Wikipedie

Květoslav Minařík: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
mBez shrnutí editace
Rozsáhlejší drobné úpravy a opravy, doplnění a oprava zdrojů.
Řádek 7:
 
=== Mládí (1908 – 1930) ===
Květoslav Minařík se narodil 21. února [[1908]] v [[Litvínov|Litvínově]], v části [[Horní Litvínov]], okres Most. Jeho [[otec]], František Minařík, byl [[horník]] a [[Ateismus|ateista]], který se snažil bojovat za zlepšení podmínek dělníků. Zemřel, když bylo K. Minaříkovi osm let. Tím, že rodina přišla o živitele, dostala se do existenčních problémů. Matka Květoslava Minaříka, Josefa Minaříková, nebyla schopná řídit život [[Rodina|rodiny]], tj. devítiletého Květoslava a jeho sedmileté sestry Slavomily sama. Proto se znovu vdala. Její nový muž se však od ní nechával živit a nutil devítiletého KvětoslavaK. Minaříka [[Žebrání|žebrat]] a bil ho. Ten později musel přes zimu vyrábět bačkory a nesměl chodit do školy. Následkem tohoProto ve své [[Biografie|biografii]] napsal, že doba jeho docházky na [[Základní škola|základní školu]] nepřesáhla čtyři roky. Rodinné poměry přiměly Květoslava Minaříka, aby ve čtrnácti letech utekl z domova do [[Jablonec nad Nisou|Jablonce nad Nisou]] kde pracoval jako [[nádeník]] na stavbách. Později se vrátil, ale ne k rodičůmmatce s [[Seznam členů rodiny|otčímem]], ale začal bydlet u svého staršího nevlastního bratra, Oldřicha Minaříka, který ho dal do učení. K. Minařík se na základě toho vyučil [[Pekař|pekařem]].<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=Minařík|jméno=Květoslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Kéčara|vydání=1|vydavatel=CANOPUS|místo=Praha|rok=1997|počet stran=376|strany=14-29, 30, 50, 78|isbn=80-85202-30-1}}</ref>
 
=== 30. léta a období druhé světové války ===
V roce [[1932]] se Květoslav Minařík v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] oženil s Annou Minaříkovou (rozenou Šedou)<ref>Oddací list magistrátu města Hradec Králové, svazek III, roč.1932, str. 30 pod č. řad. 2</ref>, s níž měl syna Jaroslava. V [[1930–1939|30. letech]] [[20. století]] se Květoslav Minařík účastnil po nějakou dobu schůzek spolku [[Psyché (spolek)|Psyché]], který založil v [[Československo|Československu]] v roce [[1929]] [[Karel Weinfurter]].<ref name=":6" />  Květoslav Minařík byl po [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupaci Československa]] německou armádou v roce [[1939]] tzv. [[Totální nasazení|totálně nasazen]] ve válečném průmyslu v [[Pardubice|Pardubicích]]. V srpnu roku [[1944]] byla rodina Minaříků vybombardována spojeneckým náletem, který měl být zaměřen na průmyslové podniky v [[Pardubice|Pardubicích]].<ref name=":1" />
 
=== Poválečné období, 50. až 70. léta ===
Po [[Druhá světová válka|válce]] žil Květoslav Minařík postupně v [[Hradec Králové|Hradci Králové]], Jablonci nad Nisou, [[Liberec|Liberci]] a Březové. Po [[Únor 1948|únoru 1948]] byl stejně jako většina českých ezoteriků a mystiků sledován komunistickou [[Státní bezpečnost|Státní tajnou bezpečností (StB)]] a byla mu, stejně jako během německé okupace, znemožněna jakákoli veřejná publikační činnost.<ref>Protokoly, které byly na jeho osobu vedeny (č. arch. 346, Ústí nad Labem), byly podle sdělení Archivu bezpečnostních složek skartovány již roku 1964, ale jeho popis se dochoval mj. ve vyšetřovacím protokolu Emanuela Šimandla (V-4620 MV z fondů Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu).</ref> Výjimku tvořilo období po [[Pražské jaro 1968|pražském jaru 1968]]<ref name=":2">{{Citace periodika|příjmení=Minařík|jméno=Květoslav|titul=Příroda vydává svá tajemství světu ducha|periodikum=Lidová Demokracie|datum=21. 9. 1968|ročník=|číslo=9|strany=|url=}}</ref>. Květoslav Minařík zemřel [[4. červenec|4. července]] [[1974]] ve Všeobecné fakultní nemocnici na [[Zbraslav|Zbraslavi]] a je pohřben v Praze na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]].
 
