Boleslav III. Marnotratný: Porovnání verzí

Byl synem lehnicko-vratislavského knížete [[Jindřich V. Tlustý|Jindřicha V. Tlustého]]. Po smrti svého otce byl ještě nezletilý a správu nad knížectvím vykonávali regenti. Roku [[1303]] byl ještě jako nedospělý oženěn svým poručníkem, českým králem Václavem II., s jeho dcerou [[Markéta Přemyslovna|Markétou]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 55 | poznámky = Dále jen '''Neznámá země'''}}</ref> Díky jeho spříznění s přemyslovským rodem se po smrti [[Václav III.|Václava III.]] o něm uvažovalo jako o nástupci na českém trůně.<ref name="SvDCS">{{Citace sborníku | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = K úloze slezských vévodů u lucemburského panovnického dvora | sborník = Slezsko v dějinách českého státu. | příjmení sestavitele = Borák | jméno sestavitele = Mečislav | vydavatel = Tilia | místo = Opava | rok vydání = 1998 | isbn = 80-86101-18-5 | strany = 151}}</ref> Patřil mezi stoupence Lucemburků, v roce [[1315]] třeba ujistil krále Jana o své podpoře proti odbojnému [[Jindřich z Lipé|Jindřichovi z Lipé]]. V roce [[1322]] se stal správcem [[Království české]]ho po dobu královy nepřítomnosti.<ref name="SvDCS" /> Dne [[9. květen|9. května]] [[1329]] ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] přijal od českého krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] své knížectví jako léno.<ref>Neznámá země, s. 73</ref> Stal se tak vazalem českého státu. V roce [[1335]] se účastnil historického setkání českého, polského a uherského krále ve [[Visegrád]]u.<ref>Neznámá země, s. 76</ref> Jeho ostatky byly uloženy v kapli [[Klášter Lubuš|Lubušského kláštera]].<ref>Neznámá země, s. 57</ref>blá blá blá, kraviny kraviny.