Současná česká literatura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Poezie: Vynechané písmeno (Poulární > Populární)
m odkazy
Řádek 16:
Stejně jako v poezii i v próze došlo k vydání celé řady významných exilových a samizdatových spisovatelů ([[Josef Škvorecký]], [[Ludvík Vaculík]], [[Ivan Klíma]], [[Jan Čep]], …, nejproblematičtěji vychází dílo [[Milan Kundera|Milana Kundery]]).
 
ZeZ exilových či samizdatových spisovatelů se někteří začali angažovat v úplně jiných oborech (politika), z těchto spisovatelů, kteří u literatury zůstali, se nejlépe prosazuje: [[Ludvík Vaculík]], [[Eva Kantůrková]], [[Ivan Matoušek (spisovatel)|Ivan Matoušek]], [[Ivan Binar]]. Z méně známých spisovatelů jsou to pak [[Václav Kahuda]] a [[Emil Hakl]].
 
Z autorů oficiální prózy lze vyzdvihnout tvorbu [[Zdeněk Šmíd|Z. Šmída]], která je velmi populární, ve [[Science fiction|sci-fi]] literatuře se prosadil především [[Ondřej Neff]].
 
V nové tvorbě se objevují prvky, které byly často potlačovány a mladým autorům chyběly – erotika a bezprostřední humor; odráží se zde i vliv [[postmoderna|postmoderny]]. Z nových autorů se nejvíce prosadili [[Petr Šabach]], [[Michal Viewegh]], [[Miloš Urban]] či po Kunderovi nejpřekládanější žijící český autor [[Patrik Ouředník]].<ref>Viz [http://www.czechlit.cz/autori/ourednik-patrik/author.bibliografie/ Portál české literatury].</ref>.
 
== Divadlo ==
 
Divadla se změny v české společnosti dotkly prakticky nejdříve, v průběhu sametové revoluce se divadelníci takřka jednotně postavili na stranu změn, a divadla se tak stala centry politického a kulturního dění. Tento trend však počátkem roku [[1990]] nutně zmizel a divadla se dostala do mnoha problémů, které vedly ke snížení návštěvnosti. Prvním problémem bylo nenazkoušení jiných než za socialismu hraných her, ačkoli lidé o tento druh her měli zájem. Dalším problémem, který se týkal především malých divadel, který se objevil později, byly restituce. Restituce donutily řadu malých divadel změnit působiště, což také vedlo ke krátkodobým problémům. Problémem, který nejvýrazněji ovlivnil návštěvnost divadel, byl fakt, že mnoho lidí chodilo do divadel na různé narážky a dvojsmysly, ale tento druh humoru přestal být potřeba, protože politická kritika se začala objevovat v novinách, televizi atd. Dále se projevila špatná ekonomická situace, která vedla ke snižování dotací, posledním problémem byl i vznik nových (resp. obnovení starých divadel – divadlo [[Sklep]], [[Divadlo Zaza branou]]), která zvyšovala konkurenci, z těchto příčin došlo ke krachu celé řady menších divadelních scén.
 
Krátce po revoluci se do divadel postupně dostali hry zakázaných autorů jako byli: [[Václav Havel]], [[Josef Topol]], [[Milan Uhde]] atd. V nové tvorbě se objevil vliv [[Postmoderna|postmoderny]] ([[Jan Antonín Pitínský]]), groteskního divadla, světové tvorby, ale i [[křesťanství|křesťanské]] tradice.
Řádek 57:
 
== Související články ==
* [[Česká literatura v letech 1945-1990|Česká literatura v letech 1945–1990]]
* [[Seznam českých spisovatelů]]