Okres Beroun: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 87:
!do Hořovic!! do Prahy !! do Plzně
|-
| '''Beroun'''|| Beroun || 8,2 ||
|18,7|| 28 || 55
|-
Řádek 94:
|-
| '''Hořovice'''|| Hořovice || 10,6 || 18,7
|
|-
| '''Zdice'''|| Beroun || 2,3 || 8,9
Řádek 159:
[[Soubor:Krivoklatsko posed.jpg|thumb|Podzimní zátiší v křivoklátských lesích mezi Kublovem a Bzovou.]]
=== Průměrný věk ===
Dle údajů za rok 2010 byl [[průměrný věk]] obyvatel okresu Beroun 40,4 let, z toho průměrný věk mužů činil 39 let a žen 41,7 roku. Průměrný věk obyvatel ve Středočeském kraji byl 40,1 let, z čehož vyplývá, že obyvatelstvo Berounska bylo ve srovnání s celým krajem nepatrně starší. Průměrný věk obyvatel za
Ve srovnání s okolními okresy měl nižší průměrný věk pouze okres Praha-západ – 38,1 let. V ostatních sousedících okresech byly zaznamenány vyšší hodnoty – na okrese Kladno 40,5 let, na okrese Rakovník 40,9 let, na okrese Příbram 41 let a na okrese Rokycany 41,6 let.
Řádek 165:
[[Index stáří]] vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let.
Hodnota indexu stáří pro
=== Vývoj počtu obyvatel největších obcí ===
[[Soubor:Svatská skála, vrchol a směr Králův Dvůr.jpg|thumb|Výhled ze Svatské skály směrem ke Královu Dvoru.]]
Řádek 174:
! Název obce<ref group = "p">Údaje ve druhém řádku tabulky, psané kurzívou, odpovídají počtu obyvatel dané obce v platné územní struktuře k danému datu. Symbol „---“ značí, že v daném roce obec nebyla samostatná.</ref> !! 1869 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1971 !! 1981 !! 1991 !! 2001 !! 2011
|-
| '''Beroun'''|| 5 167 <br />''4 585''|| 13 917 <br />''13 118''|| 13 802 <br />''13 212''|| 16 134<br />''15 992''|| 17 805 <br />''17 771''|| 17 387 <br />''23 650''|| 18 040|| 17 459|| 18 741
|-
| '''Králův Dvůr'''|| 1 649 <br />''664''|| 6 235 <br />''3 918''|| 6 396 <br />''6 132''|| 5 362 <br />''5 125''|| 4 833 <br />''4 414''|| 6 013 <br />---<ref group = "p">Králův Dvůr byl se všemi svými místními částmi v letech 1980 – 1990 součástí Berouna.</ref>|| 5 592 <br />''5 374''|| 5 562 <br />''5 343''|| 6 916
|-
| '''Hořovice'''|| 3 704|| 4 818|| 4 472|| 5 238|| 5 684|| 5 648|| 6 413|| 6 374|| 6 841
|-
| '''Zdice'''|| 1 623 <br />''1 190'' || 3 842 <br />''3 268''|| 3 539 <br />''3 081''|| 3 663|| 3 518|| 4 008 <br />''4 703''|| 3 727|| 3 818|| 4 055
|-
| ''Komárov''|| 1 262 <br />''1 094'' || 1 595 <br />''1 483''|| 1 575 <br />''1 501''|| 1 873|| 1 921|| 2 270|| 2 477|| 2 464|| 2 470
|-
| '''Žebrák'''|| 1 872 <br />''1 703'' || 1 614 <br />''1 451''|| 1 484 <br />''1 330''|| 1 606|| 1 839|| 1 934 <br />''2 508''|| 1 813|| 1 863|| 2 163
|-
| Nižbor|| 2 374 <br />''1 299'' || 1 770 <br />''1 067''|| 1 639 <br />''1 099''|| 1 822 <br />''1 240''|| 1 760 <br />''1 208''|| 1 742|| 1 459|| 1 499|| 1 859
Řádek 192:
| Loděnice|| 526 || 1 460|| 1 367|| 1 637|| 1 560|| 1 503 <br />''2 064''|| 1 548|| 1 525|| 1 687
|-
| '''Hostomice'''|| 3 175 <br />''2 429'' || 2 463 <br />''1 915''|| 2 079 <br />''1 597''|| 2 113 <br />''1 709''|| 1 906 <br />''1 646''|| 1 721|| 1 566|| 1 528|| 1 653
