Památník Walhalla: Porovnání verzí

Odebráno 7 bajtů ,  před 5 lety
m
typo; kosmetické úpravy
(odkazy na Slavín vedly na bratislavský památník)
m (typo; kosmetické úpravy)
[[Soubor: Walhalla Panorama.jpg |thumb|upright=1.0|Walhalla od Dunaje]]
[[Soubor: Walhalla innen.jpg|thumb|upright=1.0|Hlavní síň ]]
 
'''Památník Walhalla''' je honosná novoklasická budova, kterou dal v letech 1830-1842 postavit král [[Ludvík I. Bavorský]] podle plánů architekta [[Leo von Klenze]] jako památník významných osobností „německého jazyka“; inspirována nebeskou Walhallou z vikingskýchvikinských mýtů, do jejichž síni se toužili válečníci po smrti dostat. Stojí u obce [[Donaustauf]] nad řekou [[Dunaj]], asi 10 km východně od města [[Řezno|Regensburg]].
 
== Historie ==
Když v letech 1806-1807 [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] porazil Čtvrtou koalici, bojovali Němci na obou stranách. Mladý kníže Ludvík, korunní princ Bavorského království, jež Napoleon zřídil, chtěl probudit a posílit vědomí národní soudržnosti všech Němců a Germánů v Evropě. Začal proto objednávat busty významných lidí „německého jazyka“ od konce starověku do počátku novověku. Když se roku 1825 stal králem, měl už sbírku 60 [[Busta|bust]] a rozhodl se postavit pro ně památník. Vzorem pro budovu byl athénský [[Parthenón]], reliéf na jižní římse znázorňuje vznik [[Německý spolek|Německého spolku]] v roce 1815, na severní římse [[Bitva v Teutoburském lese|bitvu v Teutoburském lese]] roku 9 n. l. Při otevření památníku roku 1842 v něm bylo 96 bust a 64 pamětních desek osob, pro něž nebyly k dispozici žádné podobizny.
 
Název Walhalla vyjadřoval, že kritériem výběru má být „germánský“ či německý jazyk (viz [[Valhalla]]). Památník ale neměl připomínat pouze válečníky, ale i umělce, vědce a světce od dávného náčelníka [[Arminius|Arminia]], vítěze v Teutoburském lese, až po norimberského hodináře P. Henleina, který zemřel 1542. Byl mezi nimi například ostrogótský král [[Theodorich Veliký]], francký král [[Chlodvík I.]], [[svatý Bonifác]], svatá [[Hildegarda z Bingenu]], [[Mikuláš Koperník]] nebo vlámský malíř [[Peter Paul Rubens]].
 
Právo rozhodovat o umístění ve Walhalle má od roku 1847 bavorská vláda, která tam zařadila celkem 31 osob. Byl mezi nimi například [[Martin Luther]], maršál [[Jan Radecký z Radče|Radecký]] a řada hudebních skladatelů. Nacisté Walhallu ignorovali, patrně kvůli příliš širokému, jazykovému a ne rasovému pojetí germánství. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] přibyli například [[Richard Strauss]], [[Albert Einstein]], protinacistická studentka [[Sophie Schollová]], [[Konrad Adenauer]], [[Terezie Benedikta od Kříže|Edith Stein]], [[Carl Gauss]] či [[Gregor Mendel|Johann Gregor Mendel]]. Celkem se v roce 2014 ve Walhalle připomíná 195 osob, z toho 12 žen.
 
== Ohlas ==
V roce 1840 se majitel [[Liběchov|liběchovského]] panství, mecenáš a zemský vlastenec [[Antonín Veith]], rozhodl postavit nad obcí [[Tupadly (okres Mělník)|Tupadly]] obdobný [[Slavín (zámek)|památník Slavín]] pro 24 velkých postav české historie.<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Slavín. Sv. 23, str. 350.</ref> Projekt ale nedokončil a několik soch je umístěno v [[Národní muzeum|Národním muzeu]]. Roku 1853 byla v Mnichově otevřena Síň slávy pro významné postavy bavorských dějin, zničená za války. V letech 1840-1863 dal týž bavorský král Ludvík postavit nad městem [[Kelheim]] Síň osvobození (''Befreiungshalle'') na památku vítězství nad Napoleonem.
 
Řadu obcí s názvem Walhalla založili v 19. století němečtí emigranti v USA.
1 364 190

editací