Měnová politika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplnění mezery |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Monetární politika''' je součástí a nástrojem hospodářské politiky. Je souhrnem opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů. '''Monetární politika''' je nástroj centrální banky a jejím základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz - inflace. V české republice plní funkci centrální banky '''Česká národní banka''' (ČNB).<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení =|jméno =|titul = Monetární politika|url = http://www.finance.cz/makrodata-eu/menove-ukazatele/monetarni-politika/|vydavatel =|místo =|datum vydání =|datum přístupu = 5.10.2016}}</ref>
== Typy monetární politiky ==
*'''''Expanzivní měnová politika''''' sleduje pokles [[úrok]]ových sazeb prostřednictvím růstu [[nabídka|nabídky]] [[peníze|peněz]].
*'''''Restriktivní měnová politika''''' je orientována opačným směrem prostřednictvím poklesu nabídky peněz.
Po určení cílu si [[Centrální banka|centrální banky]] nastavují realizaci dané strategie. Zde mají tyto instituce na výběr mezi dvěma základními strategiemi a to buď expanzivní, nebo restriktivní měnovou politikou. Nejdříve tedy expanzivní měnová politika (accommodative monetary policy). Zkráceně pak expanze (expansion) nebo uvolnění (easing) je prováděno snížením krátkodobé úrokové sazby. Tato akce nastartuje snižování zbylých úrokových sazeb v celém hospodářství. A chladné nezůstanou ani [[obchodní banky]], jejichž reakcí je zvýšená aktivita při nabízení nových úvěrů, na to reagují i zákazníci, kteří jsou ochotni nové úvěry uzavírat. Navýšená ekonomická aktivita podniků a domácností zrychlí [[Peněžní oběh|oběh peněz]]. Dá se tedy konstatovat, že expanzivní měnovou politikou povzbuzuje centrální banka domácí ekonomiku, zejména v obdobích očekávání nízké [[inflace]], pomalejšího růstu ekonomiky nebo při vysoké [[Nezaměstnanost|nezaměstnanosti]]<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení = Jílek|jméno = J|příjmení2 =|jméno2 =|titul = . Finance v globální ekonomice II: Měnová a kurzová politika|vydání =|vydavatel = Grada publishing|místo = Praha|rok = 2013|počet stran = 560|strany =|isbn = 978-80-247-4516-9}}</ref>
Opakem expanzivní taktiky je restriktivní měnová politika (tight monetary policy). Používají se i zkrácené pojmy jako restrikce (restriction) a zpřísnění (tightening). Centrální banka v této strategii naopak zvyšuje krátkodobou úrokovou sazbu. Následkem je navýšení ostatních úrokových sazeb v [[Ekonomika Česka|hospodářství]], navazuje reakce obchodních bank, které sníží nabízení nových úvěrů, jelikož i klienti poleví v jejich uzavírání. Samozřejmostí je zpomalení oběhu peněz, jelikož klesá útrata v domácnostech a podnicích. Všechny tyto kroky vedou ke zpomalení ekonomiky. Použitím této politiky se centrální banka snaží předejít vysoké inflaci, příliš rychlému růstu hospodářství a nízké nezaměstnanosti<ref name=":1" />
== Cíle měnové politiky ==
Otázkou centrálních bank se stává, zda si zvolit pouze jeden cíl, nebo přidat do své měnové politiky další. Centrální banky povětšinou preferují cestu jednoho cíle, konkrétně '''udržení stability domácí měny.''' A pomocí dodržení tohoto primárního cíle modelovat ostatní cíle v domácí hospodářské politice. '''Stabilní [[cenová hladina]]''' je velmi důležitou ekonomickou veličinou. V případě jejího kolísání dochází u ekonomických subjektů k nespravedlivému dělení peněz, což má i dopad na sociální jistotu lidí. Druhou možností je politika více cílů, kde se k udržení stability domácí měny přidávají například '''rovnováha platební bilance''', '''hospodářský růst''', '''stabilita [[Měnový kurz|měnového kurzu]]''' nebo tzv. '''plná zaměstnanost'''. Avšak je nutno si uvědomit náročnost spojení těchto cílů do hromadného celku. Zejména z krátkodobého hlediska spojení dvou a více cílů je nemožné, jelikož se vzájemně narušují. Pokud i přesto centrální banka zvolí tento typ politiky, riskuje neplnění alespoň jednoho cíle v krátkodobém horizontu, což bude mít za výsledek klesání důvěry v danou instituci.