Čao Wen-chua: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Reference: oprava refu (editoři, díl) |
m typo; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba 2
| jméno = Čao Wen-chua
| obrázek =
| popisek =
| posmrtné jméno =
| pseudonym = Mej-lin
| jiná jména = Čao Jüan-č’
| datum narození =
| místo narození = [[Cch’-si]], [[Če-ťiang]]
| datum úmrtí = [[1557]]
| místo úmrtí =
| příčina úmrtí =
| datum pochování =
Řádek 54:
| občanství =
| země =[[říše Ming]]
| bydliště =
| alma mater =
| vzdělání =studium na [[Kuo-c’-ťien]],<br />''[[ťin-š’]]'' (1529)
| povolání = politik
| vyznání =[[konfucianismus]]
| děti =
| otec =
| matka =
| příbuzní = synové Čao I-s’ a Čao Šen-s’
Řádek 67:
|}}
{{Čínské jméno|Čao|Wen-chua}}
'''Čao Wen-chua''' ({{Čínsky|tradiční= 趙文華 |zjednodušené= 赵文华 |pchin-jin= Zhào Wénhuá }}; † [[1557]]) byl politik a vojevůdce působící v čínské [[Říše Ming|říši Ming]] za vlády císaře [[Ťia-ťing]]a.
Po zprvu neúspěšném začátku kariéry se Čao Wen-chua stal blízkým důvěrníkem vlivného velkého sekretáře [[Jen Sung]]a a náměstkem [[Ministerstvo prací (Čína)|ministra prací]]. V té době bylo východní a jižní pobřeží Číny sužováno [[Piráti wo-kchou v éře Ťia-ťing|sérií nájezdů čínských pašeráků a pirátů]]. Čao nesouhlasil s tím, jak tamní velitelé řešili situaci a předložil vlastní návrhy, které [[Ministerstvo vojenství (Čína)|ministerstvo vojenství]] ignorovalo. Poté, co císař ztratil důvěru v ministra vojenství [[Nie Pao]]a, zapojil Čao Wen-chuu do řešení krize.
Řádek 80:
== Krize s piráty ==
Během 40, a 50. let 16. století bylo čínské pobřeží sužované [[Piráti wo-kchou v éře Ťia-ťing|nájezdy ''wo-kchou'']], „japonských pirátů“, fakticky čínských pašeráků, kteří se obrátili k plenění a drancování, když úřady bránily jejich ilegálnímu obchodování. Čao Wen-chua předložil císaři [[Ťia-ťing]]ovi řadu memorand, ve kterých předváděl hluboké pochopení příčinám krize a navrhoval řešení problémů.<ref name="perdue 322"/> Nesouhlasil s
Po příchodu na scénu se svéhlavý a ambiciózní Čao Wen-chua dostal do konfliktu s místními úřady i vojenskými veliteli. Intrikoval proti velkému koordinátorovi [[Cchao Pang-fu]]ovi (曹邦輔), jehož rychlá akce proti oddílu banditů u [[Tchaj-chu|jezera Tchaj]] Čaovi zabránila v přivlastnění si zásluh za potlačení pirátů v oblasti. Když byli Čaovi vlastní vojáci nuceni ustoupit k Tchao-čaj, svedl vinu za své selhání na Cchaoa a dosáhl jeho uvěznění a pak poslání do exilu.<ref name="marme 226"/> Větší význam měla Čao Wen-chuova role v pádu [[Cung-tu|vrchního velitele ''cung-tu'']] [[Čang Ťing]]a (張經). Čao Wen-chua nutil Čang Ťinga, čekajícího na posily, k útokům na piráty, ale Čang odolal a odmítal s ním i jen diskutovat o strategii. Čao Wen-chua nato ve zprávách pro císaře obvinil Čang Ťinga, že úmyslně oddaluje vojenské operace kvůli svému osobnímu zisku.<ref name="geiss 498"/> Brzy poté, co Čao Wen-chua odeslal svá obvinění, 10. května 1555, dosáhl Čang Ťing velkého vítězství nad piráty u Wang-ťiang-ťing (王江涇). Čao však připsal zásluhu na vítězství sobě a svému chráněnci [[Chu Cung-sien]]ovi; ve výsledku byl schopen u císaře prosadit odvolání a popravu Čang Ťinga.<ref name="lim 120"/>
Čang Ťinga nahradil [[Jang I]] (楊宜), který se pokusil vyhnout osudu svého předchůdce předcházením si Čaoa. Čao ale stejně doporučil jeho odstranění, když se vrátil do Pekingu, aby podal zprávu císaři,<ref name="fang 130"/> chtěl totiž na místo vrchního velitele prosadit Chu Cung-siena.<ref name="suganuma 64"/> Avšak ministr státní správy
Čao odpověděl obviněním Li Moa z urážky panovníka. Rozzuřený císař nechal Li Moa uvěznit a 3. května 1556 Čaoa povýšil na ministra prací a velkého ochránce následníka trůnu (太子太保).<ref name="goodrich 134">Goodrich, s. 134.</ref> Wang Kao nestihl ani převzít funkci, když byl nahrazen Chu Cung-sienem.<ref name="fang 130"/>
| |||