Kosmos: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m Verze 14140342 uživatele 79.98.77.52 (diskuse) zrušena Exper. |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=filosofickém pojmu}}
[[Soubor: Macrobius, universe with the earth in the centre.jpg|thumb|upright=1.2| Ptolemaiovský Vesmír (francouzský rukopis Macrobia, kolem 1150) ]]
Řádek 6 ⟶ 8:
Ještě u [[Homér]]a znamenal ''kosmos'' ozdobu, šperky a odtud i ozdobenou nebo nalíčenou osobu, zejména ženu (odtud dnešní [[kosmetika]]). Později se význam rozšířil na všechno, co je uspořádané, upravené, řádné. Řecký filosof [[Pythagoras]] byl patrně první, kdo tímto výrazem označil svět, [[vesmír]]. Vyjádřil tím své přesvědčení, že právě pozoruhodné uspořádání je charakteristické pro svět, v němž žijí lidé, na rozdíl od nerozlišeného prvotního [[chaos]]u, "temné propasti", kde se žádné tvary nevyskytují.
V pozdějším běžném užití (například v [[Nový zákon|Novém zákoně]]) znamená ''kosmos'' prostě (viditelný) svět, případně [[vesmír]]. I ten se totiž ve starověkých představách vyznačuje právě uspořádáním, oddělením nebe a Země, dne a noci, pravidelností nebeských pohybů a podobně. Pro Řeky ovšem zahrnoval ''kosmos'' nejen lidi, ale také bohy. Slovo ''kosmos'' pak použili překladatelé [[Bible]] jako označení pro stvořený svět, "tento svět", oddělený od svého Stvořitele, který sám součástí ''kosmu'' není.<ref>R. Brague, ''La sagesse du monde. Histoire de l'expérience humaine de l'univers''. Paris: Fayard 1999.</ref>
[[Soubor: Ptolemaicsystem-small.png|thumb|upright=1.2| Schéma ptolemaiovského kosmu (1533) ]] V pojmu ''kosmos'' jako uspořádání byla zahrnuta i představa, že svět a vesmír je v prostoru omezený a konečný, že má určitý tvar. To umožnilo představu "onoho světa", který si pak mnozí představovali také jako jakýsi prostor, i když mimo tento svět. Starověkou představu, že ''kosmos'' je v prostoru omezený a v čase neomezený ([[Aristotelés]]), už pozdější [[Judaismus|židovství]] nahradilo představou světa, který stvořením začal, a tedy jednou také skončí. To je hlavní téma starověké i středověké [[apokalyptika|apokalyptiky]], očekávání konce světa.
| |||