Kozáci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m opakovaný odkaz, se |
m vhodnější přesun nadpisu |
||
Řádek 29:
Ve 14.–15. století se začaly ve [[step]]ích oblasti [[Divoká pole|Divokých polí]] usazovat v rámci vládnoucí [[Zlatá Horda|Zlaté Hordy]] kočovné [[Turkické národy|turkické kmeny]] a zakládaly zde osady. Jejich živobytí do značné míry bylo založeno na loupeživých výpravách do Rusi. V [[15. století]] se velká část Divokých polí stala součástí litevského státu a tamní kozáci se tak ocitli na pohraničí [[Litva|Litvy]] a [[Krymský chanát|Krymského chanátu]], který přes jejich území často podnikal loupežné výpady. Od 15. století až do jeho porážky a obsazení Ruskem roku 1783 bylo Tatary z Krymského chanátu odvlečeno a prodáno do otroctví v [[Osmanská říše|Osmanské říši]] okolo 3 milionů obyvatel východní Evropy,<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Obávané Tatary vyhnal z Krymu Stalin, na spravedlnost čekají dodnes | periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 2010-12-01 | url = http://zpravy.idnes.cz/obavane-tatary-vyhnal-z-krymu-stalin-na-spravedlnost-cekaji-dodnes-1fw-/zahranicni.aspx?c=A101130_204354_zahranicni_vel}}</ref> především Ukrajinců a Rusů, ale také Bělorusů a Poláků, a rozsáhlé oblasti jihoruských a ukrajinských stepí zůstaly vylidněny. Proto na obranu proti nim ruská knížata zakládala pevnosti (rusky ''stanicy''), kde usazovala a platila část z turkického vojska, která nepodléhala, vzpírala se nadvládě chánů, byli svobodní (turkicky ''kazak''). Kozáci se formovali do válečnických skupin na obranu před nájezdy Tatarů, [[Nogajci|Nogajců]], [[Kalmykové|Kalmyků]] a dalších kočovných etnik.
Sami kozáci však prováděli nájezdy proti krymským Tatarům, Osmanské říši a [[Persie|Persii]], na nichž získávali kořist a otroky. Záporožští kozáci na svých čajkách na počátku 17. století vyplenili turecký [[Trabzon]] a dokonce i předměstí [[Istanbul]]u, zatímco donští kozáci pod velením [[Stěnka Razin|Stěnky Razina]] vyplenili perská města na pobřeží Kaspického moře a osvobodili řadu křesťanských otroků. Jako svobodní ale přijímali pod svou ochranu i uprchlé rolníky [[Slované|slovanského]] původu, kteří se chtěli vymanit z postavení [[Nevolnictví|nevolníků]] a přijímali je do svých řad. Tak se postupně poruštili (jde o starou ruštinu, běloruštinu, ukrajinštinu, společnou oblasti dnešních východoslovanských zemí). Až do pol. 17. stol. měli na Rusi nevolníci právo svobodného stěhování ve dvou podzimních týdnech (konec září, počátek října) a využívali tohoto práva často právě odchodem mezi kozáky. O tuto výsadu rolníky připravil car [[Alexej Michajlovič]] roku 1649, ilegální útěky ale pokračovaly nadále.
=== Kozáci v rámci polsko-litevského státu ===▼
[[Soubor:Pochod Chmielnickiego.jpg|náhled|Postup společného kozáckého-tatarského vojska]]
V pramenech jsou kozáci poprvé zmíněni roku 1444, kdy chránili Pereslav Záleský před nájezdem [[Tataři|Tatarů]], tehdy to však patrně nebyli stepní jezdci, podle pramenů přijeli k městu na člunech a bojovali sekerami. Roku [[1572]] polský král [[Zikmund II. August]] vydal příkaz k sepsání seznamu registrovaných kozáků. Tento první seznam obsahoval asi 300 jmen. První kozáci dostali od [[Polsko|polského státu]] za svou službu peníze. Opatřil jim i oděv a výstroj. Ponechal jim samosprávu a samostatný [[soud]]. Během vlády [[Štěpán Báthory|Štěpána Báthoryho]] v roce [[1578]] se počet registrovaných kozáků rozrostl na 600. Kozákům byla přenechána zpráva nad městem Terechtemirov u Perejaslavli spolu s nedalekým klášterem. Ve městě byla umístěna kozácká zbrojnice a nemocnice. [[Rzeczpospolita]] tak získala skvělé bojovníky na ochranu svých jižních hranic před útoky Osmanské říše a jejích spojenců.
▲=== Kozáci v rámci polsko-litevského státu ===
V následujícím období získalo jejich vojenské umění dobrou pověst, kozácké jednotky si začaly najímat i západoevropské země. Kozáci žijící na [[Ukrajina|Ukrajině]] v okolí řeky [[Dněpr]] se soustředili kolem města [[Záporoží]], kde vytvořili svou největší pevnost zvanou [[Záporožská Sič]]. Kolem roku [[1530]] se tato [[sič]] stala jejich centrem. Zde sídlil ''[[koš (kozácký samosprávný orgán)|koš]]'', což byl jejich hlavní a nejvyšší samosprávný orgán, jehož velitel byl volen na jeden rok a nazýval se ''košový ataman'' nebo prostě ''košový''{{Doplňte zdroj}}. Volila ho ''rada siče'' skládající se ze ''stařešinů'', což byl kozácký ekvivalent důstojníků. Taková svérázná kozácká republika existovala na Záporožské Siči do roku [[1654]].
| |||