Skrbenští z Hříště: Porovnání verzí

V  některých pramenech se uvádí jako předek rodu přísedící zemského práva v  Olomouci Jaroslav z  Hříště. Ovšem přídomek z Hříště„z Hříště“ převzal až v  roce [[1532]] Jan, který zplodil čtyři syny. Jeden z  nich, Jan, ochraňoval [[Jednota bratrská|Jednotu bratrskou]] a stal se direktorem za [[rytíř]]ský stav. Po [[české stavovské povstání|stavovském povstání]] emigroval. Další dva synové zemřeli bezdětní. Dědice měl pouze poslední syn Jaroslav, kterému patřilo hošťálkovské panství, statky na [[Těšín]]sku, dále získal [[Fulnek]] a [[Dřevohostice]].

Nejvyšší zemský soudce v  [[Těšínské knížectví|těšínském knížectví]], [[Jan mladší Skrbenský z  Hříště]], povýšil v  roce [[1658]] do panského stavu. Potomci jeho bratra Bernarda se přestěhovali do [[Slezsko|Slezska]]. Příslušníci rodu působil většinou jako hejtmané, komoří či soudci na Těšínsku. Karel Leopold padl v  [[Bitva u Kolína|bitvě u  Kolína]] v  roce [[1757]].

Ota koncem 18. století založil větev rodu v  [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]].

[[Lev Skrbenský z  Hříště]] ([[1863]]–[[1938]]) po studiích na [[Řád svatého Benedikta|benediktinském]] gymnáziu vystudoval práva v  [[Innsbruck]]u, poté vystudoval teologii v  [[Řím]]ě a [[Olomouc]]i. Od roku [[1899]] vykonávalzastával po sedmnáct let úřad [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražského arcibiskupa]], od roku [[1916]]–[[1920]] sloužil jako olomoucký[[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|arcibiskup olomoucký]]. V  roce [[1901]] jej [[papež]] jmenoval kardinálem.

Na českém území žili ještě v  polovině [[20. století]], v  současnosti pravděpodobně rodněkolik dálčlenů existujerodu nadále žije na [[Malta|Maltě]].

Nejprve nosili jednoduchý stříbrný štít s  černým pruhem – heraldický kůl. Po povýšení do panského stavu přidali po obou stranách kůlu zlaté zrcadlo s  jedenácti černými pštrosími péry.

* [[Václav Slavibor Skrbenský z  Hříště]]

* [[Lev Skrbenský z  Hříště]]