Wikipedie

Režný Újezd: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Petyou (diskuse | příspěvky)
103 editací
m →‎Turistika: doplnění informací o podrobnosti
Literatura na řádkové zdroje, odstraněn propagační text, návrat kaple, commonscat z WD, portály
Řádek 20:
| commons = Režný Újezd
}}
Osada '''Režný Újezd''' tvoří jednu z jedenácti místních částí obce [[Velemín]] v [[okres Litoměřice|okrese Litoměřice]] [[Ústecký kraj|Ústeckeho kraje]]. Rozkládá se na severovýchodním úbočí vrchu [[Boreč (České středohoří)|Boreč]] (449 m), něco přes 4 km západně od [[Lovosice|Lovosic]] a necelé 3 km jihovýchodně od Velemína. V Režném Újezdě je evidováno 15 trvale obydlených domů se 36 obyvateli (2011).

== Název ==
Název vsi pochází od staršího výrazu pro žito —– ''rež,'', znamená tedy totéž co ''Žitný Újezd.''<ref name="profous"/>
 
== Historie ==
Nejstarší písemná zmínka o vsi, tehdy ještě pod prostým jménem [[Újezd]], se datuje k roku [[1224]] a pochází z listiny zahrnující majetek [[Klášter svatého Jiří (Praha)|kláštera sv.svatého Jiří v Praze]]. Zmínka o tvrzi v Režném Újezdu pochází z roku [[1366]], kdy zde měl žít jakýsi Mikuláš z Újezda.{{Doplňte zdroj}}
 
Jak vyplývá z veřejně přístupných matrik, ještě během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] bylo ve vsi převážně české obyvatelstvo, které značně prořídlo během tažení nepřátelských vojsk do Čech. Šlechta povolala nové německy mluvící osídlence v rámci [[germanizace]] v [[17. století|17. století.]] V této době také patrně vznikl nejstarší stojící obytný dům v Režném Újezdě, bývalý [[poplužní dvůr]] (čp. 2) stojící přímo nad návsí s požární nádrží. Rodina, která kdysi žila v tomto domě, byla v dostupných matričních záznamech poprvé zmíněna v roce 1695, ale dům byl patrně postaven již dříve. V tomto období se v matričních záznamech setkáváme s názvy Rezny Aujezd a Reschny aujezd.
Řádek 47 ⟶ 50:
|}
 
== Doprava ==
== Turistika - Borečský vrch, někdejší tvrz, Morušová zahrada ==
VRežným RežnémÚjezdem Újezděvede žlutě [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|značená turistická trasa]] z&nbsp;[[Malé Žernoseky|Malých Žernosek]] přes vrch [[Lovoš]] na [[Košťál (České středohoří)|Košťál]] se zříceninou hradu [[Košťálov (hrad, okres Litoměřice)|Košťálova]]. Dále ve vesnici začíná a končí naučná stezka na vrch [[Boreč (České středohoří)|Boreč]] (449 &nbsp;m). Pod kapličkou u autobusové zastávky je nultý z devíti informačních panelů naučné stezky, která částečně kopíruje zelenou turistickou trasu. Naučná stezka máměří celkem 3km2,6&nbsp;km.<ref a zabere hodinu a půl času normální chůzí.name="mapa"/>
 
Borečský vrch má oficiální [[Turistická známka|turistickou známku]], turistickou vizitku a nálepku, která je k dispozici v zahradním kiosku při cestě na Borečský vrch v zahradě bývalého poplužního dvora v unikátní [[Morušová zahrada|Morušové zahradě]], inspirované tradiční anglickou [[Venkovská zahrada|venkovskou zahradou]].
 
Režným Újezdem prochází také žlutě [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|značená turistická trasa]] z&nbsp;[[Malé Žernoseky|Malých Žernosek]] přes vrch [[Lovoš]] na [[Košťál (České středohoří)|Košťál]], kde se nachází hrad [[Košťálov (hrad, okres Litoměřice)|Košťálov]].
 
