Evropská společenství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přepsání čl. (přebytečné a duplikované informace odstraněny, jiné naopak dodány – včetně německo-francouzsko-anglického ekvivalentu názvu a vyjmenování členů); +obr. |
m narovnání přesměrování |
||
Řádek 4:
# [[Evropské společenství pro atomovou energii]] (Euratom či ESAE)
# [[Evropské hospodářské společenství]] (EHS, od roku [[1993]] přejmenováno na Evropské společenství)
Zakládajícími členy těchto společenství byly západoevropské země, později zvané tzv. vnitřní šestka: státy [[Benelux]]u, [[Francie]], [[Itálie]] a [[Západní Německo|NSR]] (Západní Německo). [[Slučovací smlouva|Slučovací smlouvou]], uzavřenou roku [[1965]] v [[Brusel]]u, byly instituce tří původních sdružení sloučeny do jednoho celku, jemuž byly do čela ustanoveny Komise EHS/ES (dnešní [[Evropská komise]]) a Rada EHS/ES (dnešní [[Evropská rada]]) – tyto orgány pak postupně získávaly stále více pravomocí. K ES až do počátku 90. let následně přistoupily [[Dánsko]], [[Irsko]] a [[Spojené království Velké Británie a Irska|Velká Británie]] ([[1973]]), dále [[Řecko]] ([[1981]]) a [[Portugalsko]] se [[Španělsko|Španělskem]] ([[1986]]); navíc ještě přibylo území [[Německá demokratická republika|NDR]] opět sloučené s NSR do jednoho Německa ([[1990]]).
V souvislosti se politicko-hospodářskými změnami po skončení [[Studená válka|studené války]] přistoupily vlády EHS k významné strukturální reformě, dohodnuté [[Maastrichtská smlouva|Maastrichtskou smlouvou]] ([[1992]]). Dle ní se Evropská společenství od listopadu následujícího roku stala součástí většího celku, a sice [[Evropská unie|Evropské unie]]; v rámci ní pak ES spadala do tzv. I. pilíře, který měl nadstátní charakter (další dva „pilíře“ byly svou podstatou mezivládní). Podle nových podmínek Maastrichtské s. a tzv. [[Kodaňská kritéria|kodaňských kritérií]] pak do ES (resp. do EU) v 90. letech vstoupily ještě další západoevropské státy: [[Finsko]], [[Rakousko]] a [[Švédsko]] ([[1995]]). Tato „stará patnáctka“ byla ve dvou vlnách „východního rozšíření“ ([[2004]], [[2007]]) zvětšena o zbývající evropské státy Středomoří ([[Kypr]], [[Malta]]) a především o 10 postkomunistických zemí, k jejichž plnému začlenění se původní státy ES/EU zejména v 90. letech stavěly velmi vlažně.
| |||