Ofión: Porovnání verzí

Přidáno 127 bajtů ,  před 4 lety
→‎Zdroje: opravil jsem jednak chybějící interpunkci, dále chybnou transkripci řeckých jmen do češtiny, doplnil linky na české stránky a podle anglické stránky jsem znovu přeložil některé části textu, které úplně postrádaly smysl
m
(→‎Zdroje: opravil jsem jednak chybějící interpunkci, dále chybnou transkripci řeckých jmen do češtiny, doplnil linky na české stránky a podle anglické stránky jsem znovu přeložil některé části textu, které úplně postrádaly smysl)
V řecké [[mytologie|mytologii]] '''Ofión''' ([[starořečtina|starořecké]] Ὀφίων znamená „had“), takénazývaný zvanýrovněž OphionOphioneus nebo Ophioneus(Ὀφιονεύς), vládl světu společně s [[Eurynomé]], než byli oba dva, podle některých zdrojů, svrženi [[Kronos|Kronem]] a [[Rhea|Rheou]].
 
Podle [[Pelasgický mýtus o stvoření světa|Pelasgickéhopelasgického mýtu o stvoření světa]], se právě všichni [[Pelasgové]] zrodili z Ofióna, respektive z jeho zubů.
 
== Zdroje ==
 
V Heptamychii od [[PherecydesFerekýdés ze SyrosuSyru|PherecydtaFerekýda ze SyrosuSyru]] je první doložená zmínka o Ofiónovi.
 
Příběh Ofióna a Eurynomé byl zřejmě populární v [[Orfeus|Orfickéorfické]] poeziipoesii, zez kteréníž se dochovaly pouze fragmentyzlomky.
 
[[ApolloniusApollónios zez Rhodu]] ve své [[Argonautica|Argonautice]] (1.495f) shrnuje píseň o Orfeovi:
Zpíval, jak nebe, země a moře byly jednou smíšeny v jednu formu, po smrtelném sporu byly rozděleny každé zvlášť; a jako hvězdy a měsíc a cesty slunce navždy zachovávají své příslušné místo na obloze, a jako povstalé hory, a jako hučící řeky se svými nymfami vznikly i všechny hrůzné věci. A zpíval jak nejdříve ze všeho Ofión a Eurynomé, dcera [[Ókeanus|Ókeana]], vládli ze sněžného [[Olymp]]u, a jak skrze sílu paže se jednou vzdala svého neodvolatelného práva pro Chrona a jiného pro Rheu, a jak spadli do vln oceánu; ale jiní dva jak vládli nad požehnanými [[Titáni|Titány]], zatímco [[Zeus]], byl ještě dítě a ještě se starostmi dítěte žil v jeskyni Dikté; a ze země narození [[Kyklopové]] ho ještě nevyzbrojili klínem s hromem a bleskem; těmito věcmi, kterými se stal Zeus proslulý.
 
Zpíval o tom, jak nebe, země a moře byly jednoukdysi smíšenynerozlišené vjedno, jednua formu,teprve po smrtelnémúporném sporuzápasu bylyse rozdělenyrozdělily; každétaké zvlášť;o atom, jakojak hvězdy a měsíc a cesty slunce běh si navždy zachovávajíponechaly své příslušné místo na obloze,; a jakoo tom, jak povstalépovstaly hory, a jakoo hučícítom, řekyjak sebyly svýmispolu s šumícími řekami a nymfami vzniklystvořeny i všechny hrůzné věcizeměplazy. A zpíval o tom, jak nejdříve ze všeho Ofión a Eurynomé, dcera [[ÓkeanusOkeanos|ÓkeanaOkeana]], vládli ze sněžného [[Olymp]]u, a jak skrze sílu paže se jednoukdysi vzdalaten svéhoprvní neodvolatelnéhovzdal právasvé výsady pro Chrona a jinéhoona proji Rheudarovala Rhei, a jak oba spadli do vln oceánuOkeanu; alejak jinívšak dvati jakdruzí dva vládli nad požehnanými [[Titáni|Titány]], zatímcokdyž [[Zeus]], byl ještě dítě a ještě se starostmi dítěte žil v jeskyni Dikté; a ze země narozenízrození [[Kyklopové]] ho ještě nevyzbrojili klínem s hromem a bleskem; těmitotím věcmivším, kterýmičím seZeus stal Zeusnakonec proslulýproslul.
[[Lyrocroph]] (1191) vypravuje, že Diova matka, kterou byla Rhea, byla obratná v zápasení a svrhla bývalou vládkyni Eurynomé do [[Tartaros|Tartaru]].
 
