Verze z 28. 2. 2016, 16:43 editovat Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací m odkaz ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 10. 2016, 18:13 editovat zrušit editaci CCCVCCCC (diskuse \| příspěvky) 2 179 editací m nizozemi-sko Přejít na další porovnání →
Řádek 112: Idea spojení Čechů a Slováků do jednotného státu byla už v roce [[1914]] natolik konkretizována, že ji mohli prezentovat v kruzích mocností, a to v [[Paříž]]i, kde [[Tomáš Garrigue Masaryk\|Tomáše Garrigue Masaryka]] a [[Edvard Beneš\|Edvarda Beneše]] uvedl do diplomatických kruhů a k francouzskému předsedovi vlády [[Milan Rastislav Štefánik]], v [[Londýn]]ě T. G. Masaryk a taky [[Ruské impérium\|Rusku]] [[car]]ovi při vytváření [[československé legie\|československých legií]]. V [[1915]] [[Tomáš Garrigue Masaryk]] prezentuje ideu [[Československo\|ČSR]] v [[Ženeva\|Ženevě]], v [[Spojené státy americké\|USA]] podpis [[Clevelandská dohoda\|Clevelandské dohody]] mezi slovenskými a českými [[krajanské spolky\|krajanskými spolky]] ([[federace\|federativní]], [[demokracie\|demokratický]] stát dvou [[Autonomní republika\|autonomních republik]]). O vytvoření [[Československo\|Československé republiky]] se ze strany slovenské inteligence staral [[Milan Rastislav Štefánik\|M. R. Štefánik]], který jako diplomat v službách [[Francie]] pomohl T.G.Masarykovi a E. Benešovi v kontaktech na představitele mocností. Aktivně organizuje vznik čs. legií především náborem na italské a francouzské frontě a mezi vojenskými zajatci v [[Rusko\|Rusku]] a jeho organizační úsilí vede k vytvoření disciplinované a akceschopné armády, [[Československé legie\|Československých legií.]] Jejich existence se stala pádným argumentem ve vyjednávání o vzniku nového státu. Do legií vstoupilo 5 104 Slováků, z celkového počtu 109 603 legionářů tedy tvořili 4,7%. Kromě M. R. Štefánika se doma angažují [[Milan Hodža]] a [[Vavro Šrobár]]. Rok [[1918]] přináší horečnatou aktivitu, zahraniční i domácí [[odboj]] se sjednocují na stanovisku společného státu s Čechy. Podpis T. G. Masaryka na [[Pittsburská dohoda\|Pittsburské dohodě]]. Manifest [[Karel I.\|Karla Habsburského]] o federalizaci [[Habsburská monarchie\|monarchie]] je odmítnut USA i dalšími mocnostmi (Francie, Velká Británie), i neutrální státy jako Švédsko, ~~Nizozemí~~Nizozemsko či Švýcarsko jej přijaly skepticky. Manifest neřešil otázku Slovenska, Polska ani Jihoslovanů, pouze Čechům sliboval autonomii. Uhersko mělo zůstat celistvé včetně Horních Uher bez jakékoliv změny. V Praze byla [[28. říjen\|28. října]] [[1918]] vyhlášena ČSR. O dva dny později se v Martině sešla skupina slovenských veřejných činitelů a vyhlásila Martinskou deklarací připojení Slováků k nově vznikajícímu státu. Jako nejvyšší zákonodárný útvar vzniklo [[Revoluční národní shromáždění]], v jeho rámci měl Slovenský poslanecký klub 41 členů. Dr. Vavro Šrobár se stal ministrem pro správu Slovenska. V nově vytvořené dočasné vládě v [[Paříž]]i pod předsednictvím T. G. Masaryka získává post ministra vojenství [[Milan Rastislav Štefánik]], který při návratu z [[Itálie]] tragicky zahynul 4. května [[1919]] u [[Bratislava\|Bratislavy]] při havárii letadla. V prosinci 1918 zástupce československé vlády Milan Hodža dohodl po složitých jednáních s maďarským ministrem války demarkační linii slovensko-maďarských hranic,fakticky však bylo území Slovenska obsazeno čs. brannou mocí až v průběhu roku 1919.<ref>J.J.Duffack:Štefánik a Československo,vyd.NV, 2007 </ref> == Československo: První republika ==

Dějiny Slovenska: Porovnání verzí