=== Duchovní úsilí ===
Velké životní strasti nutily Květoslava Minaříka, aby již v mládí hledal způsob jak je překonat a odstranit. Jeho podobně smýšlející přítel, Jaroslav Joneš, mu ve [[1920–1929|20. letech]] [[20. století]] dal knihu o [[Jóga|józe]] s popisem tělesných cvičení, na jejímž konci byly zmínky o duchovním životě. Na základěDíky tohotomu Květoslav Minařík pochopil, že našel to, co hledal. Na základě další knihy - Praktický yoga od [[O Hašnu Hara|O Hašnu Hary]] se podřídil pravidlům jógy. Nevybral si však z jógy pouze pozice nebo tělesná a dechová cvičení, ale snažilpředevším se takésnažil plnit přísné mravní požadavky, které pochopil jako nedílnou součást jógické nauky.<ref name=":1" />
 
Přijetím všeobecné kázně (kázně učení) s důrazem na morální život dospěl podle svých slov [[15. září]] [[1926]] v Hradci Králové k vrcholnému poznání v buddhistickém smyslu. Tento výsledek svého úsilí označil jako realizaci<ref name=":1" />. Ve své biografii o tom napsal, že ze začátku nevěděl, kam zařadit poznání, které přitom získal. Teprve o několik let později zjistil, že je shodné s poznáním tibetského mahájánského buddhismu. Podle svých slov díky tomuto poznání pochopil duchovní vývoj lidí, jeho překážky i způsob jejich odstranění a také podstatu světových duchovních a náboženských nauk. Právě poznání, vzešlé z této realizace, se po zbytek svého života snažil sdílet se svými přáteli a žáky<ref name=":0">Boris Merhaut: Hrst vzpomínek na Květoslava Minaříka. Otištěno v: Květoslav Minařík: Jóga v životě současného člověka, Canopus 1991, <nowiki>ISBN 80-85202-02-6</nowiki>.</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Minařík|jméno=Květoslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Praxe Přímé Stezky 1-3|vydání=1|vydavatel=Canopus|místo=Praha|rok=2002, 2007|počet stran=384, 360, 232|strany=|isbn=80-85202-05-0, 978-80-852-35-2, 978-80-85202-39-7}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Nakonečný|jméno=Milan|příjmení2=|jméno2=|titul=Novodobý český hermetismus|vydání=1|vydavatel=Vodnář|místo=Praha|rok=1995|počet stran=268|strany=220|isbn=80-85255-85-5}}</ref>. Na základě tohoto poznání a na to navázaného dalšího úsilí dospěl K. M. podle svých slov v březnu [[1946]] a roku [[1971]] k dalším dvěma tzv. realizacím, které byly ve shodě s [[Mahájána|naukou severního buddhismu]]. Ve své biografii ovšem důrazně upozorňoval na to, že postup jeho úsilí nebyl správný, protože neměl [[Guru|učitele]], který by ho varoval a sdělil mu, že [[Morálka|mravní]] úsilí má předcházet použití technických cvičení. Podle svých slov dokázal přestát celou zátěž duchovního vývoje založeného na technických cvičeních (podle [[Hatha jóga|hathajógy]]) jen díky nekompromisnímu všestrannému dodržování morálních pravidel, tzn. ve fyzické i psychické rovině. Ve svém životopise také konstatoval, že právě to nesprávné pořadí úsilí mělo za následek poškození jeho zdraví<ref name=":3">Doc. MUDr. Bajer, Antonín: Zdravotní stav Květoslava Minaříka. Otištěno v: Minařík, Květoslav: Kéčara. Canopus 1997, <nowiki>ISBN 80-85202-30-1</nowiki></ref>. Proto před opakováním takové záměny varoval.
Řádek 24:
 
