Atlantský oceán: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
čárka před A se nepíše!!! značka: editace z Vizuálního editoru |
Drobnosti, stylistika. |
||
Řádek 1:
{{Oceány}}
[[Soubor:Atlantik-mapa.png|thumb|Atlantský oceán bez [[Arktida|Arktických]] a [[Antarktida|Antarktických]] oblastí]]
'''Atlantský oceán''', jednoslovně '''Atlantik''', je vodní plocha mezi [[Afrika|Afrikou]], [[Evropa|Evropou]] a [[Amerika|Amerikou]]. Na jihu sahá až po [[Antarktida|Antarktidu]] (např. podle [[National Geographic Society|Národní zeměpisné společnosti]]) nebo (podle [[Mezinárodní hydrografická organizace|Mezinárodní hydrografické organizace]]) pouze k jižní 60. rovnoběžce, kde hraničí s [[Jižní oceán|Jižním oceánem]].
Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km<sup>2</sup> a 82,4 mil. km<sup>2</sup> bez okrajových moří<ref name="Britannica">[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/424285/ocean Ocean]. ''Encyclopædia Britannica''</ref> (resp. 76,8 mil. km<sup>2</sup> při uznání Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území, než je tomu u [[Tichý oceán|Tichého]] nebo [[Indický oceán|Indického oceánu]]. Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7
Středem Atlantského oceánu se táhne největší podmořský horský hřeben – [[Středoatlantský hřbet]]. Táhne se ve tvaru písmene [[S]] od [[Island]]u až k 58° jižní šířky v délce asi 11 300 km.
Řádek 9:
[[Soubor:Açores 2010-07-19 (5055069570).jpg|thumb|[[Azory]] jsou sopečného původu]]
[[Ostrov]]y Atlantského oceánu jsou pevninského původu. Tyto ostrovy leží blízko [[Pevnina|pevniny]], od které se oddělily – např. [[Grónsko]], [[Velká Británie (ostrov)|Velká Británie]], [[Irsko]], [[Kuba]] atd.
Na stycích [[Tektonická deska|litosférických desek]] se vytvořily stovky sopečných ostrovů, např. [[Malé Antily]], [[Azory]], [[Kanárské ostrovy]], [[Madeira (ostrov)|Madeira]] a [[Kapverdy]].
Na březích severního Atlantiku leží většina nejvyspělejších zemí světa. Atlantský oceán je tak protkán sítí celosvětově nejpoužívanějších mořských tras mezi [[Východní polokoule|východní]] a [[Západní polokoule|západní polokoulí]]. Nacházejí se zde významné světové oblasti [[rybolov]]u a těží se [[ropa]] a [[zemní plyn]] v [[Karibské moře|Karibském moři]], [[Mexický záliv|Mexickém zálivu]] a v [[Severní moře|Severním moři]].
Řádek 36:
== Původ názvu ==
== Historie ==
[[Soubor:A British Convoy Under the Protection of Royal Air Force Coastal Command, 1943 C2644.jpg|thumb|Britský námořní konvoj během [[Druhá bitva o Atlantik|bitvy o Atlantik]] ve druhé světové válce]]
Od [[8. století]] pronikali na oceán přes [[Island]], [[Grónsko]] až do [[Amerika|Ameriky]] severští [[Vikingové]]. V [[15. století]] se zde podél západních břehů [[Afrika|Afriky]]
== Okrajové části ==
Řádek 55:
== Literatura ==
* CRUMMENERL, Rainer. ''Moře a oceány''
* JANSKÝ, Bohumír. ''Geografie moří a oceánů''. Praha: Karolinum, 1992. ISBN 80-7066-678-1.
* ''Moře a oceány''. [Švýcarsko]: Atlas, ©2007. ISBN 978-2-8302-2297-5.
* ''Světový oceán, Evropa : pro základní školy včetně škol s výukou podle vzdělávacího programu Obecná škola''. Naps. prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Praha: SPL – Práce, 1999. ISBN 80-86287-09-2.
== Externí odkazy ==
|