Wikipedie

Profesor: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Vřed (diskuse | příspěvky)
3 003 editací
→‎Historie: Doplněna sekce Historie (analogicky část dle Docent#Historie).
Vřed (diskuse | příspěvky)
3 003 editací
Upraveno analogicky dle spolupráce s kolegou (na článku Docent). Studijní obor a obor jmenování není totéž, odkazy pryč. Další analogické úpravy.
Řádek 64:
 
=== Kritika ===
Současný systém obsazování pracovních míst profesorů,<ref>§ 77 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> jmenování profesorů<ref>§ 73 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> a řízení ke jmenování profesorem<ref>§ 74 zákona 111/1998 Sb.</ref> bývá kritizován, a to ačkoli i v [[Česká republika|České republice]] proběhl [[boloňský proces]], který uvádí jako poslední/finální (''terminal degree''), [[akademickýtedy titul]]jako uvádínejvyšší možnou kvalifikaci (doktorského stupně – blíže [[Ph.D.ISCED]]), –[[doktorský jakožtostudijní nejvyšší možnou kvalifikaciprogram]] (blíže[[akademický titul]] [[ISCEDPh.D.]]). –Přesto je v Česku i nadále jmenování profesorem<ref>§ 73 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> v [[Česká republika|ČR]] [[hlava státu|hlavou státu]] bráno de facto jako získání dalšího akademického titulu (tedypřesněji přiznání doživotního označení) ''profesor'', a to historicky během [[akademický obřad|akademického obřadu]] podobného [[promoce|promoci]], tedy nikoliv jakožto ad-hoc rozhodnutí např. rektora zakládající pracovněprávní vztah, a to ani vůči vysoké škole na níž jmenování profesorem proběhlo, ani vůči škole na níž je dotyčný zaměstnán,<ref>§ 77 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> jako u [[asistent (pedagog)|asistentů]] či [[odborný asistent|odborných asistentů]]).

V praxi je tedy v [[Česko|Česku]] brán i nadále jakožto další akademický titul (''označení''), tak jako tomu bylo historicky před tímto procesem.<ref>§ 71 zákona č. 39/1980 Sb.</ref> Praxe je tedy taková, že po řádném zakončení jmenovacího řízení a následného [[jmenování]] profesoremprofesora ([[Prezident České republiky|prezidentem republiky]]) není profesor jmenován na příslušné místo (pozici) na vysoké škole, ze kterého by mohl být případně odvolán a již by profesorem nebyl, ale jedná se de facto nejprve o získání dalšíhotohoto akademického''označení'' titulu (či hodnosti),[[jmenování]]m a následně se dotyčný profesor může ucházet o pracovní pozici shodně pojmenovanou jako ''profesor'' na vysoké škole, na kterou je zpravidla nutné absolvovat výběrové řízení, nicméně i po skončení na tomto pracovním místě je dotyčný stále kvalifikován jako profesor (nikoliv pouze jako [[Doktor (Ph.D.)|doktor]]), v– praxi se tudíž stále jedná de facto o další [[akademický titul]]Ph.D.). Profesoři však po svém jmenování (podle § 73) obdrží jmenovací dekret, tedy nikoliv [[vysokoškolský diplom]] jako v případě akademických titulů.
 
