[[Soubor:NATO damage in Belgrade.jpg|right|thumb|Budova v [[Bělehrad]]ě po bombardování [[Severoatlantická aliance|NATO]]]]
Posledním dějstvím války byla [[válka v Kosovu]] (od [[1999]]), [[konflikt]] mezi [[Srbové|Srby]] a [[Albánci]], jejichž vztahy se od počátku 90. let zhoršovaly. Když byla v roce 1995 podepsána [[Daytonská dohoda]], která uznala Svazovou republiku Jugoslávii v jejich dosavadních hranicích, tedy včetně Kosova i přesto, že v referendu z 30. září 1991 rozhodlo 99 procenta hlasujících o vytvoření samostatného státu<ref>http://kosovo.sk/historia-kosova/</ref>. Roku [[1997]] vypukla v Kosovu občanská válka mezi UÇK a ozbrojenými silami Svazové republiky Jugoslávie (jugoslávská armáda /tovřenétvořené převážně Srby<ref>http://www.valka.cz/clanek_13707.html?utm_source=valka_cz&utm_medium=article&utm_campaign=linkthru</ref>/, policie a srbské paravojenské oddíly). V průběhu války docházelo k oboustrannému teroru na civilním obyvatelstvu i k oboustrannému vyhánění lidí z domovů. Podle posledních informací zahynulo v tomto období 2 až 2,5 tisíce Albánců{{Fakt/dne|20130907153635}}. V září zasedala [[Rada bezpečnosti OSN]] i vedení [[Severoatlantická aliance|NATO]], které 13. října dalo Miloševičovi ultimátum, aby stáhl svá vojska z Kosova. V únoru a březnu 1999 byla zahájena jednání mezi Srby a Albánci, která však skončila fiaskem s ohledem na podmínky Rambouilletské smlouvy, podle níž se [[Kosovo]] mělo postupně osamostatnit. Od března do června 1999 se do války zapojila [[Severoatlantická aliance|NATO]] na straně kosovských Albánců. Území Srbska bylo více než 3 měsíce intenzivně bombardováno, po této vojenské akci skončila válka v Kosovu. Poté v roce [[2000]] až [[2001]] se střety již v mnohem menší míře přesunuly do sousední [[Makedonie]], kde byly ukončeny po dosažení politických ústupků.
