Dějiny Slovenska: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz
CCCVCCCC (diskuse | příspěvky)
m nizozemi-sko
Řádek 112:
Idea spojení Čechů a Slováků do jednotného státu byla už v roce [[1914]] natolik konkretizována, že ji mohli prezentovat v kruzích mocností, a to v [[Paříž]]i, kde [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigue Masaryka]] a [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] uvedl do diplomatických kruhů a k francouzskému předsedovi vlády [[Milan Rastislav Štefánik]], v [[Londýn]]ě T. G. Masaryk a taky [[Ruské impérium|Rusku]] [[car]]ovi při vytváření [[československé legie|československých legií]]. V [[1915]] [[Tomáš Garrigue Masaryk]] prezentuje ideu [[Československo|ČSR]] v [[Ženeva|Ženevě]], v [[Spojené státy americké|USA]] podpis [[Clevelandská dohoda|Clevelandské dohody]] mezi slovenskými a českými [[krajanské spolky|krajanskými spolky]] ([[federace|federativní]], [[demokracie|demokratický]] stát dvou [[Autonomní republika|autonomních republik]]).
 
O vytvoření [[Československo|Československé republiky]] se ze strany slovenské inteligence staral [[Milan Rastislav Štefánik|M. R. Štefánik]], který jako diplomat v službách [[Francie]] pomohl T.G.Masarykovi a E. Benešovi v kontaktech na představitele mocností. Aktivně organizuje vznik čs. legií především náborem na italské a francouzské frontě a mezi vojenskými zajatci v [[Rusko|Rusku]] a jeho organizační úsilí vede k vytvoření disciplinované a akceschopné armády, [[Československé legie|Československých legií.]] Jejich existence se stala pádným argumentem ve vyjednávání o vzniku nového státu. Do legií vstoupilo 5 104 Slováků, z celkového počtu 109 603 legionářů tedy tvořili 4,7%. Kromě M. R. Štefánika se doma angažují [[Milan Hodža]] a [[Vavro Šrobár]]. Rok [[1918]] přináší horečnatou aktivitu, zahraniční i domácí [[odboj]] se sjednocují na stanovisku společného státu s Čechy. Podpis T. G. Masaryka na [[Pittsburská dohoda|Pittsburské dohodě]]. Manifest [[Karel I.|Karla Habsburského]] o federalizaci [[Habsburská monarchie|monarchie]] je odmítnut USA i dalšími mocnostmi (Francie, Velká Británie), i neutrální státy jako Švédsko, NizozemíNizozemsko či Švýcarsko jej přijaly skepticky. Manifest neřešil otázku Slovenska, Polska ani Jihoslovanů, pouze Čechům sliboval autonomii. Uhersko mělo zůstat celistvé včetně Horních Uher bez jakékoliv změny. V Praze byla [[28. říjen|28. října]] [[1918]] vyhlášena ČSR. O dva dny později se v Martině sešla skupina slovenských veřejných činitelů a vyhlásila Martinskou deklarací připojení Slováků k nově vznikajícímu státu. Jako nejvyšší zákonodárný útvar vzniklo [[Revoluční národní shromáždění]], v jeho rámci měl Slovenský poslanecký klub 41 členů. Dr. Vavro Šrobár se stal ministrem pro správu Slovenska. V nově vytvořené dočasné vládě v [[Paříž]]i pod předsednictvím T. G. Masaryka získává post ministra vojenství [[Milan Rastislav Štefánik]], který při návratu z [[Itálie]] tragicky zahynul 4. května [[1919]] u [[Bratislava|Bratislavy]] při havárii letadla. V prosinci 1918 zástupce československé vlády Milan Hodža dohodl po složitých jednáních s maďarským ministrem války demarkační linii slovensko-maďarských hranic,fakticky však bylo území Slovenska obsazeno čs. brannou mocí až v průběhu roku 1919.<ref>J.J.Duffack:Štefánik a Československo,vyd.NV, 2007 </ref>
 
== Československo: První republika ==