=== Charakteristika díla ===
Květoslav Minařík ve shodě s klasickými představiteli buddhismu zdůrazňoval, že skutečným cílem duchovních nauk je odstraněníodstranit utrpení a že jedinou skutečnou základnou duchovního úsilí je každodenní život. Aby bylo možné takový život správně žít, psal, že je nezbytné, aby usilující člověk respektoval v první řadě morální pravidla a kázeň, snažil se vyvolávat spásné myšlenky, pocity, duševní stavy a činy, tj. tzv. „spásné stavy“, a odstraňoval stavy a věci nespásné. Tyto požadavky vždy byly, jsou i budou podle K. Minaříka naprosto nezbytným předpokladem, aby člověk dosáhl [[Štěstí|šťastného]] pocitového života a později také osvícení, poznání a spásy.
 
Výraznými znaky díla Květoslava Minaříka bylo jeho doporučovánízdůrazňování prvořadosti snahy o morální zušlechtění člověka, sebepozorování v buddhistickém smyslu, dále záměrného udržování radostivé nálady (především tzv. bezpříčinné radostivosti) a také s tím spojeného s uvědomovánímuvědomování si povrhupovrchu [[Noha|nohou]], především jejich spodních částí. Květoslav Minařík opakovaně napsal, že uvědomování, případně soustředění na nohy je pro člověka žijícího způsobem běžným ve [[20. století]] bezpečnější než soustředění na jiné části těla doporučované různými směry a naukami.
 
Tím, že ve svém úsilí postupoval Květoslav Minařík podle jógických pouček, popisoval ve svém díle i jógu<ref name=":7" />. UpozorňovalOpakovaně opakovaněupozorňoval na to, že tento systém v žádném případě nemá zastupovat roli [[Tělesná výchova|tělocviku]] nebo prostředku, jak získat [[zdraví]] nebo novou energii, kterou by člověk mohl použít ke svému hmotnému prospěchu. Podle něj vždy platilo, že jóga je duchovní nauka, která má vést ke sjednocení člověka s božstvím. A právě proto, že označoval jógu za [[systém]], psal, že se nemá zaměňovat pořadí jednotlivých částí jógy (podle [[Pataňdžali|Pataňdžaliho]]). Zdůrazňoval, že pokud se chce běžně žijící člověk [[Západní kultura|západní civilizace]] zabývat jógou, měl by začít pouze prvními dvěma jejími částmi, tzn. [[Jama (jóga)|jamou]] a [[Nijama|nijamou]]. Tyto dvě části byly do jógického [[Systém|systému]] zařazeny proto, aby člověk nejprve dosáhl harmonického prožívání. PodleVyjadřoval jehonázor, názoruže další části měly a mají jiné účely, a nelze je s dobrým výsledkem použít, aniž byločlověk předtím dosaženodosáhl výsledku zv předchozích dvou částíčástech. Podobné postoje vyjadřoval v celém svém díle také u komentářů k jiným naukám. V návaznosti na kontakt se spolkem [[Psyché (spolek)|Psyché]] a tehdy obvyklou terminologii používal Květoslav Minařík pro označení systému duchovního úsilí i pojem mystika, jenž u něj částečně splýval s označenímpojmem jóga.
[[Soubor:Ukázka textu Květoslava Minaříka z rukopisnými korekturami.jpg|náhled|Ukázka originálního textu Květoslava Minaříka - části starší verze drobné práce Jóga]]
Dalším výrazným rysem Květoslava Minaříka bylo, že ve svých dílech rozlišoval a upozorňoval na to, které postupy duchovní praxe a jógy je možné provádět v současné [[Západní kultura|západní společnosti]] a které jsou pro ni naopak nevhodné (tj. jsou možné pouze v osamocení či za jiných specifických podmínek). Květoslav Minařík doporučoval používat výhradně takové postupy, které nevedou ke ztrátě kontaktu s občanským životem. V pozdějších pracích byla rovněž patrná autorova snaha o propojení duchovního poznání s [[Věda|vědou]]. Ke všem svým dílům se Květoslav Minařík v průběhu života vracel, doplňoval je a přepracovával. Tím u každého spisu vznikalo více postupně rozšiřovaných verzí. Květoslav Minařík tvořilpsal originály svých prací převážně na [[Psací stroj|psacích strojích]], protože mu zánět nervunervů<ref name=":3" /> v ruce neumožňoval bezproblémové [[psaní]] tužkou nebo perem. PřevážnáNásledné většinadrobnější jeho originálních textů byla psána strojemdoplňky a následněkorektury jevpisoval doplňovalvětšinou svými rukopisnými korekturamitužkou.
 
