Vysoké Mýto: Porovnání verzí

Přidáno 91 bajtů ,  před 4 lety
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
** ''Pražská brána - D''říve také Vraclavská je nejzachovalejší částí bývalého opevnění ze 13. stol. Vyhořela sice při velkých požárech města v letech 1461, 1700, 1774 a 1816, ale její gotické dispozice zůstaly nedotčeny dodnes. Novogotická rekonstrukce v letech 1882 - 1883 byla provedena podle plánů architekta Františka Schmoranze. Z ochozu ve výšce 48 metrů je výhled na město.
** ''Litomyšlská brána -'' Na počátku 19. století po četných požárech nezbylo z obou věží mnoho, a tak byly v letech 1864–1867 novogoticky dostavěny. Na počátku 20. století bránu na objednávku města vyzdobil Mikoláš Aleš: na předměstské straně brány vytvořil fresku sv. Jiří bojujícího s drakem, heraldický symbol Vysokého Mýta.
** ''Choceňská věž zvaná Karaska -'' Svůj původní kamenný korpus ze 13. století si zachovala až do dnešní doby, jen původní užší báň byla v barokní době nahrazena typickou širokou bání. Vyhořela v roce 1569, 1700 a 1844. Roku 1614 zde byla zvonice, vězení a do roku 1700 tu měl byt i hlásný. Původně, ještě v první polovině 19. století, u ní stávala brána (tzv. Choceňská) a ještě jedna, nižší věž (podobně, jak se to zachovalo dodnes u Pražské brány); menší boční věž i s bránou byla však po posledním požáru roku 1844 zbourána, zůstala pouze Karaska.
** ''Zbytky hradeb v Jungmannových sadech s kamennými deskam''i - Do části hradeb na bývalém choceňském parkánu (v dnešních Jungmannových sadech) jsou od obrozenských dob vsazovány pamětní tabule připomínající významné události života města.
** ''Klášterská bašta'' - Hradební bašta pocházející z 2. pol. 13. st. Patrně pozůstatek ze zrušeného kláštera řádu sv. Kateřiny. Roku 1862 došlo k jejímu zrestaurování. Bašta byla dvoupatrová a ve druhém patře měla tři střílny. Pod ní jsou ještě patrné zbytky hradeb.
** ''Vodárenská bašta'' - Hradební bašta v severozápadním rohu bývalých městských hradeb. Pochází z 2. pol. 13. st., r. 1700 u ní byla prolomena hradba, od r. 1768 sloužila jako vodárna. Několikrát vyhořela a byla přestavěna. Věž má velmi silné zdivo (1,5 m), jednotlivé strany čtvercové podstavy měří 8 metrů.
* ''[[Kostel svatého Vavřince (Vysoké Mýto)|Kostel sv. Vavřince]]''',- založen pravděpodobně ve 2. polovině  13. století. Během 1. poloviny 14. stol byl nepochybně již dostavěn, o čemž vypovídá i první dochovaná zmínka z roku 1349. Gotická trojlodní stavba s dlouhým presbytářem a dvěma věžemi ze 14. století, regotizovaná [[Josef Mocker|J. Mockerem]] v letech 1892–1899. Uvnitř hlavní oltář od [[Matěj Václav Jäckel|M. V. Jäckela]] z roku 1700, pocházející z kláštera v Sedleci u Kutné Hory zrušeného císařským dekretem roku 1793 s obrazem Nanebevzetí P. Marie od [[Petr Brandl|Petra Brandla]]. Pozdně gotická Madona (po 1500) a cínová křtitelnice od [[Ondřej Ptáček|Ondřeje Ptáčka]] z roku 1499. Unikátem evropského významu je vnitřní fresková secesní výzdoba, pokrývající všechny stěny i strop. Jejím autorem je proslulý secesní malíř a interiérový architekt Karel Vítězslav Mašek. Jižně od kostela stojí mohutná zvonice z roku 1583.
32

editací