Kněžiště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
odstraněna čtyři roky stará slučovací šablona bez podpory v diskusi |
Bez shrnutí editace značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7:
Pokud je či byl kostel [[kapitula|kapitulním]] či pokud jde o klášterní kostel žebravých řádů, bývá presbytář značně rozlehlý a jsou v něm umístěny chórové lavice neboli [[stalla|stally]]. Vždy je v něm umístěn také hlavní [[oltář]] a kněz (lat. presbyter) tam koná bohoslužbu. Na rozhraní lodi a presbytáře (někdy i vysunuta poměrně hluboko do lodi) je umístěna vyvýšená [[kazatelna]]. Po [[Druhý vatikánský koncil|Druhém vatikánském koncilu]] je zde navíc ještě umístěn [[obětní stůl]]. V gotických kostelích je také často dochován kamenný nástěnný [[Eucharistický svatostánek|sanktuář]], který má Čechách v pozdní gotice často podobu velmi zdobného kamenného věžového [[pastoforium|pastoforia]].
Od [[chrámová loď|chrámové lodi]] bývá zpravidla tento prostor oddělen tzv. [[triumfální oblouk|triumfálním obloukem]]. Ve [[středověk]]u byl presbytář od lodi oddělen navíc ještě tzv. [[lettner]]em neboli [[chórová přepážka|chórovou přepážkou]]. V našich zemích presbytář od lodi kotela odděluje tzv. oltářní mřížka, u které se věřícím podává sv. příjmání. V šedesátých letech se často z důvodu praktických-prostor pro postavení provizorního oltáře pro možnou celebraci tzv. tváří k lidu viz obětní stůl. Pravdou však je, že nevyšel nikdy předpis, který by odstranění mřížek, či jejich nebudování v kostelích dovoloval. V roce 1967 bylo v instrukci z Říma, která byla publikována u nás v tzv. Acta curiae jasně psáno, že zvyk podávat svaté příjmání věřícím u oltářní mříšky má být zachován.
Presbytář bývá obvykle (především ve středověku je tato podmínka poměrně závazná) [[Orientace kostela|orientován]], tj. směřuje na [[východ]].
| |||