Vzhledem k obsahu však Květoslav Minařík nemohl své knihy publikovat za svého života. Proto se snažil spisy připravit na budoucí vydání. V roce [[1968]] celé své dílo na základě písemné smlouvy daroval PhDr. Zoře Šubrtové s právem vydat je knižně. Tato skutečnost se postupem doby ukázala jako velmi důležitá především proto, že se již po smrti autora začaly objevovat podvrhy a plagiáty jeho děl<ref name=":5">Šubrtová, Zora: Doslov. Otištěno v: Minařík, Květoslav: Beseda bohů. 1. vydání, Praha, Horizont 1990, S. 265 <nowiki>ISBN 80-85202-00-X</nowiki>.</ref>. Celé jeho dílo bylo a je vydáváno se svolením majitelky [[Autorské právo|autorských práv]] od roku [[1989]] nakladatelstvím Canopus. Stejná organizace začala vydávat jeho knihy i v digitální podobě. Dílo Květoslava Minaříka je možné rozdělit na dva okruhy: původní tvorba a komentovaná díla jiných autorů.
 
=== Původní tvorba ===
V původní tvorbě popisoval Květoslav Minařík duchovní vývoj z hlediska současného člověka, a snažil se jej zpřístupnit dnešní generaci.
 
''Přímá Stezka'' bylo první dílo, které se Květoslavu Minaříkovi podařilo vydat knižně nedlouho před [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupací Československa]] v roce [[1939]]. V knize mimo jiné popsal různé druhy jóg ([[džňánajóga]], [[karmajóga]] a, [[bhaktijóga]]) a postup jejich praktického uplatňování v každodenním životě. [[Indologie|Indolog]], publicista a [[překladatel]] [[Boris Merhaut]] tuto knihu v roce 1971 označil za první seriózní pokus o klasifikaci různých jóg a o jejich zasazení do kontextu jiných duchovních disciplín<ref>{{Citace monografie|příjmení=Bartoňová|jméno=Milada|příjmení2=Bašný|jméno2=Zdeněk|titul=Jóga od staré Indie k dnešku|vydání=1.|vydavatel=Avicenum|místo=Praha|rok=1971|počet stran=240|strany=12|isbn=08-027-71}}</ref>. Podklad k druhému vydání, které Květoslav Minařík připravil v roce [[1954]], se mu již v češtině za jeho života nepodařilo vydat. V 70. letech [[20. století]] Květoslav Minařík text Přímé Stezky v utajení poslal do [[Rakousko|Rakouska]], kde jej na jeho přání přeložil do [[Němčina|němčiny]] a pod svým jménem vydal Roman Mandys<ref>{{Citace monografie|příjmení=Mandys|jméno=Roman|příjmení2=|jméno2=|titul=Der Direkte Pfad|vydání=1|vydavatel=Vlastním nákladem|místo=Wien|rok=1974|počet stran=368|strany=|isbn=}}</ref>.
 
