Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 583 bajtů ,  před 3 lety
→‎Úvodem: Účinnosti z článku uhelná elektrárna a enwiki
Skladování vodíku v automobilových nádržích je v neustálém vývoji. Vodík je ve směsi se vzduchem vysoce výbušný. Dlouhodobé skladování vodíku v nádržích naráží na jejich těsnost. Rozměry molekuly vodíku a mezimolekulárních rozměry materiálu nádrže jsou srovnatelné. Proto nelze nádrže dokonale utěsnit. Současné vodíkové nádrže pracují s provozními tlaky 35 [[MPa]] (350 [[bar (jednotka)|bar]]). Moderní výzkumy ukazují na použití směsi železa a titanu jako stabilizátoru. Palivové články byly využity u projektu [[TriHyBus]] (původně ''H2bus''), což je označení pro český [[hybridní pohon|hybridní]] [[autobus]] na [[vodíkový pohon]], [[elektrobus]] čerpající energii z palivových článků, který byl vyvíjen od roku 2006 [[Ústav jaderného výzkumu|Ústavem jaderného výzkumu]] v [[Řež]]i.<ref name="finis">[http://www.busportal.cz/modules.php?name=article&sid=5876 J. L. M.: První autobus na vodíkové palivové články míří do finiše], BUSportál.cz, 19. 2. 2009</ref>
 
Energeticky nejúčinnějším způsobem [[výroba vodíku|výroby vodíku]] je v současnosti přímá přeměna fosilních paliv, zejména [[parní transformace|parní transformací]] s účinností kolem 70%. Jako další možnost se nabízí [[elektrolýza]] vody s hlavním vstupem v podobě elektrické energie. Využití elektřiny pro získání vodíku je výhodné ve spolupráci s jadernou elektrárnou v době energetického sedla, kdy je přebytek nabídky energie. Elektrolýza vody a skladování vodíku tak částečně řeší „skladování elektřiny“. Zatím velkou část elektřiny produkují [[uhelná elektrárna|uhelné elektrárny]], jejichž celková účinnost se pohybuje kolem 40% a někdy i podstatně níže. Účinnost přeměny (elektřina → vodík → elektřina) dosahuje jen asi 30–40%, takže celková účinnost přeměny (uhlí → elektřina → vodík → elektřina) je 12–16%. Pro srovnání lze uvést například [[vznětový motor]] s účinností přeměny (nafta → mechanická práce) kolem 40% a [[lithium-iontový akumulátor]] s účinností přeměny (elektřina → chemická energie → elektřina) 80–90%.
V současnosti je elektrická energie většinou získávána z energie spalovaného uhlí, jejíž celková účinnost bývá menší než 40%. Celková účinnost přeměny (uhlí → elektřina → vodík → elektřina) je 12-16%. Účinnost přeměny (elektřina → vodík → elektřina) dosahuje jen asi 30-40 %. Využití elektrické energie pro elektrolýzu vody, pro získání vodíku, je výhodné ve spolupráci s jadernou elektrárnou v době energetického sedla, kdy je přebytek nabídky energie. Elektrolýza vody a skladování vodíku řeší i "skladování elektřiny".
 
Pro porovnání: