Wikipedistka:Šárka Svojová/Pískoviště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
První úpravy
linky
Řádek 7:
 
== Rodina a narození ==
Přesné datum a místo Vojtěchova narození není známo. Předpokládá se, že to bylo okolo roku 955, a to na hradě [[Libice nad Cidlinou|Libici]] poblíž dnešních [[Poděbrady|Poděbrad]]. Narodil se jako manželský syn východočeského [[Kníže|knížete]] [[Slavník|Slavníka]] a jeho manželky [[Střezislava|Střezislavy]], která byla pravděpodobně sestrou českých knížat [[Svatý Václav|svatého Václava]] a [[Boleslav I.|Boleslava I.]] Libici jako sídlo Slavníkovo zmiňuje [[Kosmas]] ve své [[Kosmova kronika česká|kronice]]: ''„Sídlem tohoto znamenitého knížete byla Libice, ležící v místě, kde řeka [[Cidlina (řeka)|Cidlina]] tratí své jméno, ústíc do volnějšího toku [[Labe]].“'' V poslední době však někteří historikové připouštějí, že se Vojtěch mohl narodit i jinde.[[Wikipedista:Šárka Svojová/Pískoviště?veaction=edit# ftn1|[1]]]
 
Ale i tehdejší legendisté nazývali zemi, kde se Vojtěch narodil, různě. Třeba [[Germánie]], kraj oplývající bohatstvím, velmi mocnými zbraněmi a udatnými muži, který obyvatelé nazývají [[Slavonie]][[Wikipedista:Šárka Svojová/Pískoviště?veaction=edit# ftn2|[2]]], či mocná to zem, kdys pověsti zvučné, kde v jedné části je kraj [[Čechy]], co má hojnost zbraní i mužů[[Wikipedista:Šárka Svojová/Pískoviště?veaction=edit# ftn3|[3]]], nebo v českých zemích, kde se zrodil nádherný květ.[[Wikipedista:Šárka Svojová/Pískoviště?veaction=edit# ftn4|[4]]]
 
[[Slavníkovci]] byla rodina posledních mimopřemyslovských [[České kmeny|kmenových]] knížat. Podle kronikáře zvaného [[Dalimilova kronika|Dalimilem]] byl světcův otec, kníže Slavník, synem sestry [[Zličané|zlického]] knížete; po otci pocházel zřejmě z knížat [[Charváti|charvátských]] v severovýchodních Čechách. Vojtěchovu matku Střezislavu pozdější stručná legenda polského původu nazývá Adilpurc, což může být omyl nebo [[Biřmování|biřmovací]] jméno.[[Wikipedista:Šárka Svojová/Pískoviště?veaction=edit# ftn5|[5]]]
 
Území ovládané Slavníkovci (pojmenování zavedl [[František Palacký]][[Wikipedista:Šárka Svojová/Pískoviště?veaction=edit# ftn6|[6]]]) konkretizuje teprve kronikář Kosmas začátkem 12. století. Historicky doloženo je vlastnictví hradiště [[Malín]] blízko dnešní [[Kutná Hora|Kutné Hory]], a to [[Slavníkovské mincovnictví|slavníkovskými mincemi]] s opisem MALIN CIVITAS.[[Wikipedista:Šárka Svojová/Pískoviště?veaction=edit# ftn7|[7]]]
 
Vojtěch měl staršího bratra [[Soběslav (Slavníkovec)|Soběslava]] a mladšího Spytimíra, Bobraslava, Bořeje a Čáslava. O něj, i otcova levobočka Radima a možná ještě další plody nevázaného života otcova, pečoval domácí kněz Radla.[[Wikipedista:Šárka Svojová/Pískoviště?veaction=edit# ftn8|[8]]]
 
Vojtěch v dětství těžce onemocněl a po zaslíbení duchovnímu stavu se zázračně rychle zotavil, byl záhy poslán na slavnou školu magdeburskou, kterou pod patronací znamenitého biskupa Adalberta – někdejšího trevírského mnicha a pokračovatele v kronikářském díle Regina Prümského, pak misijního biskupa – řídil soudobý učenec Ohtricht. (Tisíc let pražského biskupství, Praha 1973, Rudolf Turek, Svatý Vojtěch, s. 16)