Pasov: Porovnání verzí

Na pahorku dnešního starého města (''Altstadt'') existovalo již ve [[starověk]]u sídliště [[Keltové|keltských]] [[Bojové|Bójů]]. V [[1. století]] zde vznikly dvě [[Starověký Řím|římské]] pevnosti – [[castrum|castella]]. Jedna z nich, která ležela na území dnešního starého města, dostalodostala název podle kohorty [[germáni|germánských]] Batavů ''Castra Batavia''. zZ latinského výrazu ''Batavis'' pochází pozdější německý místní název ''Passawe''. Druhá pevnost, ''Castellum Boiotro'', se nacházela na pravém [[břeh]]u řeky Inn (na území dnešníhodnešní Innstadtuměstské –části dnesInnstadt. Dnes je zde římské [[muzeum]] ''Römermuseum Kastell Boiotro''). Pro Římany měly tyto pevnosti velký strategický význam, neboť střežily severní hranici říše [[Limes Romanus]], ohrožovanou stále více germánskými [[Kmen (sociologie)|kmeny]]. Po roce [[476]] je však římské jednotky opustily.

V [[6. století]] se v okolí Pasova usídlili [[Bavoři]] a postavili tu svůj vévodský dvorec, na jehož místě vznikl po založení biskupství ženský [[klášter]], později nazývaný Niedernburg (dolní město, hrad na rozdíl od horní, biskupské části města). V roce [[739]] založil [[sv. Bonifác]] v Pasově [[biskupství]]. Roku [[789]] povýšil [[Karel Veliký]] rivala pasovských biskupů biskupství [[Salzburg]] na arcibiskupství. Pasovští biskupové šířili křesťanství dále na východ. Podle tradice (roku [[831]]) přijali z Pasova [[křest]] moravští [[Mojmírovci]] a jejich knížectví se dostalo do [[jurisdikce]] pasovského biskupství. V [[10. století]] za [[Pilgrim (biskup pasovský)|biskupa Pilgrima]] směřovaly misie z Pasova až k Maďarům do [[Panonie]], ale úsilí pokřtít maďarského vládce [[Gejza (Uhersko)|Gejzu]] zůstalo neúspěšné stejně jako snahy o povýšení pasovského biskupství na misijní centrum pro [[Rakousko]], [[Korutany]], [[Morava|Moravu]] a [[Uhersko|Uhry]]. Pilgrim se svého cíle dokonce pokusil dosáhnout zfalšovanýmipomocí zfalšovaných [[papež]]skýmiských listinamilistin, které dokazovalyměly dokázat, že do Pasova bylo v [[8. století]] přeneseno arcibiskupství z římského Laureaca (rakouský [[Lorch]]).