[[Lyrocroph]]Lykofrón (1191) vypravuje, že Diova matka, kterou byla Rhea, byla obratná v zápasení a svrhla bývalou vládkyni Eurynomé do [[Tartaros|Tartaru]].
U [[Nonnus|Nonna]] v jeho díle Dionysiaca má [[Héra]] říci (8.158f):
 
U [[Nonnus|NonnaNonnos z Panopole]] vnechává jehove svém díle Dionysiaca [[Héra|Héru]] řícipromlouvat takto (8.158f):
 
Půjdu k nejzazším hranicím oceánu a budu mít účast na krbu nejstarší [[Tethys]]; přejdu k domu [[Harmonia|Harmonie]] a budu bydlet s Ofiónem.
 
''Harmonie'' je v tomto textu jeuvedena zřejmě chybaomylem, jedná se totiž o ''Eurynomé''. Ofión jeOfióna dále znovu zmíněnzmiňuje [[Nonnos z NonnemPanopole|Nonnos]] (12.43):
 
Poblíž věštecké zdi uviděla první tabulku, starou jako nekonečná minulost, obsahující najednou všechny věci: bylo na ní vše, co Ofión, svrchovaný pán, stvořil, vše, co tento starodávný Cronus[[Kronos]] dokázal.
 
Máme tedy fragmenty spisů raného filozofa Pheredycta[[Ferekýdés ze SyrosuSyru|Ferekýda ze Syru]] (6. století př. n. l.) s vymyšlenými legendami nebo mýty, kde síly známé jako Zas a Chronos existují("Čas") jiža Chthonie ("ze Země zrozená") existují od samého počátku, ve kterékdyž Chronos stvořístvořil vesmír. Některé fragmenty této práce se zmiňují o narození Ofióna a o bitvě bohů mezi Cronem (nejedná se o Chrona) na jedné straně a Ofiónem a jeho dětmi na straně druhé. Bylo přitom dohodnuto, že která strana bude druhou zatlačena až do ''OgenosuOgenu'', ta prohraje, zatímco vítěz obdrží za odměnu nebe.
 
[[EusebiusEusebios z CaesareiKaisareie]] ve svém díle ''Praeparatio'' (1.10) [[Philocituje Filóna z Byblosu|PhilaByblu, zkterý Byblosprohlašuje, že [[Ferekýdés ze Syru|Ferekýdés]] převzal Ofióna a Ofiónidy od Féničanů.
 
== Interpretace ==
 
[[Robert Graves]] se ve své knize ''Řecké mýty'' pokusil zrekonstruovat [[Pelasgickýpelasgický mýtus o stvoření světa]], který zahrnuje báji o stvoření Ofióna bohyní Eurynomé, která povstala nahá z Chaosu. Protože Eurynomé nemohla najít oporu pro své nohy, oddělila od oblohy moře a začala tančit na jeho vlnách. Při tanci, kterým se pohybovala směrem k jihu, se za ní začal zvedat severní vítr, s kterým se dalo začít tvořit svět. Třením v dlaních stvořila z tohoto větru Ofióna, který se posléze začal ovíjet kolem božské Eurynomé a nakonec se s ní spojil. Z tohoto spojení vzniklo vejce všehomíra, které Eurynomé změněná na holubici vyseděla a které na její příkaz Ofión obtočil. Teprve pak vejce prasklo vedví a následně se z něj vylíhly všechny věci, které nás obklopují - slunce, měsíc, planety hvězdy, hory, řeky, stromy, rostliny a živočichové. Oba dva se poté usadili na hoře [[Olymp]]u, kde Ofión rozzlobil Eurynomé tvrzením, že celý svět je jeho dílem. Ta mu poté vykopla zuby, poranila ho patou na hlavě a zahnala do temných děr pod zemí.
 
== Literatura ==
425

editací