Diplomovaný specialista: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Narovnání. |
Úprava vzdělávání na konzervatoři, mírně revidováno. |
||
Řádek 1:
'''Diplomovaný specialista''' (ve zkratce '''DiS.''' uváděné za jménem a odděleno čárkou) je [[akademický titul|neakademický titul]] (resp. dle ''školského zákona'' přesněji ''označení''), který svým absolventům udělují [[vyšší odborná škola|vyšší odborné školy]] (VOŠ) a [[konzervatoř]]e,
== Historie ==
Od roku [[1994]] přiznalo [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky]] (MŠMT) absolventům [[terciární vzdělávání|vyššího odborného studia]] právo používat za svým příjmením ''titul'' podle druhu završeného [[studium|studia]]: diplomovaný specialista, diplomovaný umělec, diplomovaný technik, diplomovaný ekonom, diplomovaný fyzioterapeut, diplomovaný [[ergoterapie|ergoterapeut]], diplomovaný správní specialista, diplomovaný informační specialista, diplomovaný sociální pedagog. V roce [[1996]] přibyl ''titul'' diplomovaný sociální pracovník. Tato označení se nikterak ze zákona nezkracovala.<ref name="jaknapsat">[http://www.jaknapsat.cz/neakademicke-tituly/ Diplomovaný specialista]</ref>
V roce [[1998]] bylo označení ''školským zákonem'' sjednoceno. Za svým jménem mohou všichni absolventi vyšších odborných škol
== Vzdělávání na konzervatoři ==
{{Viz též|Konzervatoř}}
Úspěšným zakončením vzdělávacího programu v konzervatoři se dosahuje buďto [[střední škola|středního vzdělání]] s [[maturitní zkouška|maturitní zkouškou]], nebo [[vyšší odborná škola|vyšší odborné vzdělání]] v [[konzervatoř]]i, přičemž vzdělávání v konzervatoři rozvíjí znalosti, dovednosti a další schopnosti žáka získané v základním a v základním uměleckém vzdělávání, poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných [[umělec]]kých nebo uměleckých a umělecko [[pedagog]]ických činností v oborech [[hudba]], [[tanec]], [[zpěv]] a hudebně dramatické [[umění]] (typicky [[herectví]]). Vzdělávání v konzervatoři se zpravidla ukončuje příslušným [[absolutorium|absolutoriem]]. Žáci tedy mohou ukončit vzdělávání maturitní zkouškou, nejdříve však po čtvrtém ročníku v případě šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře a po osmém ročníku v případě osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře.<ref name="561/2004">{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 561/2004 Sb.
| název = o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
| paragraf =
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561
}}</ref>
== Vzdělávání na vyšší odborné škole ==
{{Viz též|Vyšší odborná škola}}
Na rozdíl od [[studium|studia]] na [[Vysoká škola#Veřejné vysoké školy|veřejných vysokých školách]], [[školné]] se platí nejen na soukromých, ale též na veřejných VOŠ. Veřejné VOŠ mají jeho výši stanovenou zákonem (2,5–5 tisíc Kč), soukromé školy si ji stanovují samy. Školy také mohou prominout placení části školného (veřejné až o polovinu, soukromé dle svého uvážení).<ref name="ihned" />
Dle zákona o vysokých školách (''vysokoškolský zákon'') mohou [[vysoká škola|VŠ]] stanovit absolventům VOŠ odlišné podmínky pro přijetí a dokonce uznat některé zkoušky z absolvovaných předmětů. Student si tak může zkrátit [[Studijní program#Bakalářský studijní program|
V porovnání s [[Vysoká škola#Bakalářský studijní program|vysokoškolským bakalářským studiem]] by studium na [[VOŠ]] mělo být zaměřeno především na praxi (typické je v současnosti kupř. pro
== Odkazy ==
|