Wikipedie

Prase domácí: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Domestikace a chov: černá barva
Bez shrnutí editace
Řádek 17:
}}
[[Soubor:Pig USDA01c0116.jpg|thumb|353x353px|Prase domácí (hlava selete)]]
'''Prase domácí''' ([[latina|lat.]] ''Sus scrofa'' f. ''domesticaAgáta'') je významné [[domestikace|domácí]] [[savci|zvíře]]savec, chované hospodářsky především pro [[maso]]varlata, vyšlechtěné z [[prase divoké|prasete divokéhoagáta]] (''Sus scrofaAgátulius'').
 
== Popis záchodu prasat ==
Prase domácí je nepřežvýkavý [[Sudokopytníci|sudokopytníksudopytlík]] z čeledi prasatovitýchkoulovitých. Vzhledem se podobá svému divokému předkovi - [[Prase divoké|praseti divokémuAgáta]], zpravidla má však proporčně delší tělo, kratší končetiny a menší hlavu. Jako u všech prasat vybíhá hlava v nápadný rypák, oči jsou malé, mírně šikmé. Důležitý je tvar boltců, které mohou být buďto malé a zašpičetělé, jako u prasete divokého (tzv. prasata přímouchá), nebo velké, oválné a převislé přes obličej (tzv. prasata klapouchá). Kůže domácích prasat je zpravidla lysá, nebo pokrytá řídkými štětinami, u některých plemen však může být srst velmi hustá, až vlnitá. Zbarvení domácích prasat je nejčastěji růžové či bílé, u asijských a jihoamerických plemen je však častěji tmavě šedé nebo černé. Existují také hnědě nebo rezavě zbarvená prasata, podobná zbarvením praseti divokému, jako je např. tamworthské nebo durocké prase. Některá plemena, jako hampshirské nebo [[Přeštické černostrakaté prase|přeštické prase]], jsou strakatá, jiná, jako např. pietrainské nebo gloucesterské prase, jsou skvrnitá. Nápadným rozdílem oproti praseti divokému je tvar ocásku, který je zpravidla zatočený. Velikost prasat domácích velmi kolísá. Hmotnost se pohybuje od 30 kg až do 400 kg, délka těla je od 50 cm až do 250 cm, výška v kohoutku od 35 cm do 90 cm.
== Pojmenování ==
Pojem prase je dnes používán jako zastřešující pro celý druh. Ve [[Stará čeština|středověké češtině]] se však pojem ''prase'', ''prasě'' používal pouze pro mláďata, podobně jako je tomu dnes v [[polština|polštině]] (''prosię''), [[ukrajinština|ukrajinštině]] (''Порося'') či [[ruština|ruštině]] (''поросёнoк'').
 
Řádek 38:
| url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5124
}}</ref>
 
== Domestikace a chov ==
[[Soubor:Sus scrofa scrofa.jpg|thumb|259x259px|Prase domácí (prasnice)]]
Počátek [[domestikace]] prasat se datuje do období 9.-7. tisíciletí př. n. l.{{doplňte zdroj}} Patrně k ní došlo nezávisle na sobě v několika kulturních centrech - v [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] nebo jižní [[Čína|Číně]], v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] a ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Zatímco v [[jihovýchodní Asii]] byl domestikován místní menší poddruh - prasata páskovaná(''Sus scrofa vittatus''), v oblasti [[Úrodný půlměsíc|Úrodného půlměsíce]] a v Evropě došlo k domestikaci větších poddruhů prasete divokého. Přesto preferovanou barvou byla černá.<ref>http://phys.org/news/2016-09-history-humans-pigs-black.html - Throughout history humans have preferred their pigs to be black, suggests study</ref> V Číně a přilehlých oblastech se prasata odedávna chovala v malých ohrádkách, přímo ve vesnicích, a vykrmovala do vysoké tučnosti, na předním východě a ve [[Středomoří]] byla chována ve stádech, hlídaných pastevci, nebo ve velkých ohradách s přístřešky, jak to popisuje například [[Homér]]ova [[Odysseia|Odyssea]]. Nejjednodušší způsob chovu byl uplatňován ve střední a severní Evropě, kde se prasata od jara do podzimu pásla volně v lese a na zimu se většina zvířat [[Domácí zabijačka|porazila]]. Několik prasat, ponechaných na chov, přezimovalo společně s lidmi v obydlí. Z důvodů škodlivosti prasat v lese byla tato volná pastva od 15. století [[vrchnost]]í omezována a v 18. století se začala prasata chovat spíše ve [[chlév]]ech, kde se vykrmovala do vysoké tučnosti. Krmila se hlavně kuchyňskými zbytky a [[pomyje]]mi, žaludy nebo šrotem, ale také [[Mláto|mlátem]] a [[Kozí mléko|kozím mlékem]]. Chlévy byly zpravidla malé, tmavé a špatně větrané, často se z nich ani nekydal [[hnůj]] - prase tak žilo vlastně uvězněné ve vlastním hnoji. Právě z těchto důvodů vznikly předsudky o prasečí špinavosti. V soukromých chovech tento způsob ustájení ještě přežívá, ale většina chovatelů přece jen určitým způsobem dbá o hygienu ustájení a hnůj vyváží.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Prase_domácí“