Záření beta: Porovnání verzí

Odebráno 537 bajtů ,  před 3 lety
Oprava úvodu
(Velke pismeno)
(Oprava úvodu)
{{Neověřeno}}
[[Soubor:Betadecay.jpg|thumb|Záření beta<sup>-</sup>, v neutronu se přeskupí kvarky a poté se neutron rozpadne.]]
'''Záření beta''' jsou [[fermionelektron]]y, [[částice]] [[hmota|hmoty]] ([[elektron]]yβ<sup>-</sup>) nebo [[pozitron]]y (β<sup>+</sup>), které jsouvznikají vysílánypři [[radioaktivitaRadioaktivní rozpad|radioaktivními]]radioaktivním [[Atomové jádro|jádryrozpadu]] prvků při beta rozpadu.
 
Obvykle se pohybují velmi rychle. Nesou [[elektrický náboj]] a proto je jejich pohyb ovlivňován [[Elektrické pole|elektrickým]] i [[Magnetické pole|magnetickým polem]].
Pohybují se velmi rychle, nesou kladný nebo záporný [[elektrický náboj]] a jejich pohyb může být tedy ovlivňován [[elektrické pole|elektrickým polem]]. Proud částic β prostorem se označuje jako '''záření beta''', z historických důvodů, a to i přesto, že nejde o [[elektromagnetické záření]]: Nejde o [[foton]]y, ale o [[částice]] [[hmota|hmoty]] s nenulovou [[klidová hmotnost|klidovou hmotností]], proto se nemohou pohybovat [[rychlost světla|rychlostí světla]], ale pouze nižšími [[rychlost]]mi.
 
Označení beta částice nebo beta záření pochází z doby, kdy ještě nebyla přesně známa fyzikální podstata radioaktivity. Teprve později bylo prokázáno, že to co první objevitelé označili jako záření beta, jsou jen běžné elektrony (případně méně běžné pozitrony).
Jejich pronikavost je větší než u [[částice alfa|alfa částic]], mohou pronikat materiály s nízkou [[hustota|hustotou]] nebo malou tloušťkou, k jejich zastavení stačí vrstva [[vzduch]]u silná 1&nbsp;m nebo [[Kovy|kovu]] o šířce 1&nbsp;mm.
 
JejichPronikavost pronikavostbeta záření je větší než u [[částice alfa|alfa částic]], mohoumůže pronikat materiály s nízkou [[hustota|hustotou]] nebo malou tloušťkou, k jejichjeho zastavení stačí vrstva [[vzduch]]u silná 1&nbsp;m nebo [[Kovy|kovu]] o šířce 1&nbsp;mm.
Jednomu typu přeměny beta podléhá [[bismut]] <sup>212</sup>Bi. Při ní se v jádře [[atom]]u přemění [[neutron]] na [[proton]], [[elektron]] a [[antineutrino]]. Proton zůstane v jádře a elektron s [[antineutrino|antineutrinem]] jádro opustí. Pohybující se elektron se stal beta zářením. Nové jádro má o jeden proton více. Beta rozpadem bismutu takto vzniká [[polonium]] <sup>212</sup>Po.
 
== Vznik ==
Beta záření vzniká při beta přeměnách radioaktivních jader. Při těchto přeměnách zůstává počet [[Nukleon|nukleonů]] v [[Atomové jádro|jádře]] stejný, pouze se [[neutron]] změní na [[proton]] (beta mínus přeměna) nebo proton na neutron (přeměny beta plus a elektronový záchyt). Tyto přeměny jsou doprovázeny emisí elektronu a antineutrina nebo pozitronu a neutrina.
[[Radioaktivita|Radioaktivní přeměna]] beta je taková přeměna, při které se nemění [[nukleonové číslo]] A jádra. Jejím prostřednictvím může jádro s nadbytkem neutronů změnit poměr Z/A, a tak dosáhnout větší stability. Základním rysem všech beta přeměn je emise elektronového [[neutrino|neutrina]] ([[antineutrino|antineutrina]]) a uvolnění energie odpovídající hmotnostnímu úbytku systému.
 
=== Přeměna beta minus ===
{{Podrobně|Přeměna beta minus}}
Je emitován [[elektron]] a [[antineutrino]].
 
Obecný předpis
 
=== Přeměna beta plus ===
Dochází k emisi [[pozitron]]u ([[antičástice]] k elektronu) a [[Neutrino|neutrina]].
 
Obecný předpis
=== Záchyt elektronu jádrem ===
{{Upravit část}}
Také tzv. K záchyt (záchyt elektronu ze slupky K - první elektronový orbital). Nastává u jader s přebytkem protonů. Důsledkemjako jealternativa stabilitabeta jádraplus rozpadu. JádroProton v jádře pohltí jeden z elektronů z vnitřníchvnitřní slupekslupky svéhoelektronového obalu a jaderný proton se měnízmění na neutron za současné emise neutrina.
 
Podle obecné rovnice reakce probíhá takto:
: <sup>A</sup><sub>Z</sub>X + <sup>0</sup><sub>-1</sub>e ⇒ <sup>A</sup><sub>Z-1</sub>Y'''
 
[[Elektronový obal]] je po tomto ději v [[excitovaný stav|excitovaném (vzbuzeném) stavu]]; uvolněné místo po zachyceném elektronu nezůstane prázdné, nýbrž je zaplněno elektronem z některého z vyšších [[atomový orbital|atomových orbitalů]]. SoučasněPřitom dojde k emisivyzáření přebytečné energie v podobě kvanta elektromagnetického záření, tj. [[foton]]u. Energie vyzářena formou fotonu odpovídá rozdílu vazebných energií při přeskoku elektronu zmezi vyššívyšším naa nižšínižším orbital, je tak vyzářen přebytek energieorbitalem.
 
Podmínka přeměny:
217

editací