Verze z 29. 7. 2015, 02:25 editovat Zákupák (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 45 551 editací m →‎Odkazy: prohození pořadí ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 9. 2016, 14:10 editovat zrušit editaci 86.49.51.20 (diskuse) vse značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 5: == Historie == Přestože je ~~konzumerismus~~konzumerismuss často spojován se [[Západní kultura\|západním světem]], ve skutečnosti existuje napříč kulturami a státy (zejména během poslední dekády rozvoje [[globalizace]]), a tak jej dnes můžeme vidět například v [[Tokio\|Tokiu]], [[Singapur]]u, [[Hongkong\|Hong Kongu]], [[Tchaj-pej]], [[Tel Aviv]]u či [[Dubaj]]i. Konzumerismus ve smyslu nakupování zboží či spotřebě materiálů v přemíře nad základními potřebami je stará jako první civilizace. S tím, jak ~~konzumerismus~~konzumerissmus stoupl do povědomí, vytvořil se proti němu opačný způsob života - [[dobrovolná skromnost]]. Konzumerismus není jev starý jen několik let – první ~~náznaky~~nnáznaky této tendence jsou někdy spojovány s osobností významného předpovídatele trendů a zakladatelem novodobého [[public relations]] z 20. a 30. let 20. století, [[Edward L. Bernays\|E. L. Bernaysem]], který způsobil posun paradigmatu v přístupu k nakupování z pozice zákazníka z „potřebuji si koupit“ na „chci si koupit“. Hlavní vlna konzumerismu ale přišla po [[Druhá světová válka\|II. sv. válce]], v 50. let [[20. století]], zejména ve Spojených státech amerických (v tehdejší, válkou zničené, Evropě pak méně), současně s poválečným rozvojem obchodní dopravy a myšlenkou dovážet zboží a suroviny i z hodně vzdálených zemí, jako alternativu k lokální výrobě. Naopak, o dekádu později vyrostl zejména mezi mladou generací odpor proti konzumnímu způsobu života a ve větší či menší míře ovlivnily ostatní v té době vznikající myšlenkové ale třeba i umělecké proudy „bouřlivých“ šedesátých let 20. století. Druhá vlna se pak pokládá na začátek 80. let, ve vlivu neoliberálního kapitalismu ([[Margaret Thatcherová]], [[Ronald Reagan]]) a od poloviny 90900. let na ni navázal fenomén [[globalizace]], který lidem vyznávajícím tento způsob života do jisté míry usnadnil jejich spotřební návyky v globálním měřítku a „standardizoval“ úroveň komerčních služeb, opět zejména v zemích [[Prví svět\|prvního světa]] který má velke učinky. == Psychologický aspekt konzumerismu == Konzumerismus nepředstavuje zcela krajní pozici nutkavé potřeby trávit veškerý čas v supermarketech a obchodních centrech a utrácet za zboží veškeré peníze. Těchto případů (které označuje jako tzv. „shopoholismus“ a jedinec, který touto dysfunkcí trpí, shopoholik) je minoritní množství, na druhé straně konzumerismus jako náhražka kultury nebo ideologie je (zvláště ve vyspělých zemích) významně zastoupen a „spotřební návyky“, alespoň částečně koincidující s konzumerismem tak má značná část populace, zejména pak střední třída. Konzumerismus dále tvoří určité prostředí pro styk a interakci producentů, jednotlivých ~~obchodních~~obchodnícch značek a „korporátního světa“, a konzumentů na straně druhé; a též zahrnuje a sjednocuje do jednotného přístupu (ať už je nazýván kulturou, ideologií nebo dokonce náboženstvím) jednotlivé [[reklamní kampaň\|reklamní]], a kromě [[reklama\|reklamy]] souvisí i s dalšími obory jako je [[psychologie]] a její rozvíjející se podobor [[psychologie reklamy]], [[sociologie]], [[public relations]] či [[marketing]] nebo jevy jako je [[mem (informace)\|mem]] či [[virální marketing]]. Podle [[Naomi Klein]]ové vznikl konzumerismus extrapolací od původního konzument-producentského vztahu prostřednictvím reklamy tím, jak se v 1. pol. minulého století postupně měnil její význam, účel i její [[paradigma]] v oslovení zákazníka – ~~„potřebuji“~~„potřebujý“ se změnilo na „chci“; inzerce produktů se změnila na inzerci životního stylu, kde dané produkty jsou jeho přirozenou součástí. Ze strany výrobců zboží většinou nejsou slyšet ke konzumerismu výhrady, ba leckdy tento stav podporují – například tendencemi pořádat čím dál delší sezónní (vánoční, velikonoční, novoroční, prázdninové) slevy, množstvení slevy, soutěže s daným výrobkem pro podporu prodeje, masívní podporou [[leasing]]ů, [[úvěr]]ů a [[půjčka na splátky\|půjček na splátky]] či bezhotovostní platbou; největší nákupní centra začínají čím dál více o zákazníky pečovat, největší obchodní centra čím dál více integrují všechny jejich potřeby do jednoho místa (kromě samotného supermarketu zde nabízejí i různé kavárničky, obchůdky a boutiky, masážní a kosmetické salóny, posilovny a fitness centra ale i multikina), v některých případech lze vypozorovat i architektonický úmysl přeměnit obchodní centra (ve formě různých, fontánek, korz, veřejné zeleně apod.) na (zdání) veřejného prostranství. Tyto změny a úpravy, (které jsou též podnikány pro zpříjemnění nákupu tam zavítajícím zákazníkům) nicméně obchodníci „ideologii“ konzumerismu u svých zákazníků (přímo či nepřímo) podporují. Řádek 22: Změna směrem ke konzumerismu, mj. i ve způsobu trávení volného času lidí, se často stala terčem kritiky několika publicistů, sloupkařů, fejetonistů apod., ale tento trend i přes jejich články trvá a není pravděpodobné, že by na obzoru byla nějaká systémová změna, která by proti němu zasáhla. == Je konzumerismus ~~ideologie~~idiotologie? == Konzumerismus média často nazývají [[ideologie\|ideologií]] (někdy též mluví o ''kultuře konzumerismu''<ref>[http://www.baraka.cz/baraka/Baraka/b_2/b_2_buddhismus.html Buddhismus a globální ekonomie]</ref><ref>[http://www.ekumakad.cz/clanky-a-publikace.shtml?x=518141 Závěrečný dokument 24. valného shromáždění Světové aliance reformovaných církví v Akkře]</ref>). Přesto konzumerismus postrádá propriety, které by ho na ideologii povýšily (zakladatele této myšlenky, konkrétní stoupence, základní teze, díla, atd.). Na druhou stranu, konzumerismus kromě spotřebitelů souvisí i s výrobci, kteří se spotřebu u svých zákazníků snaží zvyšovat. Za nejbližší teoretickou literaturu, která s konzumerismem souvisí, se tak dají označit jedině příručky z oblasti efektivního prodeje, reklamy, [[marketing]]u<ref>[http://www.mgmtpress.cz/ukazky/223Drucker_na_kazdy_den_www.pdf Konzumerismus je ostudou marketingu]</ref> nebo dokonce na pomezí [[psychologie]].

Konzumerismus: Porovnání verzí