Do Československa se Anna Auředníčková vrátila až roku 1938. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla tři roky vězněna v [[Koncentrační tábor Terezín|koncentračním táboře Terezín]], kam byla roku 1941 jako dvaasedmdesátiletáosmašedesátiletá odtransportována z rasových důvodů (její otec byl pokřtěný [[Židé|Žid]]). V Terezíně za války pracovala jako ošetřovatelka starých a nemocných lidí.<ref name="ref4" /> Po válce se vrátila do Prahy a svou vězeňskou zkušenost zachytila v knize ''Tři léta v Terezíně'', vydané roku 1945.<ref name="ref1:16" /> V dalších letech se věnovala překladům a drobné publicistice pro krajany v zahraničí, postupně však upadla v zapomenutí a žila v hmotné bídě.<ref name="ref5" /> Anna Auředníčková zemřela dne 19. července 1957 v Praze.<ref name="ref4" /> Pochována byla vedle svého manžela a syna na pražských [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]].<ref name="ref1:16" />