Dílo ''Cesta k dokonalosti'' napsal Květoslav Minařík mezi léty [[1942]] – [[1946]]. Její původní název byl "O sjednocení duševních sil". V knize napsal,popsal na základě svých zkušeností jak postupovat při proměně bytosti – především v psychické oblasti a zároveň upozornil na nebezpečí, kterým je nutno se vyhnout. Podal metodické pokyny jak soustavným sebepozorováním, sebekontrolou a sebeovládáním, kladnými zásahy vůle ve smyslu „vzhůru srdce“ zasáhnout do automatiky, v níž se jednotlivé psychické složky uplatňují u člověka individuálně odlišně.<ref>Doc. MUDr. Bajer, Antonín: Charakteristika Cesty k dokonalosti. Otištěno v: Minařík, Květoslav: Cesta k dokonalosti. Canopus 1991, <nowiki>ISBN 80-85202-11-5</nowiki></ref>
 
''Světlo géniů'' dokončil Květoslav Minařík přibližně v roce [[1951]]. Popsal v něm praktické uplatňování mystiky/jógy a věnoval se také vysvětlení některých termínů s těmito naukami spojených (např. [[Karma v buddhismu|karma]], předpoklady duchovního vývoje a soustředění).
 
Dílo s názvem ''Beseda bohů'' autor považoval za své stěžejní dílo a „vysokoškolskou učebnici“ jógy. Vznikla mezi léty [[1951]] až [[1953]] jako rozmluvarozhovor dvou bohů, kteří spolu hovoří o józe i jiných duchovních naukách a záležitostech. Květoslav Minařík v díle rozděleném do sedmi rozmluv podrobně popsal různé druhy jóg, které ve vztahu k evropskému životu a myšlení v poslední rozmluvě spojil do tzv. „integrální jógy“. V textu vyjádřil, že duchovní vývoj lze zahájit především mravním přepodstatněním, založeným kromě úsilí žít podle morálních pravidel duchovních nauk, také na vůlí vyvolaných a záměrně udržovaných kladných pocitech. Teprve potom je možné použít koncentrační a dechová cvičení.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Minařík|jméno=Květoslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Beseda bohů|vydání=1|vydavatel=Horizont|místo=Praha|rok=1990|počet stran=|strany=272|isbn=80-85202-00-X}}</ref>
 
''Malý mystický slovník'' naučný psal Květoslav Minařík přibližně v průběhu let [[1956]] – [[1974]]<ref>Šubrtová, Zora: Poznámka vydavatele. Otištěno v: Minařík, Květoslav: Malý mystický slovník naučný. Canopus 1992, <nowiki>ISBN 80-85202-06-9</nowiki></ref> a vytvořil tak soubor více než 1 800 hesel vysvětlujících z jeho stanoviska základní pojmy duchovních nauk a jejich vztahy k vědám. Zahrnul zdesem styčné body mezi duchovními naukami a [[Psychologie|psychologiipsychologií]], [[Fyziologie|fyziologiifyziologií]], [[Neurologie|neurologiineurologií]] a [[Fyzika|fyzikou]]. Zároveň do knihy začlenil také popis postupů k duchovní praxi a vysvětlení problémů, na nějněž narážejí lidé snažící se žít podle duchovních mravních zásad.
 
Svůj [[Biografie|životopis]] pod názvem ''Kéčara'' napsal teprve po delším váhání v roce [[1956]] a v průběhu dalších let k němu přidával dodatky. Spis vytvořil jako poslední ze svých základních děl. Nezaměřil se v něm výhradně na popis vnějších událostí a dat, ale spíše na život vnitřní.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Funk|jméno=Karel|titul=RECENZE knihy Kečara|periodikum=GEMMA|datum=1994|ročník=1994|číslo=1|strany=19|url=}}</ref> V předmluvě napsal, že se při popisu vlastního života, především vnitřních zkušeností ocitl v nebezpečí toho, že tím vzbudí závadné názory na sebe. Zároveň si však uvědomoval to, že pokud by o svém životě mlčel, mohlo by vzniknout přesvědčení, že jeho pokyny k duchovní praxi není možné uskutečnit v západní společnosti.<ref name=":1" />
 
