Smazaný obsah Přidaný obsah
Vřed (diskuse | příspěvky)
Stylistické úpravy článku, racionalizace vn. odkazů. Bylo by vhodné zde: Doplnit odkaz na onu mez. dohodu ze které vyplývá druhé uvedené datum (blíže zřejmě např. web MŠMT). Narovnat zdroje práv. předpisů.
Vřed (diskuse | příspěvky)
Doplňovány zdroje (zdroj: zákon z roku 1980).
Řádek 38:
 
=== Kritika ===
Současný systém obsazování pracovních míst docentů,<ref>§ 77 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> jmenování docentů<ref>§ 71 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> a habilitací<ref>§ 72 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> v [[Česká republika|České republice]] bývá kritizován, a to ačkoli i v České republice proběhl [[boloňský proces]], který uvádí jako poslední/finální (''terminal degree''), tedy jako nejvyšší možnou kvalifikaci (doktorského stupně – blíže [[ISCED]]), [[doktorský studijní program]] ([[akademický titul]] [[Ph.D.]]). Přesto je v Česku i nadále jmenování docentem<ref>§ 71 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> [[rektor]]em vysoké škole bráno de facto jako získání dalšího akademického titulu (přesněji přiznání doživotního označení) ''docent'', a to historicky během [[akademický obřad|akademického obřadu]] podobného [[promoce|promoci]], tedy nikoliv jakožto ad-hoc rozhodnutí rektora zakládající pracovněprávní vztah, a to ani vůči vysoké škole na níž jmenování docentem proběhlo, ani vůči škole na níž je dotyčný zaměstnán,<ref>§ 77 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.</ref> jako u [[asistent (pedagog)|asistentů]] či [[odborný asistent|odborných asistentů]]. V praxi je tedy v [[Česko|Česku]] brán i nadále jakožto další akademický titul (''označení''), tak jako tomu bylo historicky před tímto procesem.<ref>§ 71 zákona č. 39/1980 Sb.</ref> Praxe je tedy taková, že po řádném zakončení habilitačního řízení a následného jmenování docenta ([[rektor]]em školy) není docent jmenován na příslušné místo (pozici) na vysoké škole, ze kterého by mohl být případně odvolán a již by docentem nebyl, ale jedná se nejprve o získání tohoto ''označení'' [[jmenování]]m a následně se dotyčný docent může ucházet o pracovní pozici shodně pojmenovanou jako ''docent'' na vysoké škole, na kterou je zpravidla nutné absolvovat výběrové řízení, nicméně i po skončení na tomto pracovním místě je dotyčný stále kvalifikován jako docent (nikoliv pouze jako [[Doktor (Ph.D.)|doktor]] – Ph.D.). Docenti však po svém jmenování obdrží jmenovací listinu, tedy nikoliv [[vysokoškolský diplom]] jako v případě akademických titulů.
 
Obdobný systém funguje v současnosti též u nejvyšší hodnosti – [[profesor]]a, který je rovněž de facto stále brán jako [[akademický titul]]. Tento současný systém v případě profesorů [[vysoká škola|vysokých škol]] (v tomto případě je v [[Česko|Česku]] nejmenuje [[rektor]], ale [[Prezident České republiky|prezident]]) bývá též kritizován. Například [[Mikuláš Bek]], [[rektor]] [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]], v jednom z rozhovorů pro ''[[Mladá fronta|Mladou frontu]]'' v roce [[2014]] situaci vysvětlil následovně: „''(...) já jsem dlouhodobě příznivcem toho, aby profesory ustanovovaly jednotlivé univerzity. Aby je nejmenoval [[Prezident České republiky|prezident]] ani [[ministr školství|ministr]], nýbrž [[vysoká škola|vysoké školy]] samy. Klíčová je tam úloha [[vědecká rada|vědeckých rad]], v níž je rektor přítomen jen jako jeden z členů.''“ Dále uvedl: „''Současné uspořádaní [v Česku] je přežitkem poměrně vzdálené minulosti, totiž doby před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]], kdy profesoři byli vlastně státními úředníky. [[Univerzita|Univerzity]] tehdy nebyly samostatnými právními osobami, nýbrž byly součástí [[stát]]u. Profesor byl v postavení státního úředníka, tak bylo logické, že jeho jmenování je podepsáno prezidentem jako představitelem státu. Ale situace se výrazně změnila po druhé světové válce. Od té doby jsou v [[Evropa|Evropě]] univerzity samostatné [[právnická osoba|právnické osoby]] a je velmi zvláštní, že někdo mimo právnickou osobu jmenuje její zaměstnance do hodnosti, která souvisí s pracovním zařazením člověka. Nepovažuji to za logické, na rozdíl od [[Armáda České republiky|armády]], kde prezident jmenuje generály, protože prezident je [[vrchní velitel]] armády. Ale u vysokých škol prezident není vrchním velitelem. To je ale můj názor, který je v tuto chvíli určitě menšinový, byť není osamocený. Zakládá se také na zkušenosti ze zahraničí, protože systém tak, jak je u nás, nikde jinde v Evropě nefunguje.''“<ref>{{Citace elektronického periodika