Kritické myšlení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
reformulace a vložení struktury odrážek v úvodním odstavci značka: editace z Vizuálního editoru |
přesnější etym., nadpis |
||
Řádek 1:
'''Kritické myšlení''', '''kritický postoj''' nebo také '''kritičnost''' (z řeckého κριτικός/''kritikos'' - schopnost rozhodnout či rozlišit, od κρίνω/''
* nepodléhat prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení,
* naivně nepřebírat tradované názory,
* dokázat zaujmout odstup a připustit odlišný pohled,
* vytvořit si vlastní názor na základě vědomostí a zkušeností jak vlastních, tak i jiných kvalifikovaných osob.
== Historie ==
Tuto pro moderní dobu krajně významnou schopnost vyzdvihlo [[osvícenství]], které [[Immanuel Kant]] charakterizoval požadavkem „Neboj se užívat vlastního rozumu“.<ref>I. Kant, ''Co je osvícenství''?</ref> Objevuje se tak [[vědecký skepticismus]]. Po rozpadu tradičních společností a náboženských jistot mohla lidské společnosti ještě nějakou dobu vést tak zvaná „velká vyprávění“ či „[[metanarace]]“, například národního osvobození, sociální [[spravedlnost]]i nebo [[pokrok]]u, která se však v průběhu 20. století zčásti naplnila a zčásti zdiskreditovala v ideologiích totalitních hnutí. Na současného člověka se tak klade nárok kriticky, to jest vlastním rozumem a na základě vlastních zkušeností, zkoumat možnosti, které před ním stojí. Ve společnosti hojnosti a téměř úplné svobody tisku potřebují tuto schopnost už děti, aby si z nabízených možností dokázaly vůbec vybrat. Rozmach internetu a snadná dostupnost informací klade nároky na schopnost kritického myšlení při [[výchova|výchově]].<ref>A. Krejčí, ''Víra v internet a kritické myšlení'', http://www.world-trend.cz/2013/07/vira-v-internet/</ref>
| |||