Spis ''Spása'' vznikal pravděpodobně mezi léty [[1965]] – [[1968]]. Autor jitento spis považoval za velmi náročnou učebnici jógy. Poukázal v níněm na vztahy mezi [[Biologie|biologickými]] jevy na biologických[[Buněčná membrána|buněčných membránách]] živého [[Lidské tělo|lidského organismu]] a jeho [[Psychika|psychickými složkami]]. V práci popsalnapsal, že [[Lidské tělo|lidský organismus]] je ovlivnitelný různými postoji člověka v běžném životě, a také speciálními jógickými metodami nebo zásahy do psychické oblasti dlepodle pouček [[Buddhismus|buddhismu]] a [[křesťanství]].<ref>Doc. MUDr. Bajer, Antonín: Charakteristika spisu "Spása". Otištěno v: Minařík, Květoslav: Spása. Canopus 1998, <nowiki>ISBN 80-85202-31-X</nowiki>.</ref>
 
Dílo ''Tajné zasvěcení'' vzniklo v roce [[1973]] jako shrnutí autorových zkušeností s vedením lidí po cestě duchovního vývoje. Květoslav Minařík zde popsal především překážky na duchovní cestě lidí. Ty viděl především ve sklonech, které jako podvědomé hnací síly ovlivňují chování lidí a tím i jejich myšlení a jednání a zakládají se především na [[Pud (psychologie)|pudech]] a [[Emoce|emocích]], nikoli na [[Rozum|rozumu]]. Ovládnutí sklonů soustavnou sebevýchovou pak Květoslav Minařík označil za nezbytný předpoklad pro úspěšný postup na duchovní cestě.<ref>Doc. MUDr. Bajer, Antonín: Úvod. Otištěno v: Minařík, Květoslav: Tajné zasvěcení. Canopus 1992, <nowiki>ISBN 80-85202-17-4</nowiki>.</ref>
 
Za svého života vytvořil Květoslav Minařík také přes sto drobných prací, včetně některých nedokončených. V nich reagoval na konkrétní aktuální témata, se kterými se ve svém životě setkávat buď v širší společnosti, nebo u lidí, se kterými byl v osobním kontaktu. Tyto texty proto zahrnovaly širokou škálu tématnámětů od podrobnějších popisů překážek na duchovní cestě až k vyjádřením o společenské situaci nebo aktuálně populárních duchovních směrech. Drobné práce byly také prvními texty, které se mu podařilo zveřejnit. Konkrétně šlo o několik prací v [[Časopis Médium|časopise Médium]], který vycházel ve [[1930–1939|30. letech]] [[20. století]] a který se věnoval nejrůznějším duchovním a okultním směrům. Další drobné práce se Květoslavu Minaříkovi podařilo zveřejnit v přílohách deníku [[Lidová demokracie (deník)|LidovéLidová demokracie]]<ref name=":2" /><ref>{{Citace periodika|příjmení=Minařík|jméno=Květoslav|titul=Cesta k naprosté vnitřní svobodě|periodikum=Lidová Demokracie|datum=22. 2. 1969|ročník=|číslo=2|strany=|url=}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Minařík|jméno=Květoslav|titul=Ještě jednou jóga|periodikum=Lidová Demokracie|datum=15. 3. 1969|ročník=|číslo=5|strany=|url=}}</ref> <ref>{{Citace periodika|příjmení=Minařík|jméno=Květoslav|titul=Mystická cesta jógy za tajemstvím absolutna|periodikum=Lidová Demokracie|datum=29. 3. 1969|ročník=|číslo=7|strany=|url=}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Minařík|jméno=Květoslav|titul=Jóga pro všechny|periodikum=Lidová Demokracie|datum=5. 7. 1969|ročník=|číslo=21|strany=|url=}}</ref>v průběhu let [[1968]] až [[1969]]. Po roce [[1989]] byla většina z autorových drobných prací vydána v různých výborech nebo knihách.
 
