Václav Štěpán (klavírista): Porovnání verzí

Účastník veřejného a hudebního života */ lf, typo
(tit v ib, port)
(Účastník veřejného a hudebního života */ lf, typo)
 
== Účastník veřejného a hudebního života ==
Po vzniku Československa se Václav Štěpán přirozeně začal angažovat v reorganizaci struktury hudebního života nového státu. Stal se jednatelem nově vzniklé instituce poradního sboru při hudebním odboru Ministerstva školství a národní osvěty, zapojil se zásadním způsobem do diskuse o "převratu" v [[Česká filharmonie|České filharmonii]] a o potřebě národní očisty Josefa Suka v Nejedlým vyvolané aféře týkající se jeho údajného přijetí rakouského státního řádu. Jako klavírista se aktivně účastnil propagace české nové hudby v západních dohodových zemích při hromadné výpravě českých umělců v květnu a červnu 1919 na "Czechoslovak„Czechoslovak Festival"Festival“ do [[Londýn]]a, která poté pokračovala v Paříži a Švýcarsku, a jí předcházejícím zájezdu Českého kvarteta do Paříže a Holandska. V Paříži navázal styky s mnoha významnými osobnostmi francouzského hudebního světa jako [[Albert Roussel|Albertem Rousselem]], [[Vincent d'Indy|Vincentem d'Indym]], [[Arthur Honegger|Arthurem Honeggerem]] nebo [[Blanche Selva|Blanche Selvovou]].
 
V roce 1920 byl zvolen místopředsedou nově vzniklého [[Spolek pro komorní hudbu|Spolku pro komorní hudbu]], který se stal součástí Československé sekce Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu ([[ISCM]]), podílející se později spolu s Hudebním odborem [[Umělecká beseda|Umělecké besedy]], jehož byl Štěpán po dlouhá léta významným činovníkem, hlavní měrou na organizaci Mezinárodního festivalu soudobé hudby v Praze v letech 1924 a 1925 (Štěpán byl delegátem Československé republiky v [[ISCM]] v [[Curych]]u v letech 1924-1925). Ke zmíněným funkcím se připojilo členství v hudebním odboru [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]], které Štěpán přijal v roce 1924.
 
Spolu s [[František Janda (architekt)|Františkem Jandou]] a spolkem [[Umělecká beseda]], jehož byl Śtěpán významným činovníkem, založil družstvo Umělecká Beseda, které dokončilo v r. [[1925]] budovu Umělecká Beseda na [[Malá Strana|Malé Straně]] v [[Praha|Praze]]. S Františkem Jandou byli členy (spoluvlastníky) výše uvedeného družstva a v budově Umělecké Besedy bydleli od 7.listopadu 1925. Jejich majetek byl později konfiskován nuceným odkupem za symbolickou cenu.
 
== Odkazy ==