|
[[Soubor: Trier Kaiserthermen BW 1.JPG| |thumb|upright=1.0|Císařské lázně]][[Porýní-Falc]]. Je považováno za nejstarší [[Město|městské sídlo]] v Německu a je sídlem univerzity, založené roku 1473. Místní římské památky, katedrála sv. Petra a kostel P. Marie jsou součástí [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]].
Roku [[1512]] se v Trevíru uskutečnil říšský sněm, na kterém byly pevně stanoveny říšské obvody. Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl Trevír dvakrát dobyt, roku [[1634]] Španěly a 18. listopadu [[1645]] Francouzi. ▼== Geografie ==
debilotina[[Eifel]]. Vzdálenost k hranicím Lucemburska je asi 15 km. Nejbližší větší města jsou [[Saarbrücken]] asi 80 km jihozápadně, [[Koblenz]] asi 100 km severovýchodně a [[Lucemburk]] asi 50 km západně odiuzufruzfuftfuztufuz
je nejstarší severně od [[Alpy|Alp]] a vždy patřilo k nejvýznamnějším součástem církevní organizace v německých zemích. V letech [[271]] až [[274]] se stal sídlem proticísaře [[Tetricus I.|Tetricuse I.]]. V roce [[275]] byl Trevír zničen vpádem [[Alamani|Alamanů]]<nowiki/>kubikstavby jako císařské lázně a aula paláce (současná Konstantinova bazilika – ''Konstantisbasilika''). S 80 000 až 100 000 obyvateli byl největším městem na sever od Alp.
V [[5. století]] byl Trevír opakovaně dobyt Franky v letech [[413]] a [[421]] a roce [[451]] byl dobyt a vypálen [[Hunové|Huny]]. Kolem roku [[475]] patřilo město s konečnou platností Frankům.
=== Středověk ===
[[Soubor:Trier Dreikönigenhaus BW 1.JPG|thumb|upright|„Dreikönigenhaus“, středověký obytný dům]]
Roku [[870]] se stal součástí [[Východofranská říše|Východofranské říše]]. Z počátku bylo město řízeno hrabětem, od roku [[902]], kdy přešla moc z hraběte na arcibiskupa bylo město řízeno fojtem. Arcibiskupové trevírští patřili k nejmocnějším západoněmeckým feudálům a patřili mezi [[kurfiřt]]y. Od [[10. století]] se Trevír snažil dostat pod správu říše. Roku [[1212]] obdrželo město od císaře [[Ota IV. Brunšvický|Oty IV.]] uvolňovací dopis, který byl potvrzen [[Konrád IV. Štaufský|Konrádem IV]]. Roku [[1309]] se Trevír opět dostal pod jurisdikci arcibiskupa, kterým tehdy byl mocný [[Balduin Lucemburský]]. Status arcibiskupského města byl roku [[1364]] potvrzen císařem [[Karel IV.|Karlem IV.]] a roku [[1580]] říšským komorním soudem. Roku [[1473]] byla v Trevíru založena vysoká škola, která byla roku [[1797]] za Napoleona zrušena.
=== Novověk až do druhé světové války ===
▲Roku [[1512]] se v Trevíru uskutečnil říšský sněm, na kterém byly pevně stanoveny říšské obvody. Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl Trevír dvakrát dobyt, roku [[1634]] Španěly a 18. listopadu [[1645]] Francouzi.
Ve válce které měly krátkodobě význam, protože se u vstupních bran vybírala [[daň]] z [[Obilniny|obilí]] a řeznických výrobků. Tato daň byla zavedena roku [[1820]] a byla významným zdrojem peněz pro město. V roce [[1875]] byla nahrazena jinou daní, která nevyžadovala dovozní kontroly a to mělo za důsledek postupné bourání středověkých hradeb. Dne 3. prosince povolil ministr kultury zbourání hradeb – to požadovala velká část obyvatelstva. Do roku [[1876]]/1877 byly zbourány 4 městské brány. Hradbami zůstaly před obyvatelstvem chráněny jen některá zařízení armády jako cvičiště (dnešní ''Palastgarten'' a [[Kaiserthermen]] – císařské lázně) s částmi ''Südallee'' a úřadu pro zásobování. Do konce 19. století zmizely všechny další zbytky hradeb, což umožnilo další rozvoj města.
| 