Obdobný systém funguje v současnosti též u nižší hodnosti – [[docent]]a, který je rovněž de facto stále brán jako [[akademický titul]] (v tomto případě je v [[Česko|Česku]] jmenuje [[rektor]]). Například [[Mikuláš Bek]], [[rektor]] [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]], v jednom z rozhovorů pro ''[[Mladá fronta|Mladou frontu]]'' v roce [[2014]] situaci vysvětlil následovně: „''(...) já jsem dlouhodobě příznivcem toho, aby profesory ustanovovaly jednotlivé univerzity. Aby je nejmenoval [[Prezident České republiky|prezident]] ani [[ministr školství|ministr]], nýbrž [[vysoká škola|vysoké školy]] samy. Klíčová je tam úloha [[vědecká rada|vědeckých rad]], v níž je rektor přítomen jen jako jeden z členů.''“ Dále uvedl: „''Současné uspořádaní [v Česku] je přežitkem poměrně vzdálené minulosti, totiž doby před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]], kdy profesoři byli vlastně státními úředníky. [[Univerzita|Univerzity]] tehdy nebyly samostatnými právními osobami, nýbrž byly součástí [[stát]]u. Profesor byl v postavení státního úředníka, tak bylo logické, že jeho jmenování je podepsáno prezidentem jako představitelem státu. Ale situace se výrazně změnila po druhé světové válce. Od té doby jsou v [[Evropa|Evropě]] univerzity samostatné [[právnická osoba|právnické osoby]] a je velmi zvláštní, že někdo mimo právnickou osobu jmenuje její zaměstnance do hodnosti, která souvisí s pracovním zařazením člověka. Nepovažuji to za logické, na rozdíl od [[Armáda České republiky|armády]], kde prezident jmenuje generály, protože prezident je [[vrchní velitel]] armády. Ale u vysokých škol prezident není vrchním velitelem. To je ale můj názor, který je v tuto chvíli určitě menšinový, byť není osamocený. Zakládá se také na zkušenosti ze zahraničí, protože systém tak, jak je u nás, nikde jinde v Evropě nefunguje.''“<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 97 ⟶ 99:
| datum_přístupu = 2016-07-01
}}</ref>
* Nejvíce mladých profesorů je z [[studijní obor|oboru]] [[elektronika|elektroniky]] a [[informační technologie|IT]]; s nižším věkem profesorů začíná [[Česko]] dohánět zahraničí.<ref name="hos" />
* Dosud nejmladším profesorem v Česku byl jmenován prof. [[Inženýr|Ing.]] [[Martin Zatloukal]], [[Doktor (Ph.D.)|Ph.D.]], [[Doktor věd|DSc.]] – v 32 letech.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Prof. Ing. Martin Zatloukal, Ph.D., DSc.
Řádek 155 ⟶ 157:
* Například na [[Univerzita Karlova|UK]] v [[Praha|Praze]] působilo k roku 2010 asi 500 profesorů a profesorek, na [[Masarykova univerzita|MU]] v [[Brno|Brně]] 230.<ref name="roz" />
* Žen-profesorek v Česku přibývá, statisticky to tak přibližuje ČR kupříkladu ke [[Skandinávie|skandinávským zemím]].<ref name="roz" />
* [[Akademický pracovník|Akademičtí pracovníci]] se získáním pozice profesora dostávají do vyšší [[plat|platové třídy]], pro [[vysoká škola|vysokou školu]] jsou důležití jako garanti při [[akreditace|akreditaci]] [[studijní obor|oborů]].<ref name="idn">{{Citace elektronického periodika
| titul = Čekání profesorů na jmenování skončilo, v Karolinu dostali dekrety
| url = http://zpravy.idnes.cz/chladek-predal-profesorum-jmenovaci-dekrety-f3f-/domaci.aspx?c=A140320_234234_domaci_jj
Řádek 163 ⟶ 165:
}}</ref>
* Kupříkladu pří jmenování v jarním termínu v roce [[2014]] měla nejvíc nových profesorů tradičně [[Univerzita Karlova|UK]] (32), následovaná [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|JU]], [[Masarykova univerzita|MU]], [[Mendelova univerzita v Brně|MENDELU]], [[Vysoké učení technické v Brně|VUT]], [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] a [[Univerzita Palackého v Olomouci|UP]] (shodně 6).<ref name="idn" />
* V roce 2014 bylo mezi novými profesory 10 žen z celkem 64 jmenovaných; s 19 novými profesory měla největší zastoupení tradičně [[Univerzita Karlova|UK]], dále [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] (7), [[Masarykova univerzita|MU]] (7), [[Vysoké učení technické v Brně|VUT]] (6), přičemž nejvíce byly zastoupeny [[studijní obor|obory]] z oblasti [[lékařství]], [[historie]], [[fyzika|fyziky]] a [[technika|techniky]].<ref name="id2" />
* V rámci [[Reforma vysokých škol v Česku|reformy vysokých škol v Česku]] se uvažovalo nad tím, zda bude profesory dál jmenovat [[Prezident České republiky|prezident republiky]] (příp. [[ministr školství]], či [[Předseda Senátu Parlamentu České republiky|předseda Senátu]]), či to budou, tak jako u docentů, samotné [[vysoká škola|vysoké školy]] ([[univerzita|univerzity]]) – ty byly pro zachování současného stavu.<ref name="id2" />
* V roce [[2009]] na [[Vysoká škola ekonomická v Praze|VŠE]] byl průměrný [[plat]] profesora 61 854 Kč, v porovnání s tím [[docent]]a pak pouze 44 268 Kč (plat [[odborný asistent|odborného asistenta]] byl 32 601 Kč, [[asistent (pedagog)|asistenta]] 23 964 Kč a [[lektor]]a 19 260 Kč).<ref name="ili">{{Citace elektronického periodika
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Profesor“