Sonátová forma: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
,!,expVerze 13141608 uživatele 81.91.222.64 (diskuse) zrušena
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstranění linku na rozcestník Předehra s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Předehra (hudba); kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Sonátová forma''' je hudební forma využívaná v dílech klasické hudby. Jedná se o nejvíce rozšířenou formu, kterou mívají typicky první věty různých děl z oblasti [[komorní hudba|komorní]] i [[orchestr]]ální hudby - [[sonáta|sonát]], [[smyčcový kvartet]], [[Předehra (hudba)|předehra]], [[koncert]]ů, [[symfonie|symfonií]] a jiných. Často je využívána také v závěrečných větách sonát, smyčcových kvartet a [[koncert]]ů.
 
== Historie ==
Řádek 7:
Sonátová forma může začínat buď přímo expozicí nebo jí předchází úvod. Úvod má úlohu uvést posluchače do atmosféry vlastní skladby. Podle rozsahu a tematické samostatnosti rozlišujeme 2 typy úvodu:
* malý typ úvodu
* velký typ úvodu
 
Základní struktura sonátové formy sestává z expozice, provedení a reprízy.
Řádek 15:
 
=== Hlavní téma ===
Je psáno vždy v základní tónině (ta je obvykle uváděna i v názvu díla).
 
=== Vedlejší téma ===
Řádek 25:
== Provedení ==
 
Jestliže expozice uvádí hlavní hudební materiál, úlohou provedení je tento materiál zpracovat, rozvést tato témata. Tato část sonátové formy v průběhu svého vývoje postupně nabyla větší důležitost - od náznakovitého provedení v počátečním vývojovém stádiu přes rozvinutý tvar, kdy byla rovnocenná s krajními částmi až do takové formy, kdy se stala těžištěm celé sonátové formy (hlavně v novější hudbě).
 
Provedení je částí sonátové formy, pro kterou platí nejméně omezení, skladatel v ní může použít různé způsoby práce s námětem a tématem skladby. Také tonální plán provedení je volný. Zpravidla se však vynechávají tóniny, které byly použity v expozici (především [[hlavní tónina]]). Formální rozvrh a rozsah provedení závisí na možnosti zpracování jednotlivých témat a celkovém rozsahu sonátové formy, jakož i na tom, jakou důležitost zastává provedení v sonátové formě.
 
Ve většině sonát však nacházíme tři typické úseky, na které je rozčleněno provedení:
 
* vstupní úsek
Řádek 40:
 
=== Hlavní téma ===
Obvykle je psáno ve stejné tónině jako v expozici.
 
=== Vedlejší téma ===
V podobné formě jako v expozici, ale tentokrát v základní tónině. Vzácně může být psána v molové tónině se stejným základním tónem (například téma v expozici je C-dur a téma v repríze c-moll).
K této základní podobě sonátové formy se někdy přidává introdukce na úvod a [[kóda|coda]] na úplný závěr skladby.