|-
| Hýskov|| 1 403 || 1 636|| 1 295|| 1 313|| 1 271|| 1 247|| 1 194|| 1 219|| 1 592
Řádek 202:
| Lochovice|| 1 637 || 1 754|| 1 408|| 1 633|| 1 459|| 1 328 <br />''1 650''|| 1 145|| 1 047|| 1 144
|-
|''Liteň''|| 1 297 <br />''1 056'' || 1 262 <br />''1 034''|| 1 248 <br />''1 046''|| 1 136|| 1 012|| 1 028 || 935|| 952|| 1 062
|}
Řádek 250:
=== Kriminalita ===
[[Soubor:Svatý Jan pod Skalou (2).jpg|thumb|Známým poutním místem v místech, kde se skalami Českého krasu prodírá k ústí do Berounky potok Loděnice, je Svatý Jan pod Skalou, k němuž se váže příběh poustevníka - svatého Ivana, který zde žil na přelomu 9. a 10. stol.]]
V roce 2010 vykázaly [[orgány činné v trestním řízení]] Berounska v přepočtu 26 zjištěných [[Trestný čin|trestných činů]] na 1 000 obyvatel okresu. V celokrajském srovnání šlo o mírně nadprůměrnou hodnotu '' (Středočeský kraj – 24 trestných činů/1000 obyvatel) ''. Stejná průměrná hodnota jako ve Středočeském kraji byla spočtena i pro
Ze sousedních okresů byla vyšší kriminalita zjištěna na Příbramsku (28 trest. činů/1000 obyv.) a v okrese Praha-západ (31). Naopak nižší hodnoty kriminality byly zjištěny v okresech Kladno (19), Rakovník (17) a Rokycany (14). Pro srovnání je třeba také uvést, že v Praze připadalo na 1000 obyvatel 51 zjištěných trestných činů.
Řádek 264:
[[Soubor:Mořina, nákladní automobily (09).jpg|thumb|Potřebám přepravy vytěženého vápence v lomech Mořina slouží těžkotonážní nákladní automobily.]]
=== Zemědělství ===
Z hlediska půdního fondu je podíl [[Orná půda|orné půdy]] (v poměru k výměře zemědělské půdy) na Berounsku 73,9 %. Ve srovnání s průměrem Středočeského kraje je to nižší procento zornění '' (Středočeský kraj – 83,1 %)'', nicméně v porovnání s procentem zornění celé plochy
Z celkové plochy okresu tvoří asi 35 % [[lesy]]. V poměru k nezemědělské půdě okresu to je 75 %, což je vyšší hodnota než průměr kraje – 70 %. Okres Beroun je v kraji charakteristický nejnižším procentem zastoupení vodních ploch ku nezemědělské půdě – okres je poměrně chudý na rybníky a přehrady.
Řádek 310:
=== Statistické údaje ===
V roce 2008 byla průměrná [[Mzda|hrubá měsíční mzda]] v průmyslu v okrese Beroun 23 349 Kč, což bylo téměř o 1 000 Kč více, než průměrná hrubá mzda za
Stavem [[Přímé zahraniční investice|přímých zahraničních investic]] se okres Beroun řadí po [[Okres Mladá Boleslav|okrese Mladá Boleslav]] na druhé místo v kraji a na šesté místo v rámci celé republiky. V roce 2008 dosahovaly tyto investice 258 milionů Kč na každých 1 000 obyvatel okresu.<ref>Zdroj: Hospodářské prostředí okresů, server „risy“, http://www.risy.cz</ref>
[[Soubor:Vysoký Újezd, housing.jpg|thumb|Ve východní části okresu je patrný přírůstek obyvatelstva a rozsáhlá výstavba nových domů vlivem procesu suburbanizace. Snad nejvíce je tento jev v rámci okresu patrný v obci Vysoký Újezd, kde se počítá s velmi rozsáhlou novou výstavbou rodinných domů. Inženýrské sítě a komunikace jsou, jak patrno z fotografie, budovány v předstihu.]]