=== Komentovaná díla ===
Řádek 60:
''Vnitřní smysl Nového Zákona'' je první komentovanou knihou Květoslava Minaříka. Vydal ji v Pardubicích v roce [[1945]] vlastním nákladem. V knize autor komentoval vybrané pasáže [[Nový zákon|Nového Zákona]]. V knize autor popsal svůj svébytný výklad křesťanských témat.<ref name=":7" /> I zde Květoslav Minařík vyjádřil, že pouze skutečná vnější i duševní životospráva podle mravních pravidel, v tomto případě podle [[Evangelium|evangelií]], působí spolehlivě na všeobecné ozdravění a individuální duchovní růst a že naopak každé [[náboženství]] nebo nauku, které by tyto hodnoty neuznávaly třeba jen tím, že by je považovaly za podružné v poměru k mentálním cvičením (provázeným případně [[Hatha jóga|orientálními pozicemi]]), lze označit za nauky falešné, které dovedou své stoupence na scestí a do zkázy.<ref name=":4">{{Citace monografie|příjmení=Minařík|jméno=Květoslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Vnitřní smysl Nového Zákona|vydání=2. (první v Canopusu)|vydavatel=Canpus|místo=Praha|rok=1992|počet stran=400|strany=|isbn=80-85202-13-1}}</ref> Druhé vydání této knihy připravil autor k vydání v roce [[1957]]. Vzhledem k [[Komunistický režim v Československu|tehdejším politickým poměrům]] v [[Československo|Československu]] bylo však toto vydání možné teprve po roce [[1989]] - v roce [[1992]]<ref name=":4" />.
 
Ve svém díle Květoslav Minařík popularizoval také buddhistické myšlenky.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Cirklová|jméno=Jitka|titul=Development of Interest in Buddhism in the Czech Republic|periodikum=Journal of Global Buddhism|datum=2009|ročník=2009|číslo=Vol. 10|strany=5 - 16|url=http://www.globalbuddhism.org/10/cirklova09.htm}}</ref> Jako první z řady komentovaných děl zaměřených na [[buddhismus]] Květoslav Minařík komentoval [[Hlas Ticha]] [[Helena Petrovna Blavatská|Heleny Petrovny Blavatské]], zakladatelky [[Teosofie|Teosofické společnosti]]. Hlas Ticha vznikl podle slov autorky jako výbor z [[Kniha zlatých předpisů|Knihy zlatých předpisů]]. H. P. Blavacká jej přeložila do [[Angličtina|angličtiny]] a poprvé vydala v roce [[1889]]. Květoslav Minařík pokládal tento text za jeden z nejhodnotnějších mystických spisů, a proto k němu připojil své komentáře. Bylo to v rozmezí let [[1950]] až [[1955]]. Spis tvořily tři zlomky textů – Hlas Ticha, Dvě stezky a Sedm bran doplněné o komentáře Květoslava Minaříka a pro vydání byl nazván ''Mahájánské texty''.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Minařík|jméno=Květoslav|příjmení2=Blavatská|jméno2=Helena|titul=Mahájánské texty|vydání=1|vydavatel=Canopus|místo=Praha|rok=1995|počet stran=176|strany=|isbn=80-85202-26-3}}</ref>
 
[[Buddhismus]] popularizovaly také tibetské texty shrnuté pod názvy ''Tajemství [[Tibet|Tibetu]] (1 a 2)'' a ''Milaräpa'', ve kterých Květoslav Minařík komentoval překlady knih [[Walter Evans-Wentz|W. Y. Evans-Wentze]] Tibetská jóga a tajná učení (Tibetan yoga and secret doctrines), [[Tibetská kniha mrtvých]] (The Tibetan Book of the Dead) a Velký tibetský jogín [[Milaräpa]] (Tibet´s Great Yogi Milarepa). Na komentářích k těmto textům pracoval Květoslav Minařík mezi roky [[1954]] - [[1957]]. V [[1970–1979|70. letech]] komentoval z buddhistické literatury ještě dílo [[Alexandra David-Néelová|Alexandry David-Neelové]] ([[1868]]–[[1969]]), znalkyně tibetského náboženství a filozofie, ''[[Tajná učení tibetských buddhistů, pronikavý vhled]]'' (Les Enseignements Secrets des Bouddhistes Tibétains, la Vue Pénétrante)<ref>{{Citace monografie|příjmení=Neél|jméno=Alexandra|příjmení2=Minařík|jméno2=Květoslav|titul=Pronikavý vhled|vydání=2|vydavatel=Canopus|místo=Praha|rok=2009|počet stran=192|strany=|isbn=978-80-85202-38-0}}</ref> a [[Slovo Buddhovo|''Slovo Buddhovo'']], které na základě buddhistických [[Sútra|súter]] sestavil [[Nyanatiloka|Nyánatiloka Maháthera]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Maháthera|jméno=Nyánatiloka|příjmení2=Minařík|jméno2=Květoslav|titul=Slovo Buddhovo|vydání=1|vydavatel=Canopus|místo=Praha|rok=2013|počet stran=164|strany=|isbn=978-80-87692-75-2}}</ref>
 
