Okres Beroun: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Carvin (diskuse | příspěvky)
Carvin (diskuse | příspěvky)
Řádek 87:
!do Hořovic!! do Prahy !! do Plzně
|-
| '''Beroun'''|| Beroun || 8,2 || ---N/A
|18,7|| 28 || 55
|-
Řádek 94:
|-
| '''Hořovice'''|| Hořovice || 10,6 || 18,7
| ---N/A|| 46 || 39
|-
| '''Zdice'''|| Beroun || 2,3 || 8,9
Řádek 159:
[[Soubor:Krivoklatsko posed.jpg|thumb|Podzimní zátiší v křivoklátských lesích mezi Kublovem a Bzovou.]]
=== Průměrný věk ===
Dle údajů za rok 2010 byl [[průměrný věk]] obyvatel okresu Beroun 40,4 let, z toho průměrný věk mužů činil 39 let a žen 41,7 roku. Průměrný věk obyvatel ve Středočeském kraji byl 40,1 let, z čehož vyplývá, že obyvatelstvo Berounska bylo ve srovnání s celým krajem nepatrně starší. Průměrný věk obyvatel za celoucelé ČRČesko byl však za rok 2010 40,8 let.
 
Ve srovnání s okolními okresy měl nižší průměrný věk pouze okres Praha-západ – 38,1 let. V ostatních sousedících okresech byly zaznamenány vyšší hodnoty – na okrese Kladno 40,5 let, na okrese Rakovník 40,9 let, na okrese Příbram 41 let a na okrese Rokycany 41,6 let.
Řádek 165:
[[Index stáří]] vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let.
 
