a, který je rovněž de facto stále brán jako [[akademický titul]]. Tento současný systém v případě profesorů [[vysoká škola|vysokých škol]] (v tomto případě je v [[Česko|Česku]] nejmenuje [[rektor]], ale [[Prezident České republiky|prezident]]) bývá též kritizován. Například [[Mikuláš Bek]], [[rektor]] [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]], v jednom z rozhovorů pro ''[[Mladá fronta|Mladou frontu]]'' v roce [[2014]] situaci vysvětlil následovně: „''(...) já jsem dlouhodobě příznivcem toho, aby profesory ustanovovaly jednotlivé univerzity. Aby je nejmenoval [[Prezident České republiky|prezident]] ani [[ministr školství|ministr]], nýbrž [[vysoká škola|vysoké školy]] samy. Klíčová je tam úloha [[vědecká rada|vědeckých rad]], v níž je rektor přítomen jen jako jeden z členů.''“ Dále uvedl: „''Současné uspořádaní [v Česku] je přežitkem poměrně vzdálené minulosti, totiž doby před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]], kdy profesoři byli vlastně státními úředníky. [[Univerzita|Univerzity]] tehdy nebyly samostatnými právními osobami, nýbrž byly součástí [[stát]]u. Profesor byl v postavení státního úředníka, tak bylo logické, že jeho jmenování je podepsáno prezidentem jako představitelem státu. Ale situace se výrazně změnila po druhé světové válce. Od té doby jsou v [[Evropa|Evropě]] univerzity samostatné [[právnická osoba|právnické osoby]] a je velmi zvláštní, že někdo mimo právnickou osobu jmenuje její zaměstnance do hodnosti, která souvisí s pracovním zařazením člověka. Nepovažuji to za logické, na rozdíl od [[Armáda České republiky|armády]], kde prezident jmenuje generály, protože prezident je [[vrchní velitel]] armády. Ale u vysokých škol prezident není vrchním velitelem. To je ale můj názor, který je v tuto chvíli určitě menšinový, byť není osamocený. Zakládá se také na zkušenosti ze zahraničí, protože systém tak, jak je u nás, nikde jinde v Evropě nefunguje.''“<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 56:
}}</ref>
[[Václav Bělohradský]],
| titul = Profesor Bělohradský: Díky Zemanovi vychladl nahnědlý proud. Lidé se uklidnili, protože vidí, že jim někdo naslouchá
| url = http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Profesor-Belohradsky-Diky-Zemanovi-vychladl-nahnedly-proud-Lide-se-uklidnili-protoze-vidi-ze-jim-nekdo-nasloucha-445506
Řádek 79:
| datum_přístupu = 2016-07-01
}}</ref>
* Jmenování nových docentů obvykle v ČR historicky probíhá při slavnostním ceremoniálu, [[akademický obřad|akademickém obřadu]], podobného [[promoce|promoci]] (ve [[20. století]], resp. do [[boloňský proces|boloňského procesu]], se ještě jednalo ze zákona výslovně o [[akademický titul|titul]]);<ref>§ 27 odst. 4 zákona č. 172/1990 Sb.</ref> u nižších pozic, např. [[odborný asistent|odborných asistentů]], či [[asistent (pedagog)|asistentů]], tomu tak není.
* Mezi [[akademický pracovník|akademickými pracovníky]] bylo k roku [[2009]] 34 % žen, ty navíc méně často dosahují vyšších titulů – mezi docenty je pak pouze 26 % žen a pouze 16 % [[profesor]]ů jsou ženy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Průměrný plat akademiků je 33 500 korun
|