Míra [[nezaměstnanost]]i v období od roku 2004 nepřekročila nikdy hranici 8 % a vždy se nacházela pod republikovým průměrem. Nejnižší hodnoty nezaměstnanosti byly zaznamenány na vrcholu hospodářské konjunktury v roce 2008, kdy [[Úřad práce]] průměrně evidoval pouze 3,38 % nezaměstnaných. Během dalších dvou let se situace poměrně radikálně zhoršila, nezaměstnanost v okrese vystoupala až na 7,28 % za rok 2010. Dle nejnovějších údajů Úřadu práce ČR k 31. lednu 2012 činila míra nezaměstnanosti na Berounsku 6,8 %, což představovalo nižší hodnotu než v případě
Úřad práce rozděluje okres Beroun pro své potřeby na 12 mikroregionů pojmenovaných podle jejich největšího sídla (střediska). Z těchto mikroregionů byla v lednu 2012 zjištěna nejvyšší míra nezaměstnanosti v [[Suchomasty|Suchomastech]] '' (11,1 %)'', naopak nejnižší v oblasti [[Komárov (okres Beroun)|Komárova]] ''(5,2 %)''. V okolí Berouna byla zjištěna nezaměstnanost 8,7 %, v nejbližším okolí Hořovic 5,8 %.<ref>Zdroj: Statistiky Úřadu práce ČR, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz</ref>
Řádek 323:
Středoškolská síť je tvořena [[Gymnázium Joachima Barranda|Gymnáziem Joachima Barranda]] v Berouně a [[Gymnázium Václava Hraběte|Gymnáziem Václava Hraběte]] v Hořovicích, dále [[Obchodní akademie Beroun|Obchodní akademií]] a soukromou Manažerskou akademií v Berouně, Střední pedagogickou školou a Střední zdravotní školou v Berouně a větším počtem středních odborných škol a učilišť se sídlem v Berouně, Hořovicích, Litni a Oseku.
[[Soubor:Beroun, reliéf na obchodní akademii - průmysl.jpg|thumb|Prvorepubliková budova Obchodní akademie v Berouně je vyzdobena reliéfy znázorňující jednotlivá odvětví národního hospodářství.]]
Zdravotní péči na Berounsku zajišťují [[nemocnice]] v Hořovicích a v Berouně. [[Nemocnice Hořovice]], která byla v roce 2007 privatizována, prochází v současné době rozsáhlou modernizací a rozšiřováním kvality a spektra nabízené péče. Péče je poskytována na 14 odděleních, nejvýznamnějšími jsou interna, chirurgie, neurologie, ortopedie, dětské a gynekologicko-porodnické. Hořovická nemocnice, zejména její gynekologicko-porodnické oddělení, požívá velmi dobré pověsti a její služby vyhledávají i mnozí pacienti nepocházející ze spádové oblasti Berounska.<ref>http://www.nemocnice-horovice.cz/oddeleni</ref> Naopak nemocnice v Berouně prošla v posledních letech redukcí počtu akutních lůžek i oddělení a je specializována především jako rehabilitační nemocnice.<ref>Zdroj: Internetové stránky nemocnic Beroun a Hořovice, http://www.nemocnice-beroun.cz/oddeleni</ref>
Ambulantní péči zajišťují oddělení [[Poliklinika|polikliniky]] v Berouně a nemocnice v Hořovicích. Ve větších obcích okresu mají své ordinace obvodní lékaři. V Berouně, Hořovicích a Zdicích jsou výjezdová stanoviště [[Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje|Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje]].
|