Na jihozápadním okraji vsi při cestě na Borečský vrch se dochovaly nepatrné terénní stopy připisované gotické [[tvrz]]i, ve které měl žít zmíněný Mikuláš z Újezda. Tvrz měla být kruhového tvaru, obehnána vodním příkopem. Tvrz se měla nacházet v zahradě bývalého [[Poplužní dvůr|poplužního dvora]]. Poslední zbytky terénních vln tvrze zanikly v devadesátých letech při stavebních úpravách v rámci rozdělení pozemků a místo bývalého tvrziště již není veřejnosti přístupné.▼
 
== ReferencePamětihodnosti ==
* Na křižovatce uprostřed vsi stojí [[Secese|secesní]] kaplička z&nbsp;roku [[1924]],<ref name="poche"/> která dostala novou fasádu v listopadu [[2014]].
<references/>▼
▲* Na jihozápadním okraji vsi při cestě na Borečský vrch se dochovaly nepatrné terénní stopy připisované gotické [[tvrz]]i,<ref name="andel"/> ve které měl žít zmíněný Mikuláš z Újezda. Tvrz měla být kruhového tvaru, obehnána vodním příkopem. Tvrz se měla nacházet v zahradě bývalého [[Poplužní dvůr|poplužního dvora]]. Poslední zbytky terénních vln tvrze zanikly v devadesátých letech při stavebních úpravách v rámci rozdělení pozemků a místo bývalého tvrziště již není veřejnosti přístupné.{{Doplňte zdroj}}
* Ve vesnici se nachází [[Morušová zahrada]] inspirovaná tradiční anglickou [[Venkovská zahrada|venkovskou zahradou]].<ref name="zahrada"/>
 
== LiteraturaOdkazy ==
=== Reference ===
* A. Profous, Místní jména v Čechách IV. Praha 1957, s. 435.
▲<references/>
* R. Anděl a kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. Praha 1984, s. 399-400.▼
<ref name="zahrada">{{Citace elektronické monografie
* E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 3. Praha 1980, s. 225.▼
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Z historie moruší. Neúspěšný pokus krále Jakuba I. založit hedvábné impérium dal vzniknout největší kolekci moruší na světě
| url = http://www.morusovazahrada.cz/2016/09/z-historie-morusi-nejvetsi-kolekce-morusi.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2016-09-29
| vydavatel = Morušová zahrada
}}</ref>
<ref name="mapa">{{Citace elektronické monografie
| korporace = Seznam.cz
| odkaz na korporaci = Seznam.cz
| titul = Turistická mapa
| url = https://mapy.cz/s/16Gyl
| datum přístupu = 2016-09-29
| vydavatel = Mapy.cz
}}</ref>
<ref name="poche">{{Citace monografie
| příjmení = Poche
| jméno = Emanuel
| odkaz na autora = Emanuel Poche
| spoluautoři = a kol.
▲* | E.titul Poche a kol.,= Umělecké památky Čech 3. Praha 1980, s. 225.P/Š
| vydavatel = [[Academia]]
| místo = Praha
| rok = 1980
| svazek = III
| počet stran = 540
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Režný Újezd
| strany = 225
}}</ref>
<ref name="profous">{{Citace monografie
| příjmení = Profous
| jméno = Antonín
| odkaz na autora = Antonín Profous
| příjmení2 = Svoboda
| jméno2 = Jan
| titul = Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž)
| vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd
| místo = Praha
| rok = 1957
| počet stran = 868
| svazek = IV
| strany = 435
}}</ref>
<ref name="andel">{{Citace monografie
| příjmení = Anděl
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora = Rudolf Anděl
| spoluautoři = a kol.
▲* | R.titul Anděl a kol.,= Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. PrahaSeverní 1984, s. 399-400.Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| svazek = III
| kapitola = Režný Újezd – tvrz
| strany = 399–400
}}</ref>
</references>
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Režný Újezd}}
* [http://www.morusovazahrada.cz Morušová zahrada] stránky o Borečském vrchu, o zapomenutých ovocných stromech, o Morušové zahradě v Režném Újezdě, o legendách, pověstech Českého středohoří
 
{{HlavičkaObecNav|Velemín|Velemín|Obec}}
Řádek 83 ⟶ 143:
 
{{Pahýl}}
{{Portály|Česko|Geografie}}
 
[[Kategorie:Vesnice okresu Litoměřice]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Režný_Újezd“