Květoslav Minařík se nezabýval pouze buddhismem, ale komentoval také [[Tao te ťing|Tao-te-ťing]] od [[Lao-c’|Lao´c]].<ref>{{Citace periodika|příjmení=Weiniger|jméno=Ruth|titul=Cesta českého zenu|periodikum=Dingir|datum=září 2016|ročník=19.|číslo=3|strany=85-86|url=}}</ref> Květoslav Minařík pokládal Lao-c’ za mudrce, který popsal svět a upozornil na to, co jej dělá špatným nebo dobrým. Proto přibližně v roce [[1958]] k tomuto textu doplnil své komentáře. V nich mimo jiné napsal, že vnitřní příčiny zla, kterým trpí lidé a [[Člověk moudrý|lidstvo]] lze odstranit dobrotou a nesobeckostí v jednání, pociťování i myšlení.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Minařík|jméno=Květoslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Lao¨c-ovo Tao-te-ťing|vydání=2|vydavatel=Canopus|místo=Praha|rok=2005|počet stran=160|strany=11, 13|isbn=80-85202-34-4}}</ref>
Řádek 72:
Autor vydal tyto knihy:
 
* Přímá stezka ([[1939]]),
* Vnitřní smysl Nového Zákona ([[1945]]).
 
Další vydání proběhla rovněž v Rakousku, avšak knihy
* Der Direkte Pfad ([[1974]]),
* Der innere Sinn des Neuen Testaments ([[1988]])
byly vydány pod jménem Roman Mandys (jméno přímého žáka působícího již v té době v [[Rakousko|Rakousku]]), protože uvedení skutečného jména autora by bylo příliš nebezpečné vzhledem k tehdejším poměrům v Československu.
 
Dále byla vydána kniha
* Přímá stezkaStezka ([[1988]])
v [[Kanada|Kanadě]].
 
=== Knihy vydané po roce 1989 ===
 
Nakladatelství CANOPUS, které bylo založeno s cílem vydat posmrtně celé jeho dílo, prozatím vydalo v edici Přímá stezkaStezka tyto knihy:
* Přímá stezkaStezka
* Vnitřní smysl Nového Zákona
* Jóga v životě současného člověka
Řádek 95:
* Spása
* Malý mystický slovník naučný
* Tajemství Tibetu 1, Sedm tibetských textů (s komentáři K. Minaříka)
* Tajemství Tibetu 2, Tibetská kniha mrtvých (s komentáři K. Minaříka)
* Mahájánské texty (s komentáři K. Minaříka)
* Milarapa (s komentáři K. Minaříka)
* Kéčara
* Praxe Přímé stezkyStezky 1 (korespondence s žáky a dalšími zájemci o duchovní nauky)
* Praxe Přímé stezkyStezky 2 (korespondence s žáky a dalšími zájemci o duchovní nauky)
* Praxe Přímé stezkyStezky 3
 
A v edici Drahokamy vydalo tyto knihy:
* Drahokamy 1
* Drahokamy 2
* Pronikavý vhled (Překlad Pronikavého vhledu od Alexandry David-Neelové s komentáři K. Minaříka)
* Tajné zasvěcení
* Lao-c´-ovo Tao-te ťing (s komentáři K. Minaříka)
* Slovo Buddhovo (s komentáři K. Minaříka)
* Pataňdžaliho Jógasútrajógasútra (s komentáři K. Minaříka)
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Květoslav_Minařík“