Hodnota indexu stáří pro celoucelé ČRČesko za rok 2010 byla 107,8. Středočeský kraj měl index stáří 94,8. Okres Beroun měl hodnotu indexu vyšší – 98,6, nicméně i přesto bylo dětí do 15 let na okrese více než osob nad 60 let věku. Ze sousedních okresů měl nižší hodnotu, obdobně jako u průměrného věku, jen okres Praha-západ – 67,2 (byla to nejnižší zjištěná hodnota v republice), zbývající sousední okresy měly index stáří vyšší – Kladno 101,4, Příbram 108,1, Rakovník 108,6 a Rokycany dokonce 120,9.
=== Vývoj počtu obyvatel největších obcí ===
[[Soubor:Svatská skála, vrchol a směr Králův Dvůr.jpg|thumb|Výhled ze Svatské skály směrem ke Královu Dvoru.]]
Řádek 174:
! Název obce<ref group = "p">Údaje ve druhém řádku tabulky, psané kurzívou, odpovídají počtu obyvatel dané obce v platné územní struktuře k danému datu. Symbol „---“ značí, že v daném roce obec nebyla samostatná.</ref> !! 1869 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1971 !! 1981 !! 1991 !! 2001 !! 2011
|-
| '''Beroun'''|| 5&nbsp;167 <br />''4&nbsp;585''|| 13&nbsp;917 <br />''13&nbsp;118''|| 13&nbsp;802 <br />''13&nbsp;212''|| 16&nbsp;134<br />''15&nbsp;992''|| 17&nbsp;805 <br />''17&nbsp;771''|| 17&nbsp;387 <br />''23&nbsp;650''|| 18&nbsp;040|| 17&nbsp;459|| 18&nbsp;741
|-
| '''Králův Dvůr'''|| 1&nbsp;649 <br />''664''|| 6&nbsp;235 <br />''3&nbsp;918''|| 6&nbsp;396 <br />''6&nbsp;132''|| 5&nbsp;362 <br />''5&nbsp;125''|| 4&nbsp;833 <br />''4&nbsp;414''|| 6&nbsp;013 <br />---<ref group = "p">Králův Dvůr byl se všemi svými místními částmi v letech 1980 – 1990 součástí Berouna.</ref>|| 5&nbsp;592 <br />''5&nbsp;374''|| 5&nbsp;562 <br />''5&nbsp;343''|| 6&nbsp;916
|-
| '''Hořovice'''|| 3&nbsp;704|| 4&nbsp;818|| 4&nbsp;472|| 5&nbsp;238|| 5&nbsp;684|| 5&nbsp;648|| 6&nbsp;413|| 6&nbsp;374|| 6&nbsp;841
|-
| '''Zdice'''|| 1&nbsp;623 <br />''1&nbsp;190'' || 3&nbsp;842 <br />''3&nbsp;268''|| 3&nbsp;539 <br />''3&nbsp;081''|| 3&nbsp;663|| 3&nbsp;518|| 4&nbsp;008 <br />''4&nbsp;703''|| 3&nbsp;727|| 3&nbsp;818|| 4&nbsp;055
|-
| ''Komárov''|| 1&nbsp;262 <br />''1&nbsp;094'' || 1&nbsp;595 <br />''1&nbsp;483''|| 1&nbsp;575 <br />''1&nbsp;501''|| 1&nbsp;873|| 1&nbsp;921|| 2&nbsp;270|| 2&nbsp;477|| 2&nbsp;464|| 2&nbsp;470
|-
| '''Žebrák'''|| 1&nbsp;872 <br />''1&nbsp;703'' || 1&nbsp;614 <br />''1&nbsp;451''|| 1&nbsp;484 <br />''1&nbsp;330''|| 1&nbsp;606|| 1&nbsp;839|| 1&nbsp;934 <br />''2&nbsp;508''|| 1&nbsp;813|| 1&nbsp;863|| 2&nbsp;163
|-
| Nižbor|| 2&nbsp;374 <br />''1&nbsp;299'' || 1&nbsp;770 <br />''1&nbsp;067''|| 1&nbsp;639 <br />''1&nbsp;099''|| 1&nbsp;822 <br />''1&nbsp;240''|| 1&nbsp;760 <br />''1&nbsp;208''|| 1&nbsp;742|| 1&nbsp;459|| 1&nbsp;499|| 1&nbsp;859
Řádek 192:
| Loděnice|| 526 || 1&nbsp;460|| 1&nbsp;367|| 1&nbsp;637|| 1&nbsp;560|| 1&nbsp;503 <br />''2&nbsp;064''|| 1&nbsp;548|| 1&nbsp;525|| 1&nbsp;687
|-
| '''Hostomice'''|| 3&nbsp;175 <br />''2&nbsp;429'' || 2&nbsp;463 <br />''1&nbsp;915''|| 2&nbsp;079 <br />''1&nbsp;597''|| 2&nbsp;113 <br />''1&nbsp;709''|| 1&nbsp;906 <br />''1&nbsp;646''|| 1&nbsp;721|| 1&nbsp;566|| 1&nbsp;528|| 1&nbsp;653
|-
| Hýskov|| 1&nbsp;403 || 1&nbsp;636|| 1&nbsp;295|| 1&nbsp;313|| 1&nbsp;271|| 1&nbsp;247|| 1&nbsp;194|| 1&nbsp;219|| 1&nbsp;592
Řádek 202:
| Lochovice|| 1&nbsp;637 || 1&nbsp;754|| 1&nbsp;408|| 1&nbsp;633|| 1&nbsp;459|| 1&nbsp;328 <br />''1&nbsp;650''|| 1&nbsp;145|| 1&nbsp;047|| 1&nbsp;144
|-
|''Liteň''|| 1&nbsp;297 <br />''1&nbsp;056'' || 1&nbsp;262 <br />''1&nbsp;034''|| 1&nbsp;248 <br />''1&nbsp;046''|| 1&nbsp;136|| 1&nbsp;012|| 1&nbsp;028 || 935|| 952|| 1&nbsp;062
|}
 
