Trevír: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 158.64.103.4 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Horst |
||
Řádek 32:
[[Soubor:Trier BW 2013-04-14 15-59-54.JPG |thumb|upright=1.0| Katedrála sv. Petra ]]
[[Soubor: Trier Porta Nigra BW 1.JPG|thumb|upright=1.0| ''Porta nigra'' (před 200) ]]
[[Soubor: Trier Kaiserthermen BW 1.JPG| |thumb|upright=1.0|Císařské lázně]]
[[Soubor: Trier Innenstadt3.jpg||thumb|upright=0.8|Kostel P. Marie]]
[[Soubor: Trier Sankt Matthias BW 1.JPG||thumb|upright=0.7|Kostel sv. Matěje]]
[[Soubor: TrierAlterJuedischerFriedhof1.jpg| |thumb|upright=1.0|Starý židovský hřbitov]]
'''Trevír''' ({{Vjazyce2|de|''Trier''}}, {{Vjazyce2|fr|''Trèves''}}) je [[Německo|německé]] město s bohatou historií ve spolkové zemi [[Porýní-Falc]]. Je považováno za nejstarší [[Město|městské sídlo]] v Německu a je sídlem univerzity, založené roku 1473. Místní římské památky, katedrála sv. Petra a kostel P. Marie jsou součástí [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]].
[[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl Trevír dvakrát dobyt, roku [[1634]] Španěly a 18. listopadu [[1645]] Francouzi. ▼
== Geografie ==
Ve válce které měly krátkodobě význam, protože se u vstupních bran vybírala [[daň]] z [[Obilniny|obilí]] a řeznických výrobků. Tato daň byla zavedena roku [[1820]] a byla významným zdrojem peněz pro město. V roce [[1875]] byla nahrazena jinou daní, která nevyžadovala dovozní kontroly a to mělo za důsledek postupné bourání středověkých hradeb. Dne 3. prosince povolil ministr kultury zbourání hradeb – to požadovala velká část obyvatelstva. Do roku [[1876]]/1877 byly zbourány 4 městské brány. Hradbami zůstaly před obyvatelstvem chráněny jen některá zařízení armády jako cvičiště (dnešní ''Palastgarten'' a [[Kaiserthermen]] – císařské lázně) s částmi ''Südallee'' a úřadu pro zásobování. Do konce 19. století zmizely všechny další zbytky hradeb, což umožnilo další rozvoj města.▼
Trevír leží v rozšířené části údolí [[Mosela|Mosely]], kde větší část města leží na pravé straně řeky. Svahy porostlé lesy a částečně i vinohrady stoupají k plochým vrcholkům vrchoviny [[Hunsrück]] na jihu a na severu k vrchovině [[Eifel]]. Vzdálenost k hranicím Lucemburska je asi 15 km. Nejbližší větší města jsou [[Saarbrücken]] asi 80 km jihozápadně, [[Koblenz]] asi 100 km severovýchodně a [[Lucemburk]] asi 50 km západně od Trevíru.
== Historie ==
Podle archeologických vykopávek bylo místo osídleno už ve 3. tisíciletí př. n. l. a město patrně založili Keltové ve 4. století př. n. l. jako ''Treuorum''.
=== Římská říše ===
Trevír byl podle doložených zdrojů založen Římany v roce [[16 př. n. l.]] s názvem [[Augusta Treverorum]]. Za císaře [[Claudius|Claudia]] bylo k názvu města přidáno ''colonia''.
Ve 2. polovině [[3. století]] se Trevír stal sídelním městem [[biskup]]a; prvním biskupem byl [[Eucharius]]. Toto [[biskupství]] je nejstarší severně od [[Alpy|Alp]] a vždy patřilo k nejvýznamnějším součástem církevní organizace v německých zemích. V letech [[271]] až [[274]] se stal sídlem proticísaře [[Tetricus I.|Tetricuse I.]]. V roce [[275]] byl Trevír zničen vpádem [[Alamani|Alamanů]]. Za [[Konstantin Veliký|Konstantina Velikého]] byl znovu postaven a stal se sídelním městem jedné ze čtyř prefektur [[Starověký Řím|Římské říše]]. V této době vznikly stavby jako císařské lázně a aula paláce (současná Konstantinova bazilika – ''Konstantisbasilika''). S 80 000 až 100 000 obyvateli byl největším městem na sever od Alp.
