Vyhlášení války: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m elementární formát – úvod do úvodu místo zcela non-sequitur odstavce o ČR |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Kriegserklärung Erster Weltkrieg.jpg|thumb|Vyhlášení 1. světové války (Německé císařství)]]
[[Ústava České republiky]] vyhlášení války neumožňuje.<ref>Ústavní právo České republiky, kapitola válečný stav, str. 524 </ref> V [[Česko|Česku]] lze [[válečný stav]] vyhlásit pouze v případě napadení nebo je-li třeba plnit smlouvy o společné obraně.<ref>čl. 43 odst. 1 Ústavy České republiky</ref> Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky, k přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu je nutná nadpoloviční většina obou komor parlamentu.<ref>čl. 39 odst. 3 Ústavy</ref> Pokud je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, vyhlašuje válečný stav Senát.<ref>čl. 11 písm. a) ústavního zákona o bezpečnosti České republiky</ref> [[Prezident České republiky|Prezident]] je poté povinen nařídit [[Mobilizace|mobilizaci]]. Prezident nemůže v době válečného stavu nebo stavu ohrožení státu [[Právo veta|vetovat]] [[zákon]]y přijaté ve zkráceném řízení.<ref>čl. 8 odst. 3 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky</ref>▼
'''Vyhlášení války''' a '''vypovězení války''' je formální akt (psaný nebo formou projevu) nebo psaný dokument, kterým je vyhlášen [[válečný stav]] mezi dvěma nebo více [[stát]]y. Jedná se o termíny právnické a je tedy velmi podstatný obsah obou aktů, který se může shodovat. V takovém případě, že se v obsahu shodují, může jít o pojmy, které se mohou zaměňovat, ale bude to jednání jazykově zavádějící.
Podle českých zákonů je příprava a podněcování útočné války a agrese podle § 405a § 406 a § 407 [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|českého trestního zákoníku]] trestné.<ref>§ 405a, 406 a 407 trestního zákoníku</ref>[[Soubor:Kriegserklärung Erster Weltkrieg.jpg|thumb|Vyhlášení 1. světové války (Německé císařství)]]▼
▲'''Vyhlášení války''' a '''vypovězení války''' je formální akt (psaný nebo formou projevu) nebo psaný dokument, kterým je vyhlášen [[válečný stav]] mezi dvěma nebo více [[stát]]y. Jedná se o termíny právnické a je tedy velmi podstatný obsah obou aktů, který se může shodovat. V takovém případě, že se v obsahu shodují, může jít o pojmy, které se mohou zaměňovat, ale bude to jednání jazykově zavádějící.
Vaníček ve své knize odkazuje na III. Haagskou úmluvu o počátku nepřátelství z roku 1907, která stanoví, že vypovězení války je veřejně deklarovaný akt nepřátelství, kterým se oznamuje, že mezi znepřátelenými stranami nastal válečný stav.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Vaníček|jméno=Jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Právní úprava krizového řízení v ČR|vydání=|vydavatel=Eurolex Bohemia|místo=Praha|rok=2006|počet stran=402|strany=|isbn=80-86861-69-4}}</ref>
V roce [[1945]] přijatá [[Charta Spojených národů]] nicméně učinila vyhlášení války z jiných než obranných důvodů z hlediska mezinárodního práva nezákonným a proto dnes útočící státy válku již nevyhlašují. <ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Charta OSN|url=http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/charta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdf|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=}}</ref>
== Terminologie ==
==== Válka ====
Řádek 20 ⟶ 19:
Vedení války by měla mít svá pravidla, která jsou vymezena v Úmluvě o zákonech a obyčejích pozemní války, která byla podepsaná 18. října 1907 v Haagu a Řád pozemní války (Řád zákonů a obyčejů pozemní války), který je přílohou této úmluvy. Smluvní strany se v preambuli této úmluvy shodli na tom, že při všem úsilí hledat prostředky, aby byl zabezpečen mír a zamezeny ozbrojené konflikty mezi národy, přece je důležité mít na zřeteli případy, kde odvolání se zbraní je přivozeno událostmi, které nemohly být odvráceny jejich úsilím. V dalším textu zejména žádají, aby i v tomto nejkrajnějším případě byly zachovány zájmy lidskosti a stále stoupající požadavky civilizace.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=|url=http://www.epravo.cz/top/clanky/pravidla-valky-15586.html|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=}}</ref>
OSN
▲2). zásada právní regulace války – válčící strany nesmí překročit určité meze při výkonu válečného násilí – válečná účelnost nesmí převážit nad právními pravidly vedení války (zákaz totální války)
==== Válečný stav ====▼
▲3). zásada humanity – omezuje volnost válčících nepřátelům a to tak, že lze uplatňovat násilí přímé pouze vůči vojenský objektům a bojujícím příslušníkům armád a zároveň nesmí používat zbytečně prostředky, které nejsou nezbytné pro zlomení odporu protivníka
Stav vzniklý mezi znepřátelenými stranami (státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva) vypuknutím ozbrojeného konfliktu, a to bez ohledu na to zda byla vypovězena válka. Ústava ČR jej definuje jako situaci, kdy je ČR napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky). <ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=|url=http://www.mvcr.cz/clanek/valecny-stav.aspx|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=}}</ref>▼
== České právo ==
▲OSN 1968 – potvrdilo usnesení konference Červeného kříže, že musí existovat zásady vedení akce za ozbrojeného konfliktu:
▲[[Ústava České republiky]] vyhlášení války neumožňuje.<ref>Ústavní právo České republiky, kapitola válečný stav, str. 524 </ref> V [[Česko|Česku]] lze [[válečný stav]] vyhlásit pouze v případě napadení nebo je-li třeba plnit smlouvy o společné obraně.<ref>čl. 43 odst. 1 Ústavy České republiky</ref> Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky, k přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu je nutná nadpoloviční většina obou komor parlamentu.<ref>čl. 39 odst. 3 Ústavy</ref> Pokud je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, vyhlašuje válečný stav Senát.<ref>čl. 11 písm. a) ústavního zákona o bezpečnosti České republiky</ref> [[Prezident České republiky|Prezident]] je poté povinen nařídit [[Mobilizace|mobilizaci]]. Prezident nemůže v době válečného stavu nebo stavu ohrožení státu [[Právo veta|vetovat]] [[zákon]]y přijaté ve zkráceném řízení.<ref>čl. 8 odst. 3 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky</ref>
▲Podle českých zákonů je příprava a podněcování útočné války a agrese podle § 405a § 406 a § 407 [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|českého trestního zákoníku]] trestné.<ref>§ 405a, 406 a 407 trestního zákoníku</ref>
▲1). právo válčících stran používat prostředky k poškození nepřítele není neomezené
▲2). je zakázáno podnikat útoky proti civilnímu obyvatelstvu<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=|url=http://www.cervenykriz.eu/cz/edicehnuti/MHP_odpovedi_na_vase_otazky.pdf|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=}}</ref>
▲==== Válečný stav ====
▲Stav vzniklý mezi znepřátelenými stranami (státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva) vypuknutím ozbrojeného konfliktu, a to bez ohledu na to zda byla vypovězena válka. Ústava ČR jej definuje jako situaci, kdy je ČR napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky). <ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=|url=http://www.mvcr.cz/clanek/valecny-stav.aspx|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=}}</ref>
== Mezinárodní právo ==
Řádek 45:
== Externí odkazy ==
*
*
{{Pahýl}}
| |||