Řádek 250:
=== Kriminalita ===
[[Soubor:Svatý Jan pod Skalou (2).jpg|thumb|Známým poutním místem v místech, kde se skalami Českého krasu prodírá k ústí do Berounky potok Loděnice, je Svatý Jan pod Skalou, k němuž se váže příběh poustevníka - svatého Ivana, který zde žil na přelomu 9. a 10. stol.]]
V roce 2010 vykázaly [[orgány činné v trestním řízení]] Berounska v přepočtu 26 zjištěných [[Trestný čin|trestných činů]] na 1 000 obyvatel okresu. V celokrajském srovnání šlo o mírně nadprůměrnou hodnotu '' (Středočeský kraj – 24 trestných činů/1000 obyvatel) ''. Stejná průměrná hodnota jako ve Středočeském kraji byla spočtena i pro celouceloé ČRČesko.
Ze sousedních okresů byla vyšší kriminalita zjištěna na Příbramsku (28 trest. činů/1000 obyv.) a v okrese Praha-západ (31). Naopak nižší hodnoty kriminality byly zjištěny v okresech Kladno (19), Rakovník (17) a Rokycany (14). Pro srovnání je třeba také uvést, že v Praze připadalo na 1000 obyvatel 51 zjištěných trestných činů.
Řádek 264:
[[Soubor:Mořina, nákladní automobily (09).jpg|thumb|Potřebám přepravy vytěženého vápence v lomech Mořina slouží těžkotonážní nákladní automobily.]]
=== Zemědělství ===
Z hlediska půdního fondu je podíl [[Orná půda|orné půdy]] (v poměru k výměře zemědělské půdy) na Berounsku 73,9 %. Ve srovnání s průměrem Středočeského kraje je to nižší procento zornění '' (Středočeský kraj – 83,1 %)'', nicméně v porovnání s procentem zornění celé plochy ČRČeska – 71,1 % se jedná o průměrnou hodnotu.
 
Z celkové plochy okresu tvoří asi 35 % [[lesy]]. V poměru k nezemědělské půdě okresu to je 75 %, což je vyšší hodnota než průměr kraje – 70 %. Okres Beroun je v kraji charakteristický nejnižším procentem zastoupení vodních ploch ku nezemědělské půdě – okres je poměrně chudý na rybníky a přehrady.
Řádek 310:
 
=== Statistické údaje ===
V roce 2008 byla průměrná [[Mzda|hrubá měsíční mzda]] v průmyslu v okrese Beroun 23 349 Kč, což bylo téměř o 1 000 Kč více, než průměrná hrubá mzda za celoucelé ČRČesko. Z hospodářského hlediska je Berounsko silný a perspektivní region charakteristický nízkou nezaměstnaností, vysokým přírůstkem obyvatelstva a vysokou mírou zahraničních investic.
 
Stavem [[Přímé zahraniční investice|přímých zahraničních investic]] se okres Beroun řadí po [[Okres Mladá Boleslav|okrese Mladá Boleslav]] na druhé místo v kraji a na šesté místo v rámci celé republiky. V roce 2008 dosahovaly tyto investice 258 milionů Kč na každých 1 000 obyvatel okresu.<ref>Zdroj: Hospodářské prostředí okresů, server „risy“, http://www.risy.cz</ref>
[[Soubor:Vysoký Újezd, housing.jpg|thumb|Ve východní části okresu je patrný přírůstek obyvatelstva a rozsáhlá výstavba nových domů vlivem procesu suburbanizace. Snad nejvíce je tento jev v rámci okresu patrný v obci Vysoký Újezd, kde se počítá s velmi rozsáhlou novou výstavbou rodinných domů. Inženýrské sítě a komunikace jsou, jak patrno z fotografie, budovány v předstihu.]]
Míra [[nezaměstnanost]]i v období od roku 2004 nepřekročila nikdy hranici 8 % a vždy se nacházela pod republikovým průměrem. Nejnižší hodnoty nezaměstnanosti byly zaznamenány na vrcholu hospodářské konjunktury v roce 2008, kdy [[Úřad práce]] průměrně evidoval pouze 3,38 % nezaměstnaných. Během dalších dvou let se situace poměrně radikálně zhoršila, nezaměstnanost v okrese vystoupala až na 7,28 % za rok 2010. Dle nejnovějších údajů Úřadu práce ČR k 31. lednu 2012 činila míra nezaměstnanosti na Berounsku 6,8 %, což představovalo nižší hodnotu než v případě ČRČeska ''(9,1 %)'' i Středočeského kraje ''(7,4 %)''. Ze sousedních okresů byly nižší míry nezaměstnanosti zjištěny na Rokycansku ''(6 %)'' a na okrese Praha-západ ''(4,1 %)''. Naopak v ostatních sousedících okresech byla nezaměstnanost vyšší – na Rakovnicku ''(9 %)'', na Kladensku ''(9,3 %)'' a na Příbramsku dokonce 10,9 %. Okres Beroun měl v lednu 2012 dvanáctou nejnižší nezaměstnanost ze 77 okresů republiky. Na jedno volné pracovní místo připadalo průměrně 10 uchazečů, přičemž republikový průměr byl 15.
 