V [[5. století]] byl Trevír opakovaně dobyt Franky v letech [[413]] a [[421]] a roce [[451]] byl dobyt a vypálen [[Hunové|Huny]]. Kolem roku [[475]] patřilo město s konečnou platností Frankům.
=== Středověk ===
[[Soubor:Trier Dreikönigenhaus BW 1.JPG|thumb|upright|„Dreikönigenhaus“, středověký obytný dům]]
Roku [[870]] se stal součástí [[Východofranská říše|Východofranské říše]]. Z počátku bylo město řízeno hrabětem, od roku [[902]], kdy přešla moc z hraběte na arcibiskupa bylo město řízeno fojtem. Arcibiskupové trevírští patřili k nejmocnějším západoněmeckým feudálům a patřili mezi [[kurfiřt]]y. Od [[10. století]] se Trevír snažil dostat pod správu říše. Roku [[1212]] obdrželo město od císaře [[Ota IV. Brunšvický|Oty IV.]] uvolňovací dopis, který byl potvrzen [[Konrád IV. Štaufský|Konrádem IV]]. Roku [[1309]] se Trevír opět dostal pod jurisdikci arcibiskupa, kterým tehdy byl mocný [[Balduin Lucemburský]]. Status arcibiskupského města byl roku [[1364]] potvrzen císařem [[Karel IV.|Karlem IV.]] a roku [[1580]] říšským komorním soudem. Roku [[1473]] byla v Trevíru založena vysoká škola, která byla roku [[1797]] za Napoleona zrušena.
=== Novověk až do druhé světové války ===
▲Roku [[1512]] se v Trevíru uskutečnil říšský sněm, na kterém byly pevně stanoveny říšské obvody. Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl Trevír dvakrát dobyt, roku [[1634]] Španěly a 18. listopadu [[1645]] Francouzi.
Ve válce francouzského krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] s Nizozemskem se snažil být trevírský kurfiřt neutrální, ale neúspěšně. Po měsíčním obléhání obsadily francouzské jednotky 8.září [[1673]] město. Počátkem následujícího roku se francouzské velení rozhodlo město opevnit a za tímto účelem byly zbourány osamoceně stojící budovy klášterů a jiných světských budov jako např. ''Barbarathermen'' (římské lázně). Roku [[1675]] se město od Francouzů osvobodilo. Další obsazení města Francouzi byla v letech 1684, 1688, 1702/1704 a 1705/1714.
Dne 9.srpna roku [[1794]] se stal Trevír součástí [[Velká francouzská revoluce|revoluční Francie]], čímž skončila světská vláda trevírského arcibiskupa. V mírové smlouvě [[Mír v Campo Formio|z Campo Formio]] uznal [[František I. Rakouský|František I]]I. Rýn jako východní hranici Francie. Trevír získal po obsazení Francouzi přístup k francouzskému trhu.
Po podepsání [[Mír v Lunéville|mírové smlouvy v Lunéville]] ([[1801]]) patřilo území na levém břehu Rýna i v oblasti občansko-právní k Francii. Po uskutečnění tohoto kroku obdrželi obyvatelé Tervíru francouzské státní občanství a s tím spojená práva. Po velkém útisku po obsazení roku 1794 nastalo období vnitřního míru a hospodářského vzestupu. Po porážce [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] 6. ledna roku [[1814]] přešel Trevír pod správu [[Prusko#Od napoleonských válek do sjednocení Německa|Pruska]].
▲
Po skončení [[první světová válka|první světové války]] v roce [[1918]] se z Trevíru stáhla pruská vojska. Byla nahrazena francouzskou posádkou, která se stáhla až v roce [[1930]].
Řádek 68 ⟶ 95:
* [[Svatý Ambrož]] (340-397), arcibiskup v Miláně
* [[Ursula Krechelová]] (* 1947), německá spisovatelka
* [[Karl Marx]] (1818-1883), filosof a
== Partnerská města ==
* {{flagicon|Francie}} [[Mety]], [[Francie]]
* {{flagicon|Itálie}} [[Ascoli Piceno]], [[Itálie]]
* {{flagicon|Spojené království}} [[Gloucester]], [[Spojené království|Velká Británie]]
* {{flagicon|Nizozemsko}} [[Hertogenbosch]], [[Nizozemsko]]
Řádek 91 ⟶ 120:
{{Města v Německu}}
{{Okresy Porýní-Falce}}
{{Portály|Geografie|Německo}}
| |||