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Revenda|jméno = Zbyněk|příjmení2 =|jméno2 =|titul = Peněžní ekonomie a bankovnictví|vydání = 5. vydání|vydavatel = Management Press|místo = Praha|rok = 2012|počet stran = 423|strany =|isbn = 978-80-7261-240-6}}</ref>
== Nástroje měnové politiky ==
Hlavním úkolem nástrojů monetární politiky (monetary policy instruments) je stabilizace operačního cíle, kterým je krátkodobá úroková sazba. V případě jejího odchýlení od stanovené hodnoty má centrální banka povinnost použít svoje nástroje k znovunastolení vytyčených hodnot. Přímý dopad nastolených opatření se týká prvotně [[Bankovní systém Česka|bankovního systému]], který pak přenese toto opatření na [[Trh (ekonomie)|trh]].<ref name=":1" /> Tudíž při prvotním rozdělení nás bude zajímat hlavně dopad na bankovní sektor:
'''Přímé''' nástroje jsou téměř nepoužívané v tržní ekonomice, protože dopadem těchto nástrojů je omezení podnikatelské samostatnosti bank, jelikož přímo zasahují do mechanismu rozhodování. Paradoxem je, že i přes jejich limitované používání jsou účinnější, než druhá skupina.
* '''[[Likvidita|Pravidla likvidity]]''' - jsou určována buď stanovením závazné struktury aktiv a pasiv obchodních bank nebo formou některých vzájemných vazeb mezi nimi. Slouží k zajištění likvidity obchodních bank.
* '''[[Úvěrové kontingenty]]''' - spočívají v direktivním stanovování limitů úvěrů. Rozlišuje se relativní a absolutní úvěrový kontingent.
* '''[[Úrokové limity]]''' (úrokové stropy) - centrální banka může komerčním bankám stanovit maximální úrokové sazby, které mohou požadovat z jimi poskytovaných úvěrů, nebo naopak minimální úrokové sazby z přijímaných depozit.
* '''[[Povinné vklady]]''' - většinou se týkají centrálních institucí nebo orgánů místní samosprávy.<ref name=":0" />
'''Nepřímé''' se dotýkají všech bank, neboť jsou pro ně stejné podmínky, a navíc banky si mohou vybrat, zda na tyto opatření reagovat či ne. Na rozdíl od přímých nástrojů tu nehrozí limity pro rozhodování, tudíž jen mohou ovlivnit podnikání bank. To znamená eventuální snížení účinnosti těchto opatření.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Revenda|jméno = Zbyněk|příjmení2 =|jméno2 =|titul = Centrální bankovnictví|vydání =|vydavatel = Management press|místo = Praha|rok = 2011|počet stran = 558|strany =|isbn = 978-80-7261-230-7}}</ref>
* '''[[Diskontní nástroje]]''' - představují úrokové sazby a další podmínky úvěrů, které centrální banka poskytuje obchodním bankám v domácí měně – to významně ovlivňuje úvěrovou kapacitu obchodních bank.
* '''[[Operace na volném trhu]]''' - znamenají nákup nebo prodej cenných papírů centrální bankou od komerčních bank. Tím jsou zvyšovány nebo snižovány jejich likvidní rezervy a zároveň i jejich úvěrová kapacita.
* '''[[Povinné minimální rezervy]]''' - jsou stanoveny procentem z celkové sumy primárních vkladů obchodních bank. Každá změna rezerv tedy ovlivňuje úvěrovou kapacitu obchodních bank, protože se změní objem prostředků, se kterými může daná komerční banka disponovat.
* '''[[Konverze]] a [[Swap (derivát)|swapy]] cizích měn''' - Nákupem a prodejem cizích měn centrální bankou od komerčních bank je také ovlivňována úvěrová kapacita obchodních bank.
* '''[[Intervence]] ve prospěch (v neprospěch) devizového kurzu''' - tímto nástrojem centrální banka nejčastěji ovlivňuje vývoj obchodní bilance státu a míru inflace.<ref name=":0" />
== Související články ==
| |||