Úřad práce rozděluje okres Beroun pro své potřeby na 12 mikroregionů pojmenovaných podle jejich největšího sídla (střediska). Z těchto mikroregionů byla v lednu 2012 zjištěna nejvyšší míra nezaměstnanosti v [[Suchomasty|Suchomastech]] '' (11,1 %)'', naopak nejnižší v oblasti [[Komárov (okres Beroun)|Komárova]] ''(5,2 %)''. V okolí Berouna byla zjištěna nezaměstnanost 8,7 %, v nejbližším okolí Hořovic 5,8 %.<ref>Zdroj: Statistiky Úřadu práce ČR, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz</ref>
Řádek 323:
Středoškolská síť je tvořena [[Gymnázium Joachima Barranda|Gymnáziem Joachima Barranda]] v Berouně a [[Gymnázium Václava Hraběte|Gymnáziem Václava Hraběte]] v Hořovicích, dále [[Obchodní akademie Beroun|Obchodní akademií]] a soukromou Manažerskou akademií v Berouně, Střední pedagogickou školou a Střední zdravotní školou v Berouně a větším počtem středních odborných škol a učilišť se sídlem v Berouně, Hořovicích, Litni a Oseku.
[[Soubor:Beroun, reliéf na obchodní akademii - průmysl.jpg|thumb|Prvorepubliková budova Obchodní akademie v Berouně je vyzdobena reliéfy znázorňující jednotlivá odvětví národního hospodářství.]]
Zdravotní péči na Berounsku zajišťují [[nemocnice]] v Hořovicích a v Berouně. [[Nemocnice Hořovice]], která byla v roce 2007 privatizována, prochází v současné době rozsáhlou modernizací a rozšiřováním kvality a spektra nabízené péče. Péče je poskytována na 14 odděleních, nejvýznamnějšími jsou interna, chirurgie, neurologie, ortopedie, dětské a gynekologicko-porodnické. Hořovická nemocnice, zejména její gynekologicko-porodnické oddělení, požívá velmi dobré pověsti a její služby vyhledávají i mnozí pacienti nepocházející ze spádové oblasti Berounska.<ref>http://www.nemocnice-horovice.cz/oddeleni</ref> Naopak nemocnice v Berouně prošla v posledních letech redukcí počtu akutních lůžek i oddělení a je specializována především jako rehabilitační nemocnice.<ref>Zdroj: Internetové stránky nemocnic Beroun a Hořovice, http://www.nemocnice-beroun.cz/oddeleni</ref>
 
Ambulantní péči zajišťují oddělení [[Poliklinika|polikliniky]] v Berouně a nemocnice v Hořovicích. Ve větších obcích okresu mají své ordinace obvodní lékaři. V Berouně, Hořovicích a Zdicích jsou výjezdová stanoviště [[Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje|Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje]].