Hradní kaple: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+kat
doplnění citace
Řádek 74:
Naproti tomu v případě šlechtických hradů je možné pozorovat proces, kdy se kaple zvětšuje a stává se plnohodnotnou součástí hradního areálu. Svou velikostí a uměleckým ztvárněním tak začíná konkurovat královským hradním kaplím.
 
Dochází i k proměně sakrálního prostoru, 14. století ukazovalo neobyčejnou variabilitu dispozic, ale v 15. století (podobně jako předtím již ve 13. století) vzniká řada kaplí s příbuzným půdorysem. Často se tak setkáme s kaplí, která má obdélnou loď s odsazeným vítězným obloukem a užším chórem, který je téměř vždy založen na pěti stranách oktogonu (Švihov,<ref>Záruba, František: [https://www.academia.edu/28695439/%C5%A0vihov_hradn%C3%AD_kaple_Panny_Marie._In_Obrazy_kr%C3%A1sy_a_sp%C3%A1sy_Gotika_v_jihoz%C3%A1padn%C3%ADch_%C4%8Cech%C3%A1ch._Plze%C5%88_2013_102_103 Švihov, hradní kaple Panny Marie]. In Obrazy krásy a spásy, Gotika v jihozápadních Čechách. Plzeň, 2013, 102–104</ref> Rábí, Orlík, Bor u Tachova, Kunětická Hora, která ale měla obdélný závěr). Kromě této varianty se setkáme i s tradičněji řešeným půdorysem jednolodní kaple s polygonálním závěrem bez vítězného oblouku (Smečno, Křivoklát, Pardubice, Blatná, Kestřany). V 15. století registrujeme několik příkladů kaplí adaptovaných z profánních prostor (Jindřichův Hradec – kaple Panny Marie, Žírovnice) a také kaplí otevřených do profánního sálu (Hrádek v Kutné Hoře, Lipnice nad Sázavou, Loket, Rabí). Velmi zajímavý příklad kaple nalezneme v Poděbradech, kde již ve 30. letech 15. století byla na kapli datována východní část velkého sálu, který ale neztratil svou původní funkci a docházelo zde ke smíšenému provozu, což dokazují nástěnné malby, které jednak představují náboženské náměty ve východní části, a také zelenou světnici v západní polovině sálu. V 15. století se také setkáme s hradskými kostely, což jsou předchůdci v 16. století oblíbených zámeckých kostelů. První takovýto kostel se nachází na Zelené Hoře a stál volně na ploše předhradí, druhý byl vystavěn na okraji hradního areálu na Rabí.<ref>Záruba, František: [https://www.academia.edu/28691628/Rab%C3%AD_hradn%C3%AD_kostel_Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_Trojice._In_Obrazy_kr%C3%A1sy_a_sp%C3%A1sy_Gotika_v_jihoz%C3%A1padn%C3%ADch_%C4%8Cech%C3%A1ch._Plze%C5%88_2013_99_100 Rabí, hradní kostel Nejsvětější Trojice]. In Obrazy krásy a spásy, Gotika v jihozápadních Čechách. Plzeň 2013, 99–100</ref>
 
Většina kaplí vzniklých v 15. století patří do skupiny palácových kaplí (Pardubice, Zbiroh, Žírovnice, Jindřichův Hradec, Orlík, Loket, Rabí, Bor u Tachova, Lipnice, Pardubice, Blatná, Hrádek v Kutné Hoře, Lomnice), ve dvou případech byla kaple vystavěna na baště (Klenová, Švihov) a známe i několik samostatně nebo volně stojících kaplí či kostelů (Zelená Hora, Rabí kostel sv. Trojice, Kunětická Hora). <ref>Záruba, František: [https://www.academia.edu/19642875/Hradn%C3%AD_kaple_doby_pod%C4%9Bbradsk%C3%A9_a_jagellonsk%C3%A9._In_Sborn%C3%ADk_studentsk%C3%A9_konference_v_r%C3%A1mci_mezin%C3%A1rodn%C3%ADho_v%C3%BDstavn%C3%ADho_projektu_EUROPA_JAGELLONICA_1386-1572_Um%C4%9Bn%C3%AD_a Hradní kaple doby poděbradské a jagellonské]. In: Sborník studentské konference v rámci mezinárodního výstavního projektu EUROPA JAGELLONICA 1386-1572, Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců, odevzdáno do